×

우리는 LingQ를 개선하기 위해서 쿠키를 사용합니다. 사이트를 방문함으로써 당신은 동의합니다 쿠키 정책.


image

SlowCzech Podcast, (190) Eliška: moje babička a jak bylo před 60 lety?

(190) Eliška: moje babička a jak bylo před 60 lety?

Ahoj, dnes pro tebe mám velmi speciální epizodu. Je to už 6. epizoda ze série REAL CZECH. Ve 4. a 5. epizodě této série jsem mluvila se svou maminkou o tom, jak se žilo v Československu před revolucí (tedy před rokem 1989) a potom. Dnes bude mluvit moje babička a bude mluvit o tom, jak se žilo v Československu kolem roku 1950 až 1970.

Co bylo těžké před 60 lety v Československu? Že nebyl chleba, odpoledne nebylo maso? Kolik peněz lidé vydělávali? Kolik stál cukr? Kdy přijely brambory a kolik kilo mohl každý člověk dostat? A co toaletní papír, knížky a časopisy? Byli dříve lidé šťastnější? A proč dnes lidé říkají “dříve to bylo lepší”?

Dnes uslyšíš opravdovou češtinu. V předchozích epizodách jsi mohl(a) slyšet zjednodušenou a pomalou verzi, potom pomalou originální verzi a potom originální verzi, kterou říkal jiný Čech nebo Češka. Moje babička mluví pomalu, někdy nestandartně, ale když budeš číst transkript, budeš rozumět – protože v transkriptu jsou ode mě vysvětlivky a dodatky (explanations and notes).

Tuto epizodu publikuji na památku svojí babičky zrovna dnes, 18. prosince 2020. Protože přesně před rokem 18. prosince 2019 moje babička zemřela. Zemřela před Vánoci, odešla v klidu a míru. Odešla spokojená. A proto jí chci dnešní epizodu věnovat = proto je dnešní epizoda pro ni.

Tak, příjemný poslech.

No dneska lidi, i mladí říkají, že dřív bylo líp. Co vy na to? No, podle toho, komu.

Podle toho co a podle toho kdo a podle toho, co považuje za líp.

Kdo (jako) už zapomněl nebo přešel tu dobu, kdy se stálo na mlíko, na chleba,… kdy jsi prakticky nedostala nic,… to jsi musela stát frontu na všechno. Když jsi chtěla… já nevím… cokoli, tak jsi musela jít ráno (do obchodu), jestli už mají zboží. A odpoledne, jestli ještě mají zboží. Pak jsi přišla třetí den a oni už (nic) nemají. Tak jestli tohle někdo považuje za to, že se měl líp, tak to já teda říct nemůžu.

A proč teda lidi říkají, že dřív bylo lepší?

Protože byli mladý. Neregistrovali to, co se děje okolo nich.

Takže oni měli práci,… povinnou…

Oni museli do práce, že jo. Tam, jako… neexistovalo, že kdo nechodil do práce. On šel do basy (= do vězení).

To byli příživníci (= lidí, kteří nepracují a živí je stát nebo společnost).

No, a co ještě bylo pozitivní? Měla jsi práci… Tak možná (pozitivní bylo to), že všichni měli stejně. Proto bylo líp.

Tím, že všichni měli stejně a nikdo neměl nic.

A i když třeba měl víc, tak se s tím nemohl chlubit. Nemohl to dávat na (odiv)… aby to bylo vidět.

Známá říkala: “No, za komunistů, to bylo líp!! A já říkám: “V čem (to) myslíš?” “No, všichni měli stejně.” A já říkám: “No, vždyť ale (dnes) můžeš jít a koupit si, co chceš.! “No jo, ale když já na to nemám (peníze)!”

Takže, jako…

Dnes jsou problémem ty možnosti, který máme vlastně. Kdežto dřív možnosti vůbec nebyly.

A to jsou dneska ty zadlužený penzisti, protože oni to chtějí a ten důchod jim na to nedá (není to dost peněz), tak si vezmou na dluh/na půjčku a pak nemají na splácení. To je jedna z příčin.

(důchod = starobní důchod, měsíční příspěvek od státu, dnes asi 15 000 korun).

– – – –

A co bylo asi nejtěžší na životě? Třeba dneska pro lidi je nejtěžší najít dobrou práci nebo takový… Tak nejtěžší bylo přežít. Přežít, abys měla na jídlo, abys měla na nájemný. Sehnat to jídlo, protože ve čtvrtek už nebyl chleba. Když jsi chtěla nějakou zeleninu, tak jsi stála frontu. A když na tebe přišla řada, tak zelenina už došla = takže už nebyla.

Na náměstí, jak je ten řezník (řeznictví), tak tam už ráno v těch 5 hodin stávaly většinou penzistky frontu, aby nakoupily mladejm (dětem nebo vnoučatům) maso.

A když jsi šla odpoledne koupit maso, tak už nebylo.

Když já jsem nemohla mluvit, takže Jiřka (dcera babičky, moje maminka) chodila pro maso. A tam jí paní říkala: “Aaaa, Jiřinka, ty chceš nějaký maso, vid? Tak já ti něco dám.”

Takže jsi musela chodit pro všechno jídlo ráno před prací? Nebo po práci?

