46. Štěstí nebo smůla...kdoví, 28.7.2015
Zdravím vás, vážení uživatelé LingQu. Dnes je 28. července 2015 a tohle je dnes již druhý podcast, který vytvářím. V tom předchozím podcastu jsem mluvil o jazycích, které jsem se učil v té době, co jsem vlastně nevytvářel žádné podcasty a teď bych vám chtěl říct takovou jednu povídku. Je to vlastně taková asi čínská povídka, jsem se dozvěděl a vlastně…já ani nevím kdy přesně, ale nedávno jsem jí četl nebo slyšel nebo jenom zahlédl, já přesně nevím. Ale když jsem byl tento víkend za kamarády, byli jsme spolu v hospodě, tak jeden z těch kamarádů nám všem vlastně v té hospodě řekl tuhle tu historku…nebo to není historka, ale taková povídka. A mně se ta povídka strašně líbí a je zajímavý, že jsem právě nedávno jí slyšel nebo přečetl si jí, a že zrovna kamarád o ní teďka vlastně povídal. O čem ta povídka vlastně je? Je to o tom, že vlastně…jak bych to řekl…všechno co děláme, může být pro něco dobré. My to vlastně v tu chvíli nevíme, jestli se to stalo pro dobrou nebo špatnou věc, prostě stalo se to a my musíme brát, jak to vlastně je, protože my prostě nevíme, jestli je to pro dobrou nebo špatnou věc. Až tu povídku povím, tak určitě pochopíte o, co jde.
Takže začnu tím, že vlastně na jedné vesnici žije farmář a ten farmář má syna. Nemají moc zvířat, ale mají vlastně jednoho koně. Jednoho dne jim ten kůň vlastně uteče. Ta vesnice se seběhne k tomu farmáři a vlastně řekne tomu farmáři „Jaká to smůla, že ti ten kůň utekl!“ a farmář na to odpoví „Smůla nebo štěstí, kdoví?“. Několik dní nato se vlastně ten kůň vrátí a vrátí se se čtyřmi divokými kobylami. Zase se seběhnou všichni sousedé, celá vesnice a řeknou tomu farmáři „Jaké to štěstí!“ a farmář odpoví „Štěstí nebo smůla, kdoví?“. Několik dní nato vlastně se začne ten farmářův syn učit jezdit s těmi divokými kobylami a po nějaké době spadne z jedné kobyly a zlomí si nohu. Ošklivě se zraní, zlomí si nohu a nemůže prostě chodit. Seběhne se celá vesnice a řeknou farmářovi „Jaká to smůla!“ a farmář odpoví „Smůla nebo štěstí, kdoví!“. Několik dní nato vlastně přijdou do vesnice vojáci a odvedou si všechny mladé muže do války. Zase se seběhne celá vesnice k farmářovi a řeknou mu „Jaké to štěstí, že tvůj syn byl zrovna nemocen a nemohl do války!“ a farmář jim na to odpoví „Smůla nebo štěstí, kdoví!“.
To je celá povídka a doufám, že z té povídky je vidět nebo slyšet (v tomto případě), ta pointa. Vlastně, vždycky když se to v tu konkrétní chvíli stalo – ta daná věc, tak vlastně ti vesničané k tomu farmářovi přišli a řekli mu ať už je to štěstí anebo smůla, ale za chvíli vlastně se ta daná věc obrátila a ze smůly bylo štěstí a po chvíli tomu bylo naopak. Takže tady je jenom vidět, že vlastně jedna událost může vézt vlastně k plno dalším věcem, a ať už je to smůla nebo štěstí v ten konkrétní moment, tak kdoví k čemu to bude vézt v tom konečném výsledku. I když, kde je ten konečný výsledek. Tato povídka je vlastně taková nekonečná, protože vlastně…skončila vlastně tím, že ti mladí muži byli odvedeni do armády a ten farmářův syn ne. Takže jasně, že vesničané přišli a řekli farmářovi, že to bylo velké štěstí, že nešel do války ten jeho syn, ale kdoví, třeba to mohla být smůla kvůli něčemu jinému, ale to člověk neví prostě, takže každopádně by člověk neměl litovat žádný svých činů a žít pro ten aktuální moment, který je teď, protože, ten je nejdůležitější. Mně se tady ta povídka strašně moc líbila a vzpomněl jsem si na ní dneska a říkal jsem si, že vám tuto povídku musím nahrát a podělit se s vámi o ní.
Dobře, tak to by bylo asi pro dnešek vše a mějte se fajn, čau čau.