Časté chyby

Ahoj. Já jsem Míša a mám dneska moc dobrou náladu,

protože je teplo a je konečně jaro.

A taky mám dobrou náladu,

protože mám pro tebe nové video.

A toto video je první z několika videí,

kde se podíváme

na typické chyby, které dělají studenti nebo lidé, kteří se učí česky.

A tato série je trochu speciální,

protože je hlavně pro rusky mluvící lidi.

Ale i když neumíš rusky,

tak si myslím,

že video pro tebe bude zajímavé a že se dozvíš něco nového.

A dneska budeme mluvit o prepozicích,

protože si myslím,

že když budeš rozumět tomu,

jakou logiku mají prepozice,

bude pro tebe čeština lehčí.

A taky se může někdy stát,

že když mluvíš česky a řekneš špatně prepozici,

tak ten druhý člověk nebude dobře rozumět tomu, co chceš říct.

Tak jdeme na to.

Hodně předložek, jak se česky prepozicím říká,

je v ruštině a v češtině stejných.

Ale ne všechny.

A dnes si ukážeme nejčastější chyby,

které dělají rusky mluvící studenti

nebo lidé, kteří se učí česky, právě v prepozicích nebo předložkách.

První častá chyba je u rozdílu mezi prepozicemi "do" a "k"

a "do" a "v".

Předložku "do" používáme, když mluvíme o místech.

Na příklad: Jedu do Prahy. Nebo: Jdu do obchodu.

Ale! Nemůžeme ji používat, když mluvíme o lidech.

Někdy vidím tuto chybu:

Ale, když mluvím o člověku,

nemůžu jít dovnitř. "Do" znamená dovnitř.

Takže, když si představíš,

že to je doktor, lékař,

tak já nemůžu jít do člověka, do doktora. Ne.

Nemůžu.

Já můžu jít "k"...k doktorovi, k lékaři.

Taky někdy vidím tuto chybu u studentů:

Ale předložka "v" je v češtině statická, není dynamická.

Není to směr.

Takže můžu říct: Jdu do knihovny. Jsem kde? ...V knihovně.

Ale: Kam? ...do knihovny.

Předložku "do" ale nemůžeme používat automaticky jako směr.

Máme totiž taky předložku "na",

která může být u směru a to u tzv. "NA SLOV"

A u těchto "NA SLOV" používáme prepozici "na"

i u směru: Kam jdu? Na poštu. A kde jsem? (staticky) Na poště.

A je to na příklad u veřejných institucí,

proto nemůžeme psát nebo říkat tuto chybu:

Ale říkáme: na univerzitě, na základní škole. Studuju na gymnáziu. Atd.

Možná jsi někdy slyšel nebo slyšela variantu: Jsem ve škole.

Ale to používáme, když jsem fyzicky v té budově.

Ale když studuju, tak používám předložku "na": Studuju nebo učím se na základní škole, na příklad.

"NA SLOVA" taky používáme u míst,

která jsou otevřená nebo kde je hodně lidí.

Na příklad: na letišti, na nádraží, na náměstí

a taky u společných aktivit,

které děláme s jinými lidmi

nebo u akcí: Jsem na koncertě. Jdu na koncert. Nebo: Jsem na obědě s kamarádem. Jdu na oběd.

"Na" mají také ostrovy: Jsem na Islandu. Jedu na Island.

A čtyři speciální geografické výjimky: Jedu na Slovensko. Jedu na Šumavu. Jedu na Moravu. Jedu na Ukrajinu.

Pozor. Na rozdíl od ruštiny používáme "na" také u slova místo.

Na příklad: na jednom místě.

A pozor, protože někdy slyším takový jeden speciální příklad

nebo případ u studentů...To je toto.

Ale, když mám záchod,

tak určitě nechci říct: Jdu do záchodu.

To určitě říct nechci.

Protože chci použít prepozici (předložku) "na".

Protože sedím přímo na té věci, na záchodě.

Takže prepozici "do" nemůžu automaticky používat u směru.

Pozor! Někde máme i "na".

A teď ukážu příklad, kdy předložka "do" je taky použita špatně:

Totiž, když toto je řeka,

tak já asi nechci jít do řeky, dovnitř.

Protože když nejsem Ježíš a neumím chodit po vodě,

tak ta procházka nebude hezká.

Do řeky - to bych se utopila.

Byla bych mrtvá.

Ale já chci říct, jdu k řece

nebo chodím podél řeky.

Taky někdy slyším tuto chybu:

Ale tady je dobré si vysvětlit rozdíl mezi předložkami nebo prepozicemi "vedle" a "u".

Vedle je přímo po mém boku.

Na jednom konkrétním místě.

Ale "u" může být víc míst. Blízko mě.

Takže když chci říct,

počítač, u slova počítač

Sedím pravděpodobně u počítače, blízko...u

Protože když řeknu vedle počítače,

je to tady, po boku. Na jednom konkrétním místě.