Ráno v 5 zavřeno. A přišli jsme z práce z půl třetí a to už nebylo ani mlíko v mlékárně. Mléko jsme mělo zamluvený v mlíkárně.

Pak jsme se dohodli,… pak nabídla Gregorová, vedoucí mlíkárny, že abysme/abychom jí tam dávali konvičku (konev na mléko, asi 3kg). A až půjdeme z práce, tak si ji vyzvedneme.

To bylo těžký… A to musela koupit, protože já když jsem přijela, tak už bylo zavříno.

Takže jsi musela vždycky někoho znát. Někde. Kdo ti něco nechal.

Jo, to jsme měli. U řezníka jsem měla paní, která se nade mnou slitovala kvůli tomu, že jsem nemohla mluvit. Pamatuješ si na ni? Taková malinká blondýnka. Ona jeden čas prodávala napřed v mlíkárně a pak šla k řezníkovi. V mlíkárně byla vedoucí Gregorová a s tou jsme se nějak dali do řeči. A ta nám právě říkala: “Já vám ho budu nechávat, dejte si sem bandasku.” Říkala: “Berete každý den?” “Ne, jenom někdy.”

Takže jste zaplatili předem?

Ne, to nešlo. Všechno se platilo až potom. To nešlo předem zaplatit.

No, a co pak nějaký,… pračka nebo… Pračka?! Valcha!

No, a pak jsme si na Zátiší (městská čtvrť) koupili, tu… pračku takovou oválnou se šnekem a se ždímačkou. Takže stála 1 600 korun.

Teda!

No, plat jsem měla 900. Hrubýho? 900 čistýho a 1 050 hrubýho jsem měla. (hrubý a čistý plat)

Nástupní plat děvčat (žen), který chodily na zdrávku (střední zdravotní škola), byl 660 korun. Čistýho? Hrubýho!

A totéž byly textilky a tento tak zvaný lehký průmysl. Čili: textil, sklárny a tak dále, prostě… nádobí. Spotřební zboží. Tam byly takovýhle platy. Já… strojírenství už mělo 880.

A kdy to bylo asi, tati? Někdy v tom 1956-1957? Maturoval jsem v 1956 a v tý době ty platy takto byly. Já jsem se vracel zpátky do Metry a Metra (firma) tam měla umístěnku. To byl systém umístěnek. Škola dostla štos umístěnek a nikdo se neptal: “Chceš tam jít? Nechceš tam jít?” A já jsem ji tam našel, hnedka jsem ji zabalil a měl jsem 1 050 nástupní plat.

Takže jsi měl štěstí.

A když jsem šel,… když jsme šli sem do Komořan (severní Čechy), tak jsme měli 1 225. Jo, 1 450 jsem dostal až tady v Komořanech.

No, a kolik stálo máslo? Mlíko?

Máslo 10 Korun. 10-11 CZK. Mouka 4,40 kilo… 2,40 CZK kilo. Cukr 10 korun. Od 7 do 10 korun.Vajíčko korunu až 1,50 CZK. A když byly křapky, to bylo za 0,60 CZK (šedesát halířů). To jsme stáli frontu! Přijel náklaďák: “Mají křapky!” Jsme viděli náklaďák a hurá! (křapky = porušená nebo trochu rozbitá vejce).

A co ovoce a zelenina?

Brambory jsi dostala na začátku podzimu. Ty byly na příděl,…. Na uskladnění. Pytel brambor na osobu.

(na příděl = každý dostal určité množství a ne víc, nedostatkové zboží).

25 kilo na osobu?

Ne, 50. Tehdy to byly 50 kilové pytle. Takže my jsme byli 4, takže jsme dostali 4 pytle brambor a ty nám musely vydržet až do jara.

Nejlepší byly egyptský. Brambory z Egypta. Ale to bylo až po 1989.

No, ale ty brambory, ty se musely objednat v tý zelenině (v obchodě se zeleninou). Paní měla sešit, tam se muselo nahlásit (oznámit),… v nejbližší zelenině. A ta (paní) to potom rozvážela. Takže jsi musela být doma, protože my jsme vždycky, jak jsi šla z práce, říkali: “Jestli už budou rozvážet brambory…?” “Dneska ještě ne.” “Už je máte doma před barákem!”

To je jako dneska, to je stejný!

No a vlastně,… my jsme měli jakš takš sklep, kde ty byly brambory jakš takš vydržely. I když teda na jaře už měly čtvrt metru klíčky. A ty brambory byly scvrklý “Běž pro brambory!”

To bylo propletený…

Ty se ani nedaly loupat, jak byly scvrklý.

Takže se vařily rovnou.

No, musela jsem s tím něco udělat. Když přišly ty brambory, byly takhle velký. A pak byly takhle malý.

Vlastně když ty brambory přivezli, tak napřed jsme je přebírali. Před barákem na chodníku jsme je přebírali. A ty, který byly dobrý, tak jsme je odnesli do sklepa. A ty, který byly nakoplý, nahnilý, nebo tak… tak jsme je dávali zvlášť, že je musíme sníst dřív. Neměla jsem to ráda..

