Slovensko a slovenština

Sám osobně na Slovensku jsem byl jen jednou a to jako malý kluk. Bydleli jsme v malé chaloupce v překrásné vesničce.

Na její jméno si už nevzpomínám. Lidé, kterým patřila chalupa, byli na výletě v Praze u naší prapratety a ta zase bydlela u nás doma.

Vzpomínám si na náročné pěší výlety po nízkých Tatrách a na to, jak jsme zakopávali obsah záchodu na zahradě, jelikož nebyl splachovací.

Československo zaniklo 31 prosince 1992.

To mi bylo 13 let.

Mnoho lidí to docela mrzelo, jiní byli zase rádi, že Slováci nebudou Čechy ekonomicky brzdit.

Nyní si všímám v mém okolí nenápadné odtažitosti Čechů vůči Slovákům.

Jakoby Slováci byli trochu méněcenní oproti nám.

Ale nechci zase moc přehánět.

Slovensko je zde považováno jako vyspělý stát a poslední dobou je oblíbenou zemí, kam se jezdí na dovolenou.

Slovenštině rozumím velice dobře.

Občas se objeví slovo, kterému nerozumím, ale to jen málokdy.

Slovenština je jazyk nejvíce podobný češtině.

Do svých 13 let jsem sledoval v televizi pořady a filmy, které byly často mluvené slovensky.

Díky tomu nemám s porozuměním tomuto jazyku žádné problémy.

Horší je to, když chci mluvit. Pár vět slovensky řeknu, nicméně po chvíli sklouznu do češtiny.

S lidmi ze Slovenska jsem vždycky mluvil česky, protože mi rozuměli stejně dobře jako já jim.

Po rozpadu Československa se v televizi slovensky mluví velice málo a v rádiu ještě méně.

Lidé, kteří už nezažili Československo, mají k mému překvapení občas velké problémy rozumět slovenštině.

Nedávno se mi jeden mladý kolega v práci ptal, co znamená slovo „tieň“, což v češtině znamená „stín“.

Sám jsem to považoval jako samozřejmost znát toto slovo.

Je možné, že slovenština není zase tolik podobná češtině.

Je tu možnost, že se jazyky od sebe vzdálí natolik, až budou asi jako něco polština a čeština. Na druhou stranu možná jen maluju čerta na zeď.