Culture shock

Čau, tady Vendy!

Nedávno jsem se tě na Instagramu ptala,...

Jo, mimochodem... slowczech má Instagram!

... ptala jsem se tě, jestli jsi v Česku

zažil/a nějaké kulturní šoky,

když jsi byl/a v Česku poprvé,

jestli tě něco překvapilo

nebo šokovalo

nebo něco fungovalo jinak

než ve tvojí zemi.

No, a mám tady celý papír odpovědí,

které jsem na Instagramu dostala,

a teď vyberu nějaké, které mi připadaly nejzajímavější.

Tak, jdeme na to!

Tak, kulturní šok číslo jedna:

To je, myslím, pravda.

Propařit, to znamená "dělat párty celou noc".

No, a deset eur, to je asitak dvě stě padesát korun.

A myslím, že když víš, do kterého baru jít,

když znáš nějaký dobrý bar pro lokální (místní) lidi,

možná nějaký studentský bar, levný bar,

tak to není problém.

Můžeš propařit celou noc za 250 korun.

Dva:

Je to pravda :-)

V noci v Praze jezdí tramvaje

a autobusy.

Metro nejezdí. Ale tramvaje a autobusy

jezdí relativně často.

Možná každých třicet minut

plus mínus.

Takže vrátit se domů z baru ve dvě ráno, ve tři ráno,

ve čtyři ráno - to je v pohodě.

Dostaneš se domů rychle.

Tři:

... a někdy nonstop.

Podle kontextu já myslím, že mělo být "někdy"

a ne "nikdy".

Ale nevím.

No, ale myslím, že v Česku velké obchody

jako Albert, Tesco, Billa,...

že zavírají možná v devět hodin večer

obvykle.

Ale je pravda, že obchody nonstop,

to moc nemáme.

Možná nějaký obchod na benzínce

mám nonstop.

Ale na benzínce nekoupíš normální jídlo,

ale možná bonbony, coca-colu, čipsy...

A to je asi všechno.

Takže,... jo... asi je to trochu pravda.

Čtyři:

:-) jo, to je pravda.

Ale Chorvatsko není moc daleko.

Takže dobrý :-)

Pět:

To je asi pravda.

Ale existují taky resturace,

kde tě musí usadit číšník.

To jsou takové lepší, luxusnější resturace.

Ale já jsem ráda, když mě číšník neusadí,

protože já si chci sama vybrat to ideální místo,

kde chci sedět.

Takže z mojí perspektivy to je benefit

českých restaurací.

Napiš mi, co pro tebe: máš rád/a

když tě číšník usadí,

nebo se radši sám/sama posadíš?

Šest:

Stoprocentně pravda.

Léky nemůžeš koupit v supermarketu.

Pro léky musíme jít do lékárny.

To je fakt.

Sedm:

... na poštovní schránce.

Tipuju, že to je "poštovní schránka".

To je ten box, kam ti chodí dopisy

domů.

No, a to neslyším poprvé.

Už jsem to slyšela na lekcích

od svých studentů hlavně z východu -

z Ruska nebo Běloruska, Ukrajiny...

a tak dále.

Že u nich je normální,

že na poštovní schránce

je například 2B

nebo 5A.

Je tam číslo bytu.

No, ale v Česku je standard,

že tam je příjmení.

Například Novákovi nebo Dvořákovi

a tak podobně.

A než jsem to slyšela

od svých studentů,

tak mě nenapadlo, že to je možná zvláštní.

Pro mě to bylo normální celý život.

Ale teď asi souhlasím, že to je možná trochu divné,

protože nemáš soukromí. Všichni vidí, kdo bydlí v tom domě.

Ale je to tak. V Česku to funguje tak.

Napiš mi do komentáře - co ve tvojí zemi -

máte na poštovní schránce číslo bytu

nebo vaše příjmení?

Osm:

To je pravda. To mi připadalo legrační

a je to fakt.

Ve škole musíš mít pantofle.

Ale ve školním kontextu

se tomu říká přezůvky,

protože se ve škole přezouváš =

měníš boty = přezouváš se.

No, a když nemáš přezůvky

a učitel tě vidí,

tak to je velký problém.

Takže chodit do školy bez pantoflí,

to určitě není dobrý nápad.

Devět:

Pravda.

Kmín a mák jsou naše oblíbené ingredience

a opravdu jsou všude.

Hlavně v pečivu -

ve sladkém bude mák,

ve slaném kmín.

Ale mák taky může být nahoře na housce.

Pro nás to je normální.

Deset:

Hmm... to je tak padesát na padesát.

Nikdy nevíš.

Někdy zastaví, někdy nezastaví.

Je to tak, souhlasím

A pro mě naopak byl velký kulturní šok,

když jsem bydlela ve Španělsku

a na přechodu pro chodce mi zastavil i autobus!

Já jsem se cítila jako královna!

Autobus zastavil, abych já mohla jít!

To bylo perfektní!

To v Česku prakticky neexistuje.

Autobus téměř nikdy nezastaví!

Auto padesát na padesát...

A co ty, kdo se koukáš na tohle video,

zažil jsi v Česku ještě

nějaký další kulturní šok?

Napadá tě něco,

co v Česku funguje jinak než ve tvé zemi?

Napiš mi!

A jestli jsi Čech, kdo se díváš na tohle video,

tak mi taky napiš,

jestli souhlasíš se vším, co jsem ve videu řekla,

nebo jestli myslíš, že něco je trochu jinak

než já si myslím.

Tak, to je všechno.

Měj se hezky a budu se těšit příště! Čau!