A vždycky tam byl minimálně kýbl hlíny,… Hlína a šutry (kameny). Úplně rozkopaný shnilý brambory. Prasata by to nežraly…

No, a co nějaký základní potřeby: kartáček, toaleťák, prášek na praní?

Toaleťák, ten byl,… když jsi se dozvěděla, že mají toaleťák, šup do papírnictví a tam stát frontu. Dostala jsi dvě ruličky.

Napřed byly ty balíčky… skládaný. A to byl takový pergamen. To sis s tím neutřela,… To se muselo takhle trošku…

Tady toaleťák nebyl nebo občas… Ale zdůrazňovali nám, že Rakousko dostalo 4 vagóny toaletního papíru jako Marshallův plán. No, a to bylo všechno, co stali chudáci Rakušáci.

Většinou toaleťák nebyl. Takže… zrovna tak mrkev -ta byla úplně seschlá, scvrklá. Takže když jsi s ní chtěla něco udělat, tak jsi musela den předem namočit (aspoň trošku nabobtnat).

To si pamatuju, že jsme měli mrkev v bedýnce s pískem. Na podzim.

A jednou mi sehnala (známá) Paulka 5 kilo cibule. Tak já jsem si říkala: “Ježiš, tolik cibule, co já s ní budu dělat?” Ono se po ní zaprášilo (= cibuli rychle snědli). Vař, když nemáš ani cibuli, česnek,… Česnek, to vůbec nepřipadalo v úvahu.

Nespi! Toho nezajímá česnek a cibule!

A co bylo úplně nejlepší, když přišlo? Co byla taková párty, když přišlo…? Pomeranče? Tak všichni šli stát frontu?

No, všichni frontu a dostala jsi 4 pomeranče.

Pomeranče byly na Hornický den (v září) a na Mikuláše (6. prosince).

Nebo buráky/arašídy – pytlík buráků, to bylo jenom na Mikuláše. A zrovna tak jeden balíček datlí a nebo jeden balíček fíků.

Věnec fíků.

– – – –

No, a co třeba knížky nebo časopisy?

Knížky, ty jsme měli zamluvený. Mladý svět (časopis) – Jiřka odebírala, když byla na gymplu (na gymnáziu, střední škola). Tak jsem musel umluvit (přemluvit) na poště jednu paní u okýnka. A ta mi ho schovávala. Ona měla na starosti tisk. Tak mi ho schovávala, Mladý svět. Jinak podpultovka.

(podpultovka = nedostatkové zboží, které je schované pod pultem a prodává se jenom protekčním zákazníkům)

Knížky, ty jsme měli… Napřed paní Rodinová byla v té Knize (= knihkupectví). Potom paní Kotíková. A tam jsme přišli ve čtvrtek a řekla: “Počkejte, až tu nikdo nebude.”

To vyndala z pod pultu. Přinesla zezadu.

To knihkupectví bylo vedle mlíčňáku. Na náměstí. Maminka šla do fronty pro mlíko a tatínek šel vedle do knihkupectví. A tam moc lidí nebylo. A tam tatínek povídal a povídal. Pak když maminka přinesla mlíko, tak už mohli jít domů.

No, ale měli jsme knížky. Kupovali jsme tam knížky. Byly drahý knížky? Ani ne…

—–

No, a dá se říct, že třeba lidi byli šťastnější, protože v televizi byla jenom pozitiva?

Ne, to ti nikdo neřekl, jestli byl šťastný nebo nebyl šťastný. Každý si hájil svoje, protože kdybys řekla, že jsi šťastná a spokojená tak tě hned udali a šli po tobě: “Kde jsi na to vzala? Jak to, že jseš šťastná a spokojená?” (jít po někom = persekuovat, kde jsi na to vzala = kde jsi vzala peníze?)

Takže ty jsi nesměla být spokojená.

Ne. Musela jsi říkat, když se tě ptali, jak se máš: “Stojí to za zdrávas, královno.”

Co to je?

Stojí to za hovno!

Za zdraví?

Zdrávas, královno, čili… “Stojí to za zdrávas, královno”. Čili, abys nebyla sprostá, tak jsi říkala “za zdrávas, královno”. A myslela jsi tím “Stojí to za hovno.” (mám se na ho*no)

To je modlitba: “Zdrávas, královno, matko boží…”

Tak to zase ty nevíš!

To jsem nikdy neslyšela…

A chodili lidi víc do kostela? Tady se lidi báli chodit do kostela, většinou.

No, a tedy, když jsi byla spokojená, tak co se stalo? Někdo tě udal?

Šla po tobě policie, kde jsi na to vzala (kde jsi vzala peníze). Už se na tebe zaměřili. Už špízovali, kolik máš peněz, kde jsi na to vzala. Jaký máš majetek, co si můžeš dovolit a nemůžeš dovolit,… takže bylo lepší držet se při zemi, nic nemít…

A oni přišli k tobě a ptali se?

To se vyšetřovalo potají. To bylo tajně: občanské výbory,..

Kdejaká bába (paní) v baráku (v domě) věděla, co máš doma a co nemáš doma.

A co když zjistili, že máš víc peněz než máš mít.

Tak podle toho, kdo jsi byla. Jestli jsi byla dobře zapsaná, tak tě nechali. A jestli jsi byla blbě zapsaná, tak tě zavřelo. (být zapsaný = mít nějaký společenský status, jestli jsi někoho podplatil nebo jsi někomu pomohl, byl jsi dobře zapsaný)

A jaký důvod?

