Zombie Walk
Ponurý křik postrádající teplo života.
Malátný dav, který se střídavě naklání na jednu či druhou stranu, zatímco jeho účastníci vyhnívají zevnitř. Obnažené mozky a orgány v pokročilém stádiu rozkladu. Hlad, posedlost, prázdné pohledy a šouravé pohyby. Krev a maso. Ne, nejedná se o interpelace poslanců ani o koaliční jednání (i když jim to může být nápadně podobné). Jedná se o předzvěst zombie apokalypsy. Jednadvacátého května (tedy ve stejný den, co se konala odborářská demonstrace) do pražských ulic v hojném počtu vyrazili „živí mrtví“, aby svým „živým“ příbuzným připomněli, nakolik je nit života tenká, a jak málo stačí, aby se člověk stal zombií.
Při této příležitosti se shromáždil velký počet nemrtvých, kteří se solidárně všourali do průvodu a účastnili se tak unikátní formy protestu, aniž by si museli uvědomovat, že vlastně protestují. Každý zombík se k pochodu pochopitelně připojil kvůli své chuti na maso kolemjdoucích obětí nebo kvůli jiným záhrobním kratochvílím. Pointa davu, který má něco ztělesňovat, ale zůstala, dokonce byla silnější a vzájemnější než u mnoha menších demonstrací, které jsou každý týden svolávány různými hnutími a organizacemi.