Ale to asi říct nechci,

protože to tam nevidím. Nevidím na obrazovku.

Takže sedím u počítače.

U potom může být i tady...tady...tady...a tady...

Blízko, ale ne přesně na konkrétním místě vedle mého boku.

Ještě někdy vidím tuto chybu:

Ale když řekneš toto,

tak Čech si představí, že tady je chléb,

ten má nohy.

On jde.

A ty jdeš za ním.

To asi říct nechceme.

Asi chceš říct, že jdeš do obchodu.

A tam si koupíš chléb.

Takže jdeš do obchodu,

a jdeš pro chléb, pro chleba.

A neseš ho domů.

Taky někdy vidím toto:

Ale podobně když řekneš toto:

Čech si představí, že je houba,

která má nožičky.

Jde a ty jdeš za ní.

Ale když jdeš do lesa,

už nepoužijeme prepozici "pro",

protože nejdeš do obchodu, nejdeš to koupit.

Ale řeknu: Jdu sbírat houby nebo jdu na houby.

Taky někdy pozor na tuto chybu:

Protože když řekneš na dopravním prostředku,

tak to znamená opravdu doslova na.

Takže ten člověk je na střeše.

To asi říct nechceš.

Ty chceš říct pomocí čeho, čím se dostaneš do školy, do práce.

Takže bude: Jedu autem. Jedu autobusem. Jedu metrem.

Ale když jsou dopravní prostředky, kde jsi doslova na,

můžeš tu předložku použít.

Jedu na kole, jedu na motorce atd.

Taky pozor na důležitý rozdíl při používání předložek a pádů.

Na rozdíl od ruštiny

předložka "po" je v češtině po kom, po čem.

Na příklad: Chodím po obchodech. S šestým pádem, s lokativem.

A předložka "proti" a "naproti" je se třetím pádem, s dativem: komu čemu.

Takže na příklad: Ten obchod je naproti bance.

Taky ti chci ještě říct tři důležité rozdíly oproti ruštině.

Pozor! Když srovnáváme, nepoužíváme toto:

Ale používáme předložku "o":

Můj bratr je o dva roky starší než já a o pět centimetrů vyšší než já.

Taky pozor na to, jak používáme předložku "mimo".

Česky předložka mimo je jako ruské "вне".

Na příklad: Nejsem v Praze. Jsem mimo...mimo Prahu.

Nejsem v ní.

Ale když například chci použít,

že nejdu přímo k někomu,

ale projdu tak...

Tak používám prepozici "kolem".

Na příklad to jsou policisté.

Já nemám roušku. Je to problém.

Tak jsem prošel kolem policistů,

ale oni si toho nevšimli, je to v pohodě.

A taky někdy dělá problém použití předložky "s" a "z".

Ale "s" je stejné jako ruské "c",

se sedmým pádem, s instrumentálem.

Na příklad: Jdu na pivo s kamarádkou.

A z je jako ruské "из".

Takže na příklad můžu říct: Jsem z Prahy.

Takže pozor na tyto rozdíly.

A na závěr ti chci zopakovat to, co jsme dnes říkali.

Pozor na předložku "do".

"Do" nemůžu použít, když mluvím o člověku.

"Do" znamená dovnitř. Jdu do obchodu. Dovnitř té budovy.

Taky pozor na "NA SLOVA".

Na příklad u veřejných institucí: Jdu na univerzitu. Jsem na univerzitě.

Taky pozor na předložky "u" a "vedle".

"Vedle" je po mém boku, na jednom konkrétním místě.

"U" je blízko na více místech.

Pozor u dopravních prostředků na použití předložky "na".

Často je: Jedu čím,

když jsem uvnitř.

Jedu autem. Jedu metrem.

Ale na je doslova na té věci: na kole, na motorce.

Taky pozor na používání předložky "po" a "proti".

Tam pozor na pád.

"Po" je se šestým pádem: po kom, po čem.

A proti, naproti: komu čemu - třetí pád.

Taky u srovnání používám předložku "o".

Je o dva roky starší.

A pozor na rozdíl u používání předložky "mimo".

A taky pozor, kdy používám "za".

Když jdu nakoupit, jdu pro nějakou věc, jdu pro chléb, na příklad.

Tak pozor na tyto chyby.

Tak to bylo všechno, co jsem ti dneska chtěla říct.

Nezapomeň, že dělat chyby je normální a je to v pohodě.

A napiš mi do komentářů,

jestli ty máš nějaký problém s prepozicemi.

Nebo jestli máš otázku, tak mi taky napiš.

A nezapomeň, že máme také webovou stránku: www.slowczech.cz,

kde najdeš další videa, podcasty, materiály a online kurzy,

které pro tebe děláme.

A jestli se ti líbí to, co děláme,

máme taky patreon. A taky ho najdeš na naší stránce.

Tak se měj hezky.

A neboj se. Čeština je v pohodě, ale nenechej to náhodě.

Tak ahoj.