×

We use cookies to help make LingQ better. By visiting the site, you agree to our cookie policy.

image

Václav Havel, Život Václava Havla, Disent - část 1

Život Václava Havla, Disent - část 1

Po potlačení Pražského jara musel Václav Havel opustit divadlo a jeho díla se v Československu přestala vydávat a hrát. Byl však již autorem uznávaným i v zahraničí – již roku 1968 obdržel Velkou rakouskou státní cenu za evropskou literaturu a dvakrát v New Yorku získal cenu Obie za hry Vyrozumění (1969) a Ztížená možnost soustředění (1970). To pro něho v následujících dvaceti letech normalizace znamenalo jistou finanční nezávislost a podporu světového veřejného mínění, kdykoli byl komunistickým režimem za své názory vězněn.

K prvnímu výročí obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy, 21. srpna 1969, vyšla petice Deset bodů ostře odmítající okupaci a její politické a kulturní důsledky. Václav Havel byl spolu s ostatními prominentními signatáři policií vyšetřován a později obviněn z „podvracení republiky“. Ještě koncem roku 1969 však byl uveřejněn Havlem uspořádaný sborník prací osmnácti autorů Podoby 2.

V roce 1972 Václav Havel podepsal další spisovatelskou petici, požadující propuštění politických vězňů. Roku 1974 devět měsíců pracoval v trutnovském pivovaru jako dělník. V následujícím roce založil samizdatovou strojopisnou ediční řadu pro nezávislou literaturu Edice Expedice a uveřejnil otevřený dopis prezidentu Husákovi, ve kterém kritizoval stav „normalizované“ společnosti, plné strachu, zbavené svobody a sebereflexe. V listopadu 1975 proběhla premiéra další Havlovy hry Žebrácká opera, kterou bez uvedení jména autora nastudovalo amatérské divadlo Na tahu v režii Andreje Kroba.

V roce 1976 začal komunistický režim pronásledovat hudebníky z nezávislé rockové scény. Čtyři nekonformní umělci z okolí skupiny The Plastic People of the Universe byli uvězněni a Václav Havel se spolu s Jiřím Němcem a dalšími postavil na jejich obranu. Vlna solidarity světové veřejnosti i domácích disidentů, kterou pomohli vyvolat, vedla ke vzniku občanské iniciativy Charta 77, zaměřené na dodržování lidských práv, jež své první prohlášení datovala k 1. lednu 1977. Václav Havel se – spolu s Janem Patočkou a Jiřím Hájkem – stal jedním z prvních mluvčích Charty. Následkem toho strávil v lednu až květnu 1977 pět měsíců ve vyšetřovací vazbě, v říjnu pak byl odsouzen za poškozování zájmů republiky v cizině na 14 měsíců podmíněně, další vyšetřovací vazba ho čekala v lednu až březnu 1978.


Život Václava Havla, Disent - část 1 Das Leben von Václav Havel, Dissens - Teil 1 The Life of Václav Havel, Dissent - Part 1 Життя Вацлава Гавела, інакомислення - частина 1

Po potlačení Pražského jara musel Václav Havel opustit divadlo a jeho díla se v Československu přestala vydávat a hrát. After the suppression of the Prague Spring, Václav Havel had to leave the theater and his works ceased to be published and performed in Czechoslovakia. Byl však již autorem uznávaným i v zahraničí – již roku 1968 obdržel Velkou rakouskou státní cenu za evropskou literaturu a dvakrát v New Yorku získal cenu Obie za hry Vyrozumění (1969) a Ztížená možnost soustředění (1970). However, he was already a well-known author abroad - already in 1968 he received the Grand Austrian State Prize for European Literature and twice in New York he won the Obie Prize for the plays Notification (1969) and Difficult opportunity to concentrate (1970). To pro něho v následujících dvaceti letech normalizace znamenalo jistou finanční nezávislost a podporu světového veřejného mínění, kdykoli byl komunistickým režimem za své názory vězněn. For him, for the next twenty years of normalization, this meant a degree of financial independence and support for world public opinion whenever he was imprisoned by the communist regime for his views.

K prvnímu výročí obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy, 21. srpna 1969, vyšla petice Deset bodů ostře odmítající okupaci a její politické a kulturní důsledky. On the first anniversary of the occupation of Czechoslovakia by Warsaw Pact troops, on August 21, 1969, the Ten Points petition was issued, sharply rejecting the occupation and its political and cultural consequences. Václav Havel byl spolu s ostatními prominentními signatáři policií vyšetřován a později obviněn z „podvracení republiky“. Vaclav Havel, along with other prominent signatories, was investigated by the police and later accused of "subverting the republic." Ještě koncem roku 1969 však byl uveřejněn Havlem uspořádaný sborník prací osmnácti autorů Podoby 2. At the end of 1969, however, a collection of works by eighteen authors of Podoby 2, organized by Havel, was published.

V roce 1972 Václav Havel podepsal další spisovatelskou petici, požadující propuštění politických vězňů. In 1972, Václav Havel signed another writer's petition, demanding the release of political prisoners. Roku 1974 devět měsíců pracoval v trutnovském pivovaru jako dělník. In 1974 he worked for nine months in the Trutnov brewery as a worker. V následujícím roce založil samizdatovou strojopisnou ediční řadu pro nezávislou literaturu Edice Expedice a uveřejnil otevřený dopis prezidentu Husákovi, ve kterém kritizoval stav „normalizované“ společnosti, plné strachu, zbavené svobody a sebereflexe. The following year, he founded the samizdat typewriting edition for independent literature Edice Expedice and published an open letter to President Husák criticizing the state of a "normalized" society, full of fear, deprived of freedom and self-reflection. V listopadu 1975 proběhla premiéra další Havlovy hry Žebrácká opera, kterou bez uvedení jména autora nastudovalo amatérské divadlo Na tahu v režii Andreje Kroba. In November 1975, another of Havel's plays The Beggar's Opera premiered, which was staged by the amateur theater Na tahu, directed by Andrej Krob, without mentioning the author's name.

V roce 1976 začal komunistický režim pronásledovat hudebníky z nezávislé rockové scény. In 1976, the communist regime began persecuting musicians from the independent rock scene. Čtyři nekonformní umělci z okolí skupiny The Plastic People of the Universe byli uvězněni a Václav Havel se spolu s Jiřím Němcem a dalšími postavil na jejich obranu. Four non-conformist artists from around The Plastic People of the Universe were imprisoned, and Václav Havel, along with Jiří Němec and others, stood up for them. Vlna solidarity světové veřejnosti i domácích disidentů, kterou pomohli vyvolat, vedla ke vzniku občanské iniciativy Charta 77, zaměřené na dodržování lidských práv, jež své první prohlášení datovala k 1. lednu 1977. The wave of solidarity of the world community and domestic dissidents that they helped to provoke led to the creation of the Charter 77 civic initiative, which focused on respect for human rights, which dated its first statement on January 1, 1977. Václav Havel se – spolu s Janem Patočkou a Jiřím Hájkem – stal jedním z prvních mluvčích Charty. Václav Havel - together with Jan Patočka and Jiří Hájek - became one of the first speakers of the Charter. Následkem toho strávil v lednu až květnu 1977 pět měsíců ve vyšetřovací vazbě, v říjnu pak byl odsouzen za poškozování zájmů republiky v cizině na 14 měsíců podmíněně, další vyšetřovací vazba ho čekala v lednu až březnu 1978. As a result, he spent five months in pre-trial detention in January to May 1977, and in October he was sentenced to 14 months' probation for damaging the interests of the country abroad; further pre-trial detention awaited him in January to March 1978.