Nebylo třeba žádný důvod.

Takže přišli…

Sebrali a hotovo. Ve vyšetřovací vazbě jsi přiznala všechno. Když…

To bylo i v 60. letech? 70. letech? Od nás sebrali jednoho kluka ze třídy. On si dělal… vysílačky. On si třeba udělal – na prkýnko si natáhl drátky a hrál si. Pak si z toho udělal vysíalčku a tím vysílal.

Oni si ho zaměřili, sebrali ho, dali mu nakládačku, byl asi tři dny v base (ve vězení). Pak přišel a kluci říkali: “Tak co?” “Ani se neptejte, já jsem celý modrý. Nesmím nic říct.”

Jak se ti dnešní speciální epizoda líbila? Napiš do komentáře na www.slowczech.com.


(190) Eliška: moje babička a jak bylo před 60 lety? (190) Eliška: meine Großmutter und wie war das vor 60 Jahren? (190) Eliška: my grandmother and how was it 60 years ago? (190) Eliška : ma grand-mère et comment c'était il y a 60 ans ? (190) Eliška: mijn grootmoeder en hoe was het 60 jaar geleden? (190) Eliška: A minha avó e como é que foi há 60 anos? (190) Элишка: моя бабушка и как это было 60 лет назад? (190) Елішка: моя бабуся і як це було 60 років тому?

Ahoj, dnes pro tebe mám velmi speciální epizodu. Hello, I have a very special episode for you today. Je to už 6. epizoda ze série REAL CZECH. Ve 4. a 5. epizodě této série jsem mluvila se svou maminkou o tom, jak se žilo v Československu před revolucí (tedy před rokem 1989) a potom. In the 4th and 5th episodes of this series, I talked with my mom about how life was in Czechoslovakia before the revolution (that is, before 1989) and after. Dnes bude mluvit moje babička a bude mluvit o tom, jak se žilo v Československu kolem roku 1950 až 1970.

Co bylo těžké před 60 lety v Československu? What was difficult 60 years ago in Czechoslovakia? Že nebyl chleba, odpoledne nebylo maso? That there was no bread, no meat in the afternoon? Что не было ни хлеба, ни мяса днем? Kolik peněz lidé vydělávali? Kolik stál cukr? Kdy přijely brambory a kolik kilo mohl každý člověk dostat? When did the potatoes arrive and how many kilos could each person get? A co toaletní papír, knížky a časopisy? Byli dříve lidé šťastnější? A proč dnes lidé říkají “dříve to bylo lepší”? And why do people today say "it used to be better"?

Dnes uslyšíš opravdovou češtinu. V předchozích epizodách jsi mohl(a) slyšet zjednodušenou a pomalou verzi, potom pomalou originální verzi a potom originální verzi, kterou říkal jiný Čech nebo Češka. In previous episodes you could hear a simplified and slow version, then a slow original version and then an original version spoken by another Czech or Czech. Moje babička mluví pomalu, někdy nestandartně, ale když budeš číst transkript, budeš rozumět – protože v transkriptu jsou ode mě vysvětlivky a dodatky (explanations and notes). My grandmother speaks slowly, sometimes non-standardly, but if you read the transcript, you will understand - because there are explanations and notes from me in the transcript.

Tuto epizodu publikuji na památku svojí babičky zrovna dnes, 18. prosince 2020. I am publishing this episode in memory of my grandmother today, December 18, 2020. Protože přesně před rokem 18. prosince 2019 moje babička zemřela. Zemřela před Vánoci, odešla v klidu a míru. She died before Christmas, she passed away peacefully. Odešla spokojená. A proto jí chci dnešní epizodu věnovat = proto je dnešní epizoda pro ni. And that's why I want to dedicate today's episode to her = that's why today's episode is for her.

Tak, příjemný poslech.

**********

No dneska lidi, i mladí říkají, že dřív bylo líp. Well, today people, even young people, say that it used to be better. Co vy na to? What do you think? No, podle toho, komu. Well, depending on who. Ну смотря кто.

Podle toho co a podle toho kdo a podle toho, co považuje za líp. According to what and according to who and according to what he considers better. По тому, что и по тому, кто и по тому, что он считает лучше.

Kdo (jako) už zapomněl nebo přešel tu dobu, kdy se stálo na mlíko, na chleba,… kdy jsi prakticky nedostala nic,… to jsi musela stát frontu na všechno. Who (like) has already forgotten or passed the time when you had to pay for milk, for bread,... when you practically didn't get anything,... you had to stand in line for everything. Když jsi chtěla… já nevím… cokoli, tak jsi musela jít ráno (do obchodu), jestli už mají zboží. If you wanted… I don't know… anything, you had to go (to the store) in the morning to see if they already had the goods. A odpoledne, jestli ještě mají zboží. And this afternoon, if they still have the goods. Pak jsi přišla třetí den a oni už (nic) nemají. Dann kommt man am dritten Tag zurück und sie haben nichts mehr. Then you came on the third day and they don't have (anything) anymore. Tak jestli tohle někdo považuje za to, že se měl líp, tak to já teda říct nemůžu. Wenn also jemand glaubt, dass dies bedeutet, dass er es besser gemacht hat, kann ich das nicht sagen. So if someone considers this to mean that he was better, then I can't say that.

