image

Veršované pohádky, O veliké řepě - Jan Susa

O veliké řepě - Jan Susa

Poslouchejte, co se stalo.
Koncem března přišlo jaro.
Děda říká: "Bábinko,
jdu zasadit semínko."

Děda jamku vydlabal,
pak semínko zahrabal.
Sluníčko mu pomáhalo,
kapku deště zavolalo.

Chvilku prší, chvilku hřeje,
děda kouká, co se děje.
"Podívej se, babičko,
co dokáže sluníčko!"

Co to roste, zvedá hlínu?
Babka hrůzou zkoprněla.
"Takovouhle zeleninu
jakživa jsem neviděla.

To je řepa! To je kus!
Vytrhnout ji, dědo, zkus!
Výdyť je velká jako dům,
poroste až k sousedům."

Děda za ní škube, cuká,
až ho z toho bolí ruka.
"Už je toho na mne moc.
Bábo, pojď mi na pomoc!"

Babka ráda pomůže,
stejně však nic nezmůže.
Oba funí, pot z nich leje
a řepa se v zemi směje.

"Zavoláme vnučku Mílu.
Ta je mladá a má sílu."
Vnučka ráda všeho nechá,
na pomoc jim rychle spěchá.

Za babku se chytne hnedka,
babka zase chytne dědka.
Děda cuká za lupení,
k ničemu to opět není.

Na Oříška zavolali,
to je silák a má svaly.
Pejsek tu byl za chvilinku,
chytil vnučku za sukýnku.

Zase táhnou, zase funí,
v zemi už to trochu duní.
Sukýnka už ve švech praská.
"Zavoláme ještě Macka."

Pejsek volá: "Poběž, Macku!
Přilož taky k dílu packu!"
"To je hračka," mňouká Macek,
chytne pejska za ocásek.

Táhnou, táhnou, už se kývá,
už jen malý kousek zbývá.
Myška z díry vyskočila.
"Stačila by moje síla?"

Nejdříve se posmívali,
pak na myší slova dali.
Ta nejmenší ze všech myšek
chytla Macka za kožíšek.

Počítali do deseti
a už všichni s řepou letí.
Přeletěli přes dvoreček,
plácli sebou na zadeček.



Want to learn a language?


Learn from this text and thousands like it on LingQ.

  • A vast library of audio lessons, all with matching text
  • Revolutionary learning tools
  • A global, interactive learning community.

Language learning online @ LingQ

O veliké řepě - Jan Susa

Poslouchejte, co se stalo.
Koncem března přišlo jaro.
Děda říká: "Bábinko,
jdu zasadit semínko."

Děda jamku vydlabal,
pak semínko zahrabal.
Sluníčko mu pomáhalo,
kapku deště zavolalo.

Chvilku prší, chvilku hřeje,
děda kouká, co se děje.
"Podívej se, babičko,
co dokáže sluníčko!"

Co to roste, zvedá hlínu?
Babka hrůzou zkoprněla.
"Takovouhle zeleninu
jakživa jsem neviděla.

To je řepa! To je kus!
Vytrhnout ji, dědo, zkus!
Výdyť je velká jako dům,
poroste až k sousedům."

Děda za ní škube, cuká,
až ho z toho bolí ruka.
"Už je toho na mne moc.
Bábo, pojď mi na pomoc!"

Babka ráda pomůže,
stejně však nic nezmůže.
Oba funí, pot z nich leje
a řepa se v zemi směje.

"Zavoláme vnučku Mílu.
Ta je mladá a má sílu."
Vnučka ráda všeho nechá,
na pomoc jim rychle spěchá.

Za babku se chytne hnedka,
babka zase chytne dědka.
Děda cuká za lupení,
k ničemu to opět není.

Na Oříška zavolali,
to je silák a má svaly.
Pejsek tu byl za chvilinku,
chytil vnučku za sukýnku.

Zase táhnou, zase funí,
v zemi už to trochu duní.
Sukýnka už ve švech praská.
"Zavoláme ještě Macka."

Pejsek volá: "Poběž, Macku!
Přilož taky k dílu packu!"
"To je hračka," mňouká Macek,
chytne pejska za ocásek.

Táhnou, táhnou, už se kývá,
už jen malý kousek zbývá.
Myška z díry vyskočila.
"Stačila by moje síla?"

Nejdříve se posmívali,
pak na myší slova dali.
Ta nejmenší ze všech myšek
chytla Macka za kožíšek.

Počítali do deseti
a už všichni s řepou letí.
Přeletěli přes dvoreček,
plácli sebou na zadeček.


×

We use cookies to help make LingQ better. By visiting the site, you agree to our cookie policy.