GoStudy - 32 - TIPY A TRIKY NA (B1)
Ahoj a dobrý den, 10 (deset) dní zase uteklo jako voda. A už tu máme 2. (druhý) díl na B1 a 32. (třicátý druhý) díl podcastu Učíme se česky. Jak se máte? Doufám, že se máte dobře. Já se mám moc dobře. Už se těším na jaro a těším se, že za chvíli podcast oslaví svoje roční narozeniny. Je to takové moje miminko a to miminko už stárne :) Všechno utíká a jde dopředu. Nejen čas. Ale i vaše jazyková úroveň.
Dnes bych se s vámi ráda podívala na tipy a triky k ústní zkoušce na B1. Pozor, nebudeme mluvit o gramatickém testu ani o poslechu ani o psaní. Budeme mluvit o ústní zkoušce. Velká část ústních zkoušek na B1 je strukturována do několika částí. Obvykle se na začátku musíte představit. Ale pozor! V češtině můžete mnoho věcí říct pomocí slovíček “jsem, mám a dělám". Bylo by dobré u ústní zkoušky na úroveň B1 i B2 použít trochu komplikovanější věty. Místo "Jsem Jana", řekněte "Dobrý den, rád bych se představila. "Jmenuju se Jana". Místo "Jsem z Prahy, z České republiky." řekněte "Pocházím z hlavního města České republiky." Místo "rád plavu" řekněte "zajímá mě plavání”, “už od dětství se věnuju plavání”, "mezi moje největší koníčky patří plavání".
Nezapomeňte, že byste měli říct své jméno, místo, kde jste se narodili, kolik je vám let, kdy jste se narodili, co děláte nebo co studujete, co vás baví a něco i o své rodině.
Těch variant, jak to říct je samozřejmě mnoho. Celá vaše sebeprezentace by měla trvat asi 1-2 minuty. Můžu vám dát takový krátký příklad, jak bych asi mluvila o sobě já. GONG
Dobrý den, dovolte mi, abych se představila. Jmenuji se Jana Hudečková. Narodila jsem se 6.3.1984 ve znamení ryb. Pocházím z hlavního a pro mě nejkrásnějšího města České republiky, z Prahy. Vystudovala jsem pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy a už 13 (třináct) let pracuji jako lektorka češtiny pro cizince v jazykové škole GoStudy.
Od dětství mám ráda zvířata, proto se ve volném čase věnuju svým domácím mazlíčkům, ke kterým patří křeček a kočka. Kromě toho miluju literaturu a ráda trávím čas čtením. Baví mě taky procházky po Praze a v neposlední řadě se zabývám sebevzděláváním. Navštěvuju mnoho různých zajímavých kurzů. Dříve jsem ráda chodila cvičit, ale to už mě trochu omrzelo. V poslední době mě ale zaujalo cvičení na internetu. Volně dostupná videa na youtube. Tak se tomu teď snažím pravidelně věnovat.
Moje rodina není velká. Mám sestru, která je starší než já o 4 roky. Myslím si, že jsem podobná své mamince vzhledem a svému tatínkovi povahou. Mohli jste si všimnou, že mám manžela. Manžel je samozřejmě taky člen mojí rodiny. Jmenuje se Michal a mám ho moc ráda. Jsem si jistá, že on mě taky. GONG
Druhou částí zkoušky na B1 obvykle bývá dialog s druhým člověkem. Dialogy bývají různé. Jejich hlavním smyslem je domluvit se na něčem. Téma dialogu dostanete v zadání. Obvykle máte v zadání i napsané, o čem konkrétně máte mluvit. Tady si dejte dobrý pozor, abyste mluvili opravdu o všem, co tam je napsáno a nemluvili zbytečně o hloupostech.
Moji studenti mají často sklon k tomu komplikovat si život a nepoužívat mozek během takového dialogu. Například když jdete na oslavu nového kamarádova bytu a máte se domluvit na tom, jaký dárek mu přinesete, je opravdu nutné mluvit o tom, že mu koupíte koberec? Jak ten dárek, ten koberec povezete? A už jste se do toho zamotali. Stačí určitě koupit vázičku nebo květinu nebo voucher na 500 korun, za který si kamarád koupí sám, co chce.
Dialog musí být vyrovnaný, každý z partnerů se musí ptát i odpovídat, navrhovat i souhlasit nebo nesouhlasit. Pomocí různých vět a frází. Nestačí, když jeden zadává otázky podle zadání a druhý odpovídá "ano", "ne", “souhlasím" nebo "nesouhlasím".
Druhá důlžitá věc je, že obvykle nevíte, kdo s vámi bude ve dvojici, kdo bude vaším partnerem. Tady je potřeba se psychicky připravit na několik variant. První varianta je ideální, oba jste na stejné úrvoni, oba víte, co se po vás chce a víte, co máte říkat. Konverzace je vyrovnaná. O tom mluvit nebudeme, to je sen každého zkoušeného a i každého učitele.
Druhá varianta je ta, že vy můžete mluvit, rozumíte, chápete zadání, ale druhý člověk mlčí. Mlčí, protože nerozumí a nechápe nebo mlčí, protože má strach a trému. Je to hrozné, ale já vždy svým studentům říkám, že každý bojuje sám za sebe. Tak na začátku můžete zkusit pomoct jednou, dvěma otázkami. Ale potom už buďte nemilosrdní a řekněte prostě "Ty chceš určítě říct, že...". "Ty se chceš určitě zeptat, jestli…..”. A prostě budete mluvit místo svého partnera. Zkoušku děláte vy a vy chcete uspět.
Třetí varianta je ta, kdy druhý člověk mluví lépe než vy, rychleji než vy a více než vy. Tady vám nezbyde nic jiného, než ho prostě zastavit. Skočit mu do řeči. Řeknete něco jako: "Počkej, já chci taky říct, že...", "Promiň, že tě přerušuju, ale...". Musíte se prostě prosadit, musíte se dostat ke slovu. Pokud by vaším úkolem u ústní zkoušky byl i popis obrázku, tak si pamatujte, že začínáte od obecného, celkového a komplexního a přejdete k detailům a jednotlivým částem. Neskákejte bez logiky, sem a tam, vezměte ten popis postupně a vůbec se nebojte přidat i svoji fantazii. Klidně použijte věty jako "Předpokládám, že v pokoji na obrázku žije mladá žena, protože barvy jsou převážně růžové.” a tak dál. Pokud musíte dva obrázky srovnat, tak opět, dovolte těm obrázkům, aby vám pomohly a popište opravdu všechno, co tam vidíte a pak řekněte svůj názor. Například budete mít obrázky různých druhů bydlení. Tak řeknete, co vidíte na každém obrázku, popíšete výhody a nevýhody každého a pak řeknete, který dům nebo byt byste si vybrali vy a proč. Postupujte od celku k detailu. To je zlaté pravidlo, které funguje na každé úrovni.
Jak konkrétně tvořit dialogy na zkoušku úrovně B1? Na to se spolu podíváme v příštím díle.
Nezapomeňte ani na své otázky, pokud se chcete na něco zeptat, pište na můj instagram a v některém z budoucích dílů se na ně podíváme. Měje se krásně, těšte se na jaro jako já :) Nebo si ještě užívejte zimu. A já se na vás budu těšit za 10 dní zase u dalšího dílu.