A proč teda lidi říkají, že dřív bylo lepší? And why do people say that before was better?

Protože byli mladý. Because they were young. Neregistrovali to, co se děje okolo nich. They didn't register what was happening around them.

Takže oni měli práci,… povinnou… So they had a job,… mandatory… Значит, у них была работа,… обязательная…

Oni museli do práce, že jo. They had to work, didn't they. Они должны были идти на работу, верно? Tam, jako… neexistovalo, že kdo nechodil do práce. There, like… there was no one who didn't go to work. Там вроде… не было никого, кто бы не ходил на работу. On šel do basy (= do vězení). Er kam ins Gefängnis (= Haftanstalt). He went to jail.

To byli příživníci (= lidí, kteří nepracují a živí je stát nebo společnost). Sie waren Schmarotzer (= Menschen, die nicht arbeiten und vom Staat oder der Gesellschaft ernährt werden). They were dependents (= people who do not work and are fed by the state or society). Это были иждивенцы (= люди, которые не работают и кормятся государством или обществом).

No, a co ještě bylo pozitivní? Well, what else was positive? Měla jsi práci… Tak možná (pozitivní bylo to), že všichni měli stejně. You had a job... So maybe (it was positive) that everyone had the same. Proto bylo líp. That's why it was better.

Tím, že všichni měli stejně a nikdo neměl nic. In that everyone had the same and no one had anything.

A i když třeba měl víc, tak se s tím nemohl chlubit. And even if he had more, he couldn't brag about it. И даже если бы у него было больше, он не мог бы этим похвастаться. Nemohl to dávat na (odiv)… aby to bylo vidět. Er konnte es nicht zur Schau stellen... um gesehen zu werden. He couldn't put it on display... to be seen. Он не мог выставить это напоказ... чтобы его увидели.

Známá říkala: “No, za komunistů, to bylo líp!! Mein Freund sagte: "Nun, unter den Kommunisten war es besser! My friend said, "Well, it was better under the communists!! A já říkám: “V čem (to) myslíš?” “No, všichni měli stejně.” A já říkám: “No, vždyť ale (dnes) můžeš jít a koupit si, co chceš.! And I say, "What do you mean?" "Well, they all had the same." And I say, "Well, you can go and buy whatever you want (today). “No jo, ale když já na to nemám (peníze)!” "Well, yeah, but if I don't have the (money)!"

Takže, jako… So, like...

Dnes jsou problémem ty možnosti, který máme vlastně. Das Problem sind die Möglichkeiten, die wir heute haben. The problem today is the options we actually have. Сегодня проблема заключается в том, какие варианты у нас есть. Kdežto dřív možnosti vůbec nebyly. Whereas before, there were no options at all. А раньше вариантов вообще не было.

A to jsou dneska ty zadlužený penzisti, protože oni to chtějí a ten důchod jim na to nedá (není to dost peněz), tak si vezmou na dluh/na půjčku a pak nemají na splácení. Und das sind die verschuldeten Rentner von heute, denn sie wollen es haben und die Rente gibt es ihnen nicht (es ist nicht genug Geld), also nehmen sie Schulden/Darlehen auf und können es dann nicht zurückzahlen. And that's the debt-ridden pensioners today, because they want it and the pension won't give it to them (it's not enough money) so they take on debt/loans and then they can't afford to pay it back. To je jedna z příčin. Das ist einer der Gründe dafür. That's one of the reasons.

(důchod = starobní důchod, měsíční příspěvek od státu, dnes asi 15 000 korun).

– – – –

A co bylo asi nejtěžší na životě? And what was probably the hardest part of life? Třeba dneska pro lidi je nejtěžší najít dobrou práci nebo takový… Tak nejtěžší bylo přežít. Heutzutage ist es für die Menschen am schwierigsten, einen guten Job zu finden oder so... Das Schwierigste war also, zu überleben. Like today the hardest thing for people is to find a good job or something... So the hardest thing was to survive. Přežít, abys měla na jídlo, abys měla na nájemný. Um zu überleben, um zu essen, um die Miete zu bezahlen. To survive, to eat, to pay the rent. Sehnat to jídlo, protože ve čtvrtek už nebyl chleba. Holt das Essen, denn am Donnerstag gab es kein Brot. Get the food, because there was no bread on Thursday. Když jsi chtěla nějakou zeleninu, tak jsi stála frontu. Wenn man Gemüse haben wollte, stand man in der Schlange. A když na tebe přišla řada, tak zelenina už došla = takže už nebyla. Und als du an der Reihe warst, hattest du kein Gemüse mehr = also gab es keines.

Na náměstí, jak je ten řezník (řeznictví), tak tam už ráno v těch 5 hodin stávaly většinou penzistky frontu, aby nakoupily mladejm (dětem nebo vnoučatům) maso. Auf dem Platz, wo sich die Metzgerei befindet, standen um 5 Uhr morgens vor allem Rentner Schlange, um Fleisch für die Kleinen (Kinder oder Enkel) zu kaufen. On the square, as the butcher (butcher shop) is, there were mostly pensioners queuing up at 5 o'clock in the morning to buy meat for the young (children or grandchildren).

