GoStudy 23 - Jak slavím podzimní svátky?
Dobrý den a ahoj všem. Posloucháte právě 23. (dvacátý třetí) díl podcastu Učíme se česky. Minule jsme mluvili o zdraví a i já jsem teď byla nemocná, proto je nový díl trochu později, než jste zvyklí.
Dnešní 23. (dvacátý třetí) díl jsem se rozhodla mluvit o podzimu.
Nevím, jak vy, ale já jsem nikdy neměla ráda podzim. Když jsem byla malá, myslela jsem si, že podzim je špatné roční období. A zima taky! Neměla jsem ráda ani zimu. Mám ráda léto a sluníčko. Miluju moře. Ráda se koupu v moři. Když je podzim, tak fouká vítr, padá listí a často prší. je mlha, nechci chodit ven. Teď jsem ale starší. Je mi víc let. A už se na podzim těším. Těším se na tu atmosféru. Těším se na barvy, které podzim přináší. Těším se na tu energii ve vzduchu. Nejraději mám babí léto. Krásné babí léto přinese ještě mnoho radosti a krásné slunečné dny.
Podzim je důležité roční období. Na podzim slavíme i několik zajímavých svátků. Ve světě je populární Halloween. Populární černo oranžový svátek. V České republice moc neslavíme Halloween. Slaví to děti a teenageři mají nějaké diskotéky v klubech. Prodávají se v obchodech různé hlouposti s halloweenskou tematikou. Někdo si vyrábí kostýmy. Na youtube je mnoho videí s halloweenskými maskami a makeupem. Taková videa jsou zajímavá a dobře se na nich učí čeština. Můžete se podívat. Možná se naučíte i dělat halloweenský makeup. A naučíte se slovíčka, která s tím souvisejí.
Češi mají jiný svátek. Ten svátek se jmenuje Památka všech zesnulých. Zesnulých znamená zemřelých. Zemřelý to je člověk, který už zemřel. Už není s námi. Už není živý. Ten svátek se slaví 2. (druhého) listopadu. Naše rodina vždy jede na hřbitov. Hřbitov je místo, kde jsou hroby. Hroby to jsou místa, kde leží mrtví lidé. Jedeme na hřbitov, kde leží moje babička a dědeček a babička a dědeček mojí maminky. Přijedeme na hřbitov a uklidíme hrob. Dáme tam květiny, zapálíme svíčky a dáme tam věnečky. Hroby a hřbitovy na Dušičky jsou moc krásné. Všechny svítí a všude je mnoho květin. Doporučuju vám, jít se někdy na hřbitov na Dušičky podívat. Nebo se podívejte na videa na internetu. Dušičky jsou starý svátek, lidi věřili, že noc z 1. (prvního) na 2. (druhého) listopadu je magická. Věřili, že tu noc se svět živých a svět mrtvých potkává a oba světy k sobě mají blízko. Můžete přejít z jednoho do druhého. I mrtví můžou přijít na návštěvu k nám. Lidi taky věřili, že bychom na Dušičky měli zůstat večer doma a zapálit svíčky, protože světlo nás bude chránit před zlými duchy. Můžete si pustit písničku Daniela Landy Dušičky, zpívá o takové situaci. Nevěřím takovým věcem, nikdy jsem neviděla žádného ducha. Co vy?
Viděli jste někdy nějakého? Ale mám ráda hřbitovy. Ráda tam chodím na procházky. Je tam ticho a klid. Mám ráda hřbitovy, které jsou v přírodě. V Praze je moc zajímavý židovský hřbitov, ve starém židovském městě. Na ten hřbitov můžete jít s průvodcem.
Je to exkurze, kterou vám můžu doporučit.
Chvíli po Dušičkách máme další svátek. Je to 11. (jedenáctého) 11. (jedenáctý). Je to
svátek Svatého Martina. Svatý Martin byl voják, který byl velmi hodný, pomáhal chudým. Zemřel 8. (osmého) listopadu, pohřbili ho 11. (jedenáctého) listopadu. To byl čas, kdy lidi zabíjeli svoje husy před zimou. Ty husy potom jedli. Proto je svátek Svatého Martina spojený s pečením hus. Potom přichází Advent, doba před Vánoci. Dříve to byla doba půstu, lidi nemohli jíst maso. Také se říká, že lidi chtěli, aby se z Martina stal duchovní, biskup, ale on nechtěl a zalezl k husám, aby ho lidi nenašli. Husy ale Martina zradili, začali vydávat zvuky, začaly kejhat a tak lidi Martina našli. Možná i proto ty husy teď jíme. Jako pomstu za zradu Martina. Pečené husy na svátek Svatého Martina jsou velmi oblíbené. Skoro každý jí tu husu.
Můžete si jí koupit v restauraci nebo si ji udělat sami doma. Já nemám moc ráda českou kuchyni, ale pečenou husu, červené zelí a bramborový knedlík, bez toho se neobejdu. Je to moje oblíbené jídlo. Sama doma husu nedělám, je to moc práce.
Tento rok je karanténa, a proto jsou zavřené i restaurace. Rozhodli jsme se s manželem, že si husu objednáme z nějaké naší oblíbené restaurace domů. Taková služba funguje v Praze moc dobře. Můžete si vybrat restauraci, objednat jídlo, zaplatit a jídlo dostanete až ke dveřím domů. Tak už se těším, až si ve středu tu husu dám. Na Svatého Martina se taky pije mladé víno. Je to víno, které se podaří vyrobit v daném roce. Tato vína můžou být jenom česká a moravská. A tato vína se kontrolují. Svatomartinské víno nemůže být každé. Ale je to zajímavá tradice, kterou mám moc ráda a každý rok ji dodržuju. Je pravda, že mi ale mladá vína moc nechutnají. Jsou to vína, která musíte vypít rychle, nemůžete je skladovat, nemůžete je archivovat. A já mám ráda vína, která už chvíli někde leží. Která už jsou starší. Mám ráda těžká červená vína. Můj muž je z Moravy, tak nikdy nemáme vína málo. Morava je kraj vína. Moc dobrého vína.
A když si počkáme ještě pár dní, tak přijde další a poslední svátek podzimu, o kterém budeme dnes mluvit. Ten svátek je 17. (sedmnáctého) listopadu. Je to státní svátek, to znamená, že lidi nechodí do práce a mají volno. Ten svátek se jmenuje Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Svátek připomíná dva různé momenty v historii, dvě různé události spojené se studenty českých vysokých škol. Připomíná 17. listopadu 1939, kdy nacistické Německo zavřelo české vysoké školy, zabilo některé české studenty a některé poslalo do koncentračního tábora. Druhá událost byla 17. listopadu 1989, kdy byla v Československu demonstrace proti komunistickému režimu.
Já ale nerada mluvím o politice, v tomto podcastu bych ráda mluvila o jiných věcech.
V příštím podcastu zůstaneme proto u tématu počasí, roční období a příroda. Mluvili jsme o podzimu, ale nepovídali jsme si ještě o jaru, létě a zimě. V budoucnosti se můžete těšit ještě na další české svátky. Blíží se totiž Vánoce a to je super svátek. Myslím, že mnoho lidí už se těší na Vánoce. Já taky. A těším se i na další díl podcastu Učíme se česky a těším se samozřejmě i na vás, moje milé publikum.
Ahoj zase u dalšího dílu za 10 (deset) dní.