Myšák Vendelín a kočka
Myšák Vendelín a kočka
Spadla kočka do komína.
vystrašila Vendelína
Na vyhaslý krb se díval
a v houpacím křesle zíval
„Mňau, mňau to jsem to vymňoukla
drápky tasit na kocourka
jen proto, že nezatleskal
jak jsem dnešní večer hezká
Předváděla jsem, co umím
obcházela chladný komín
když kocourek křikl „Pes jde!“
lekla jsem se, šlápla vedle.
Vtípky dělal, nikdo nešel
Co by dělal pes na střeše?
Pomstil se mi za mou pýchu
Teď mám saze na kožichu
Hele myšák sedí v křesle
Čumák se mu strachy třese
Hej myšáku, neznáš triky
Jak rychle čistit kožichy?“
„Kočko, kočko, jsi-li kočka
Dej znamení, přimhuř očka
Vypadáš jak čert pekelný
Nechci být v pytli zavřený!“
„Mhouřím očka, vidíš na mě?
Vždyť já tě znám, Vendelíne
Dvakrát jsem tě chytit chtěla
ale lítáš jako střela
Honičky mě moc nebaví
Hebké tlapky se unaví
Kožíšek se zašmodrchá
Česání je věc dost krutá“
Vendelín se nahlas zasmál
„Už vím, ty jsi kočka Zajza
ze všech koček nejkrásnější
voňavá a nejlínější
Mám pro kožich dobrou zprávu
Napustím mu vodou vanu
Pěnu s mořskou vůní přidám
Na hebkost ti půjčím balzám“
„To je milé Vendelíne
Umýt se v koupelně nové
Děkuji ti moc a hodně
Že mě necháš ve své vaně
Kde jsi milý Vendelíne?
Určitě rád vysušíš mě
Osuškou či teplým fénem
Pak kartáčem rozčesej mě“
Kočka Zajza se ohlédla
někdo stál u Vendelína
Jazyk šťastně vyplazený
Na skok dlouhý připravený
A už je to! Haf, ňaf, hop, skok!
Kočka -cák cák, zažila šok
Uklouzla při skoku z vany
A zapadla do psí tlamy
Lekla se i pes se lekl
z leknutí nahlas vyštěkl
Pustil kočku, ona zdrhla
do zahrady na strom vběhla
A co myšák, kde se směje?
Tomu, co se kolem děje
Inu on tu přece není
V křesle, kde je krb si hoví
Snad se mu jen mokrý sen zdál
O tom, jak na kočku vyzrál
Teď tvrdě spí, další sen má
Ráno o něm popovídá