A když jsi šla odpoledne koupit maso, tak už nebylo. And when you went to buy meat this afternoon, it was gone.

Když já jsem nemohla mluvit, takže Jiřka (dcera babičky, moje maminka) chodila pro maso. Als ich nicht mehr sprechen konnte, ging Jiřka (die Tochter meiner Großmutter, meine Mutter) los, um Fleisch zu holen. When I couldn't talk, so Jiřka (my grandmother's daughter, my mother) went to get meat. A tam jí paní říkala: “Aaaa, Jiřinka, ty chceš nějaký maso, vid? Und da sagte die Frau zu ihr: "Aaaa, Jiřinka, du willst etwas Fleisch, siehst du? And there the lady said to her, "Aaaa, Jiřinka, you want some meat, see? Tak já ti něco dám.” Let me give you something."

Takže jsi musela chodit pro všechno jídlo ráno před prací? So you had to go get all your food in the morning before work? Nebo po práci?

Ráno v 5 zavřeno. Um 5:00 Uhr morgens geschlossen. Closed at 5:00 in the morning. A přišli jsme z práce z půl třetí a to už nebylo ani mlíko v mlékárně. Wir kamen um 2:30 Uhr von der Arbeit nach Hause und es war keine Milch in der Molkerei. And we came home from work at 2:30 and there was no milk in the dairy. Mléko jsme mělo zamluvený v mlíkárně.

Pak jsme se dohodli,… pak nabídla Gregorová, vedoucí mlíkárny, že abysme/abychom jí tam dávali konvičku (konev na mléko, asi 3kg). A až půjdeme z práce, tak si ji vyzvedneme.

To bylo těžký… A to musela koupit, protože já když jsem přijela, tak už bylo zavříno.

Takže jsi musela vždycky někoho znát. So you must have always known someone. Někde. Kdo ti něco nechal. Who left you something.

Jo, to jsme měli. Yeah, we had that. U řezníka jsem měla paní, která se nade mnou slitovala kvůli tomu, že jsem nemohla mluvit. I had a lady at the butcher's who took pity on me because I couldn't talk. Pamatuješ si na ni? Do you remember her? Taková malinká blondýnka. Ona jeden čas prodávala napřed v mlíkárně a pak šla k řezníkovi. She sold first at the dairy and then went to the butcher. V mlíkárně byla vedoucí Gregorová a s tou jsme se nějak dali do řeči. Gregorova was in charge of the dairy and we somehow got into a conversation with her. A ta nám právě říkala: “Já vám ho budu nechávat, dejte si sem bandasku.” Říkala: “Berete každý den?” “Ne, jenom někdy.” And she was just telling us, "I'll leave it for you, put your bandana here." She said, "Do you take it every day?" "No, just sometimes."

Takže jste zaplatili předem? So you paid in advance?

Ne, to nešlo. No, I couldn't. Všechno se platilo až potom. Everything was paid afterwards. To nešlo předem zaplatit.

No, a co pak nějaký,… pračka nebo… Pračka?! Well, then what about a... a washing machine or... a washing machine?! Valcha!

No, a pak jsme si na Zátiší (městská čtvrť) koupili, tu… pračku takovou oválnou se šnekem a se ždímačkou. Well, then we bought this... this oval washing machine with an auger and a wringer. Takže stála 1 600 korun.

Teda! Wow!

No, plat jsem měla 900. Well, my salary was 900. Hrubýho? Rough? 900 čistýho a 1 050 hrubýho jsem měla. 900 net and 1,050 gross. (hrubý a čistý plat)

Nástupní plat děvčat (žen), který chodily na zdrávku (střední zdravotní škola), byl 660 korun. Čistýho? Hrubýho!

A totéž byly textilky a tento tak zvaný lehký průmysl. And the same was the textile mills and this so-called light industry. Čili: textil, sklárny a tak dále, prostě… nádobí. So: textiles, glassworks and so on, just... crockery. Spotřební zboží. Tam byly takovýhle platy. Já… strojírenství už mělo 880.

A kdy to bylo asi, tati? When was that, Dad? Někdy v tom 1956-1957? Maturoval jsem v 1956 a v tý době ty platy takto byly. I graduated in 1956, and that's what the salaries were at the time. Já jsem se vracel zpátky do Metry a Metra (firma) tam měla umístěnku. I was going back to Metra and Metra (the company) had a location there. To byl systém umístěnek. It was a system of placements. Škola dostla štos umístěnek a nikdo se neptal: “Chceš tam jít? The school got a bunch of placements and no one asked, "Do you want to go there? Nechceš tam jít?” A já jsem ji tam našel, hnedka jsem ji zabalil a měl jsem 1 050 nástupní plat. Do you want to go there?" And I found her there, and I packed her up right away, and I had 1,050 starting salary.

Takže jsi měl štěstí. So you got lucky.

A když jsem šel,… když jsme šli sem do Komořan (severní Čechy), tak jsme měli 1 225. Jo, 1 450 jsem dostal až tady v Komořanech.

No, a kolik stálo máslo? Mlíko?

