Dobré děti

Pánbůh rozhněval se na lidi a poslal na celou zemi po několik let po sobě veliké sucho; co lidé zasili, nic nevzešlo, nic se neurodilo. Đức Chúa Trời nổi giận với con người và giáng một trận hạn hán lớn trên khắp trái đất trong nhiều năm; người ta gieo nhân nào, chẳng ra quả nấy. I nastal veliký hlad, lidé mřeli i dobytek hynul hladem. Và có một nạn đói lớn, người chết và gia súc chết đói. A byl tehda v jednom carství mladý car, a jak obyčejně se děje, že mladý lne k mladému, tak i on nikoho netrpěl kolem sebe, v radě, v úřadě ani u vojska, než samý toliko mladý lid; a jakož mladí, nezralí rozumové radili, tak i nezralá byla jejich rada. Và vào thời điểm đó, ở một vương quốc nọ có một vị sa hoàng trẻ tuổi, và vì chuyện thường xảy ra là người trẻ bám lấy người trẻ nên ông không để ai xung quanh mình, trong hội đồng, trong văn phòng hay trong quân đội, mà chỉ có những người trẻ tuổi. Mọi người; và khi những bộ óc non nớt non nớt khuyên nhủ, thì lời khuyên của họ cũng non nớt. Když viděli všude vůkol bídu velikou, poradili carovi, aby dal všechny staré lidi utopit, aby prý mladým nejedli darmo chleba. I pohrozil car po jejich radě každému pokutou smrti, kdo by starého člověka přechovával. Tu rozešli se biřicové po vší zemi, všude vyhlašovali vůli carskou, a kde kterého starce vyslídili, utopili ho bez milosti. I byli v jednom městě tři bratři, a měli otce stařičkého; avšak nevydali ho na smrt, než ukryli ho doma v komoře pod podlahou. I seděl tam stařeček několik měsíců, a synové mu přinášeli, co měli. Minula zima a přišlo jaro, čas setí, ale nikde ani zrnka nebylo k zasetí, něco se spotřebovalo, něco zhynulo v zemi. I přišli ti tři synové k otci svému o radu, co dělat. "Strhejte, děti, starou střechu ze stavení, došky vymlaťte a výmlatky zasejte." Synové tak učinili a pánbůh dal štěstí: za týden zazelenalo se oseníčko jako routa; za měsíc za dva stálo obilí jako les, a byla směs obilí všelikého: žito, pšenice, ječmen a jiné. Všichni lidé tomu se divili a pověst o tom, roznesla se po vší zemi, až i k samému carovi se dostala. I poručil car, aby se ti tři bratři před ním postavili. Bratři velmi se toho ulekli: "Teď," prý, "bude s námi zle!" A šli zase k otci: "Táto, poraď, co dělat!" "Jen jděte, děti, ať bude, co bude, a carovi pouhou pravdu povězte." Když tam přišli, car hněvivě se tázal, proč schovávají obilí, když byl takový hlad, že mnoho lidí pomřelo hladem. Bratři všecko pověděli, co a jak bylo, od počátku do konce: "A nyní, nejmilostivější care, nalož s námi, jak chceš!" Tu carovo čelo se vyjasnilo, i poručil, aby mez meškání před něj otce stařečka přivedli; a pak jej posadil sobě po boku podle svého trůnu i poslouchal rady jeho až do smrti, a jeho syny odměnil hojně.