×

Nós usamos os cookies para ajudar a melhorar o LingQ. Ao visitar o site, você concorda com a nossa política de cookies.


image

Zdeňkovi a Jardovi rozhovory, třetí konverzace část 1

třetí konverzace část 1

Haló.

Nazdar.

Čau čau.

Slyšíš mě dobře?

Jo…paráda.

Fajn fajn. Tak jak se vede?

Dobrý je to…zatím to jde.

Zatím to jde jo? Si dělal na bakalářce dneska?

Dneska jsem nedělal. Včera jo, ale dneska mám...projekt

Odpočinek……projekt jo nějakej?

Projekt..do rozvoden…takže něco počítám.

Jo jasně.

Chtěl bych to mít už z krku, protože už to odkládám asi měsíc a….

Víš co se říká – zejtra taky den.

No jo, jenomže těch dní už je 30 a to je…

Jasně, to znám no…

Víš jak je to ze studentama…

No vím jak to je no…vím jak to chodí……i když…takhle, já jsem byl většinou takovej poctivej student, protože ono to taky udělalo to, že v Praze jsem byl nejdřív 2 roky na ČVUT a tam jsem to flákal - celý ty dva roky, a pak vlastně tam, že jo, tam jsem jakoby skončil a říkal jsem si, že chci začít od začátku, že tu školu chci udělat…takže jsem začal úplně jinde – s čistým štítem…

Od prváku jako?

No no. Tak tam jsem neměl skoro nic, protože já jsem tam ani nechodil prostě na ty přednášky…ani na zkoušky jsem nechodil…že jo…..Prostě tam jsem na to kašlal, takže pak jsem to bral ale jako vážně a snažil jsem se vždycky dělat všechno co jsem měl ve škole no.

Tak já to samozřejmě beru taky naprosto vážně, ale to je taková nemoc studentů všechno odkládat na poslední chvíli…to se mi docela daří.

Jasně….jasně….no tak to bylo u většiny studentů jako v našem ročníku,co si pamatuju.

No tak jako……. když dojdu z laboratoře, tak nehrozí, že bych hned ten den dělal o tom protokol, že jo. To nechám na další týden nebo na víkend.

No..nebo…

Klasika no…

Nebo na den před odevzdáním, že jo..

Jasný…. nikdy to nedělám včas, vždycky to dělám na poslední chvíli…

A jsi na to pyšnej…

Ale tak jako….ne..ono když to začneš dělat včas, tak ti to vezme mnohem víc času, protože necítíš takovou tu potřebu to udělat…není tam takovej ten stres a…

Jasně no…

Když spěcháš, máš třeba posledních pár hodin to udělat, tak valíš jo a jde ti to strašně rychle od ruky …nebo alespoň to je můj případ. Já když něco začnu dělat předběžně, tak mi to strašně moc zabere, protože u toho dělám další blbosti jako poslouchám hudbu jo, nebo si píšu s někým, poslouchám angličtinu nebo něco…takže do toho další elementy dávám, a potom to trvá strašně dlouho. Kdežto když spěchám, tak na to sednu, udělám to a hotovo. Mám to za minimální čas hotovej.

No jasný…však jo…tohle znám no…tak to je normální…


třetí konverzace část 1

Haló.

Nazdar.

Čau čau.

Slyšíš mě dobře?

Jo…paráda.

Fajn fajn. Tak jak se vede?

Dobrý je to…zatím to jde.

Zatím to jde jo? Si dělal na bakalářce dneska?

Dneska jsem nedělal. Včera jo, ale dneska mám...projekt

Odpočinek……projekt jo nějakej?

Projekt..do rozvoden…takže něco počítám. Project..to a substation… so I'm counting something.

Jo jasně.

Chtěl bych to mít už z krku, protože už to odkládám asi měsíc a….

Víš co se říká – zejtra taky den.

No jo, jenomže těch dní už je 30 a to je…

Jasně, to znám no…

Víš jak je to ze studentama…

No vím jak to je no…vím jak to chodí……i když…takhle, já jsem byl většinou takovej poctivej student, protože ono to taky udělalo to, že v Praze jsem byl nejdřív 2 roky na ČVUT  a tam jsem to flákal - celý ty dva roky, a pak vlastně tam, že jo, tam  jsem jakoby skončil a říkal jsem si, že chci začít od začátku, že tu školu chci udělat…takže jsem začal úplně jinde – s čistým štítem…

Od prváku jako?

No no. Tak tam jsem neměl skoro nic, protože já jsem tam ani nechodil prostě na ty přednášky…ani na zkoušky jsem nechodil…že jo…..Prostě tam jsem na to kašlal, takže pak jsem to bral ale jako vážně a  snažil jsem se vždycky dělat všechno co jsem měl ve škole no.

Tak já to samozřejmě beru taky naprosto vážně, ale to je taková nemoc studentů všechno odkládat na poslední chvíli…to se mi docela daří.

Jasně….jasně….no tak to bylo u většiny studentů jako v našem ročníku,co si pamatuju.

No tak jako……. když dojdu z laboratoře, tak nehrozí, že bych hned ten den dělal o tom protokol, že jo. To nechám na další týden nebo na víkend.

No..nebo…

Klasika no…

Nebo na den před odevzdáním, že jo..

Jasný…. nikdy to nedělám včas, vždycky to dělám na poslední chvíli…

A jsi na to pyšnej…

Ale tak jako….ne..ono když to začneš dělat včas, tak ti to vezme mnohem víc času, protože necítíš takovou tu potřebu to udělat…není tam takovej ten stres a…

Jasně no…

Když spěcháš, máš třeba posledních pár hodin to udělat, tak valíš jo a jde ti to strašně rychle od ruky …nebo alespoň to je můj případ. When you're in a hurry, you have to do it for the last few hours, so you're rolling and you're doing really fast… or at least that's my case. Já když něco začnu dělat předběžně, tak mi to strašně moc zabere, protože u toho dělám další blbosti jako poslouchám hudbu jo, nebo si píšu s někým, poslouchám angličtinu nebo něco…takže do toho další elementy dávám, a potom to trvá strašně dlouho. When I start doing something in advance, it takes me a lot, because I do other nonsense like listening to music, yes, or I write with someone, I listen to English or something… so I put other elements into it, and then it takes an awful long time. Kdežto když spěchám, tak na to sednu, udělám to a hotovo. Mám to za minimální čas hotovej.

No jasný…však jo…tohle znám no…tak to je normální…