Máslo 10 Korun. 10-11 CZK. Mouka 4,40 kilo… 2,40 CZK kilo. Cukr 10 korun. Od 7 do 10 korun.Vajíčko korunu až 1,50 CZK. A když byly křapky, to bylo za 0,60 CZK (šedesát halířů). To jsme stáli frontu! We were in line! Přijel náklaďák: “Mají křapky!” Jsme viděli náklaďák a hurá! (křapky = porušená nebo trochu rozbitá vejce). (scabs = broken or slightly broken eggs).

A co ovoce a zelenina?

Brambory jsi dostala na začátku podzimu. Ty byly na příděl,…. Na uskladnění. For storage. Pytel brambor na osobu. A bag of potatoes per person.

(na příděl = každý dostal určité množství a ne víc, nedostatkové zboží).

25 kilo na osobu?

Ne, 50. Tehdy to byly 50 kilové pytle. Takže my jsme byli 4, takže jsme dostali 4 pytle brambor a ty nám musely vydržet až do jara.

Nejlepší byly egyptský. Brambory z Egypta. Ale to bylo až po 1989. But that was after 1989.

No, ale ty brambory, ty se musely objednat v tý zelenině (v obchodě se zeleninou). Well, the potatoes, they must have been ordered at the greengrocer. Paní měla sešit, tam se muselo nahlásit (oznámit),… v nejbližší zelenině. The lady had a notebook, where you had to report... in the nearest vegetable garden. A ta (paní) to potom rozvážela. Takže jsi musela být doma, protože my jsme vždycky, jak jsi šla z práce, říkali: “Jestli už budou rozvážet brambory…?” “Dneska ještě ne.” “Už je máte doma před barákem!” So you must have been at home, because we always said when you came home from work, "If they're going to deliver potatoes...?" "Not today." "They're already in front of your house!"

To je jako dneska, to je stejný! It's like today, it's the same!

No a vlastně,… my jsme měli jakš takš sklep, kde ty byly brambory jakš takš vydržely. And actually, we had a cellar where the potatoes lasted. I když teda na jaře už měly čtvrt metru klíčky. Even though they had already sprouted a quarter of a meter in the spring. A ty brambory byly scvrklý “Běž pro brambory!” And the potatoes were shrunken "Go get the potatoes!"

To bylo propletený…

Ty se ani nedaly loupat, jak byly scvrklý. They couldn't even be peeled, how shrunken they were.

Takže se vařily rovnou.

No, musela jsem s tím něco udělat. Když přišly ty brambory, byly takhle velký. A pak byly takhle malý.

Vlastně když ty brambory přivezli, tak napřed jsme je přebírali. Actually, when the potatoes arrived, we took them over first. Před barákem na chodníku jsme je přebírali. A ty, který byly dobrý, tak jsme je odnesli do sklepa. A ty, který byly nakoplý, nahnilý, nebo tak… tak jsme je dávali zvlášť, že je musíme sníst dřív. And the ones that were kicked, rotten, or whatever... so we put them separately, saying we had to eat them first. Neměla jsem to ráda.. I didn't like it.

A vždycky tam byl minimálně kýbl hlíny,… Hlína a šutry (kameny). Úplně rozkopaný shnilý brambory. Prasata by to nežraly…

No, a co nějaký základní potřeby: kartáček, toaleťák, prášek na praní?

Toaleťák, ten byl,… když jsi se dozvěděla, že mají toaleťák, šup do papírnictví a tam stát frontu. Dostala jsi dvě ruličky.

Napřed byly ty balíčky… skládaný. A to byl takový pergamen. To sis s tím neutřela,… To se muselo takhle trošku…

Tady toaleťák nebyl nebo občas… Ale zdůrazňovali nám, že Rakousko dostalo 4 vagóny toaletního papíru jako Marshallův plán. No, a to bylo všechno, co stali chudáci Rakušáci. Well, that was all the poor Austrians became.

Většinou toaleťák nebyl. Takže… zrovna tak mrkev -ta byla úplně seschlá, scvrklá. Takže když jsi s ní chtěla něco udělat, tak jsi musela den předem namočit (aspoň trošku nabobtnat).

To si pamatuju, že jsme měli mrkev v bedýnce s pískem. Na podzim.

A jednou mi sehnala (známá) Paulka 5 kilo cibule. Tak já jsem si říkala: “Ježiš, tolik cibule, co já s ní budu dělat?” Ono se po ní zaprášilo (= cibuli rychle snědli). Vař, když nemáš ani cibuli, česnek,… Česnek, to vůbec nepřipadalo v úvahu.

Nespi! Toho nezajímá česnek a cibule! He doesn't care about garlic and onions!

A co bylo úplně nejlepší, když přišlo? Co byla taková párty, když přišlo…? Pomeranče? Tak všichni šli stát frontu?

No, všichni frontu a dostala jsi 4 pomeranče.

Pomeranče byly na Hornický den (v září) a na Mikuláše (6. prosince).

Nebo buráky/arašídy – pytlík buráků, to bylo jenom na Mikuláše. A zrovna tak jeden balíček datlí a nebo jeden balíček fíků.

Věnec fíků.

– – – –

No, a co třeba knížky nebo časopisy?

Knížky, ty jsme měli zamluvený. Mladý svět (časopis) – Jiřka odebírala, když byla na gymplu (na gymnáziu, střední škola). Tak jsem musel umluvit (přemluvit) na poště jednu paní u okýnka. A ta mi ho schovávala. Ona měla na starosti tisk. Tak mi ho schovávala, Mladý svět. Jinak podpultovka.

(podpultovka = nedostatkové zboží, které je schované pod pultem a prodává se jenom protekčním zákazníkům)

Knížky, ty jsme měli… Napřed paní Rodinová byla v té Knize (= knihkupectví). Potom paní Kotíková. A tam jsme přišli ve čtvrtek a řekla: “Počkejte, až tu nikdo nebude.”

To vyndala z pod pultu. Přinesla zezadu.

To knihkupectví bylo vedle mlíčňáku. Die Buchhandlung befand sich neben der Molkerei. Na náměstí. Maminka šla do fronty pro mlíko a tatínek šel vedle do knihkupectví. A tam moc lidí nebylo. A tam tatínek povídal a povídal. Und dort redete Papa und redete. Pak když maminka přinesla mlíko, tak už mohli jít domů. Wenn Mami dann die Milch brachte, konnten sie nach Hause gehen.

No, ale měli jsme knížky. Nun, wir hatten Bücher. Kupovali jsme tam knížky. Byly drahý knížky? Ani ne…

—–

No, a dá se říct, že třeba lidi byli šťastnější, protože v televizi byla jenom pozitiva? Nun, kann man sagen, dass die Menschen vielleicht glücklicher waren, weil es im Fernsehen nur Positives zu sehen gab?

Ne, to ti nikdo neřekl, jestli byl šťastný nebo nebyl šťastný. Nein, niemand hat Ihnen gesagt, ob er glücklich oder unglücklich war. Každý si hájil svoje, protože kdybys řekla, že jsi šťastná a spokojená tak tě hned udali a šli po tobě: “Kde jsi na to vzala? Jeder verteidigte sich selbst, denn wenn man sagte, man sei glücklich und zufrieden, wurde man sofort verraten und verfolgt: "Woher hast du das? Jak to, že jseš šťastná a spokojená?”  (jít po někom = persekuovat, kde jsi na to vzala = kde jsi vzala peníze?) Wie kannst du glücklich und zufrieden sein?" (jemanden verfolgen = verfolgen, woher hast du das Geld dafür = woher hast du das Geld?)

Takže ty jsi nesměla být spokojená.

Ne. Musela jsi říkat, když se tě ptali, jak se máš: “Stojí to za zdrávas, královno.” Du musst gesagt haben, als sie dich fragten, wie es dir geht: "Es ist einen Hagel wert, Königin".

Co to je?

Stojí to za hovno! Es ist zum Kotzen!

Za zdraví? Für die Gesundheit?

Zdrávas, královno, čili… “Stojí to za zdrávas, královno”. Čili, abys nebyla sprostá, tak jsi říkala “za zdrávas, královno”. A myslela jsi tím “Stojí to za hovno.” (mám se na ho*no)

To je modlitba: “Zdrávas, královno, matko boží…” Dies ist das Gebet "Gegrüßet seist du, Königin, Mutter Gottes...".

Tak to zase ty nevíš!

To jsem nikdy neslyšela… Das habe ich noch nie gehört...

A chodili lidi víc do kostela? Tady se lidi báli chodit do kostela, většinou.

No, a tedy, když jsi byla spokojená, tak co se stalo? Někdo tě udal?

Šla po tobě policie, kde jsi na to vzala (kde jsi vzala peníze). Už se na tebe zaměřili. Už špízovali, kolik máš peněz, kde jsi na to vzala. Jaký máš majetek, co si můžeš dovolit a nemůžeš dovolit,… takže bylo lepší držet se při zemi, nic nemít…

A oni přišli k tobě a ptali se?

To se vyšetřovalo potají. To bylo tajně: občanské výbory,..

Kdejaká bába (paní) v baráku (v domě) věděla, co máš doma a co nemáš doma.

A co když zjistili, že máš víc peněz než máš mít.

Tak podle toho, kdo jsi byla. Jestli jsi byla dobře zapsaná, tak tě nechali. A jestli jsi byla blbě zapsaná, tak tě zavřelo. (být zapsaný = mít nějaký společenský status, jestli jsi někoho podplatil nebo jsi někomu pomohl, byl jsi dobře zapsaný)

A jaký důvod?

Nebylo třeba žádný důvod.

Takže přišli…

Sebrali a hotovo. Picked up and done. Ve vyšetřovací vazbě jsi přiznala všechno. Když…

To bylo i v 60. letech? 70\. letech? Od nás sebrali jednoho kluka ze třídy. On si dělal… vysílačky. He was making... walkie-talkies. On si třeba udělal – na prkýnko si natáhl drátky a hrál si. Pak si z toho udělal vysíalčku a tím vysílal.

Oni si ho zaměřili, sebrali ho, dali mu nakládačku, byl asi tři dny v base (ve vězení). Pak přišel a kluci říkali: “Tak co?” “Ani se neptejte, já jsem celý modrý. Nesmím nic říct.”

**********

Jak se ti dnešní speciální epizoda líbila? Napiš do komentáře na www.slowczech.com.