×

We use cookies to help make LingQ better. By visiting the site, you agree to our cookie policy.


image

Václav Havel, Stručně o životu Václava Havla

Stručně o životu Václava Havla

Václav Havel (5. října 1936, Praha – 18. prosince 2011, Hrádeček) byl český dramatik, esejista, kritik komunistického režimu a politik. Byl devátým a posledním prezidentem Československa(1989–1992) a prvním prezidentem České republiky (1993–2003).

Václav Havel působil v 60. letech 20. století v Divadle Na zábradlí, kde jej také proslavily hry Zahradní slavnost (1963) a Vyrozumění (1965). V době kolem Pražského jara se zapojil do politické diskuse a prosazoval zavedení demokratické společnosti. Po násilném potlačení reforem vojenskou invazí států Varšavské smlouvy byl postižen zákazem publikovat a stal se jedním z prominentních disidentů, kritiků tehdejšího normalizačního režimu. Vystupoval na obranu politických vězňů a stal se spoluzakladatelem a jedním z prvních mluvčích občanské iniciativy za dodržování lidských práv Charta 77. To upevnilo jeho mezinárodní prestiž, ale také mu vyneslo celkem asi pět let věznění. V této době vedle dalších divadelních her také napsal vlivné eseje, například Moc bezmocných (1978).

Po vypuknutí Sametové revoluce v listopadu 1989 se Václav Havel stal jedním ze spoluzakladatelů protikomunistického hnutí Občanské fórum a jako jeho kandidát byl 29. prosince 1989 zvolen prezidentem Československa. Měl zásadní vliv na směřování země k parlamentní demokracii a zapojení do politických struktur západní civilizace. V roce 1992 se mu však nepodařilo zabránit rozpadu československého státu na dva samostatné státy, Českou republiku a Slovenskou republiku. Od roku 1993 byl po dvě funkční období prezidentem České republiky. Jako prezident vyvedl Československo z Varšavské smlouvy (1. července 1991) a výrazně přispěl ke vstupu nástupnické České republiky do Severoatlantické aliance (NATO) v roce 1999. Havel výrazně prosazoval také přijetí České republiky do Evropské unie, uskutečněné v roce 2004 po jeho odchodu z funkce prezidenta.

Jako literát se Václav Havel světově proslavil svými dramaty v duchu absurdního divadla, v nichž se mimo jiné zabývá tématy moci, byrokracie a jazyka, a také svým esejistickým dílem. V esejích a dopisech z vězení se vedle politických analýz zabývá filozofickými otázkami svobody, moci, morálky či transcendence. Václav Havel se věnoval také experimentální poezii; sbírka Antikódy obsahuje básně psané především v 60. letech.

Stručně o životu Václava Havla Briefly about the life of Václav Havel Brevemente sulla vita di Václav Havel Kort over het leven van Václav Havel Krótko o życiu Václava Havla Breve descrição da vida de Václav Havel Коротко про життя Вацлава Гавела

Václav Havel (5. října 1936, Praha – 18. prosince 2011, Hrádeček) byl český dramatik, esejista, kritik komunistického režimu a politik. Byl devátým a posledním prezidentem Československa(1989–1992) a prvním prezidentem České republiky (1993–2003).

Václav Havel působil v 60. letech 20. století v Divadle Na zábradlí, kde jej také proslavily hry Zahradní slavnost (1963) a Vyrozumění (1965). Václav Havel worked in the 60s of the 20th century at the Na zábradlí Theater, where he also became famous in the plays Garden Party (1963) and Understanding (1965). У 1960-х роках Вацлав Гавел працював у театрі Na zábradlí, де також став відомим у п’єсах «Вечірка в саду» (1963) та «Розуміння» (1965). V době kolem Pražského jara se zapojil do politické diskuse a prosazoval zavedení demokratické společnosti. Приблизно під час Празької весни він брав участь у політичних дискусіях і виступав за впровадження демократичного суспільства. Po násilném potlačení reforem vojenskou invazí států Varšavské smlouvy byl postižen zákazem publikovat a stal se jedním z prominentních disidentů, kritiků tehdejšího normalizačního režimu. After the violent suppression of reforms by the military invasion of the Warsaw Pact states, he was affected by the ban on publishing and became one of the prominent dissidents, critics of the then normalization regime. Після насильницького придушення реформ військовим вторгненням до країн Варшавського договору йому було заборонено друкуватися, він став одним із відомих дисидентів, критиків тодішнього нормалізаційного режиму. Vystupoval na obranu politických vězňů a stal se spoluzakladatelem a jedním z prvních mluvčích občanské iniciativy za dodržování lidských práv Charta 77. He defended political prisoners and became a co-founder and one of the first speakers of the Charter 77 Citizens' Human Rights Initiative. Виступав на захист політв'язнів, став співзасновником і одним із перших спікерів правозахисної ініціативи "Хартія-77". To upevnilo jeho mezinárodní prestiž, ale také mu vyneslo celkem asi pět let věznění. Це зміцнило його міжнародний престиж, але також принесло йому загалом близько п’яти років ув’язнення. V této době vedle dalších divadelních her také napsal vlivné eseje, například Moc bezmocných (1978). Окрім інших п’єс, він також написав впливові есе того часу, такі як «Сила безсилих» (1978).

Po vypuknutí Sametové revoluce v listopadu 1989 se Václav Havel stal jedním ze spoluzakladatelů protikomunistického hnutí Občanské fórum a jako jeho kandidát byl 29. prosince 1989 zvolen prezidentem Československa. Після початку «оксамитової революції» в листопаді 1989 року Вацлав Гавел став одним із співзасновників антикомуністичного руху «Громадянський форум» і як його кандидат був обраний президентом Чехословаччини 29 грудня 1989 року. Měl zásadní vliv na směřování země k parlamentní demokracii a zapojení do politických struktur západní civilizace. Він мав великий вплив на рух країни до парламентської демократії та залучення до політичних структур західної цивілізації. V roce 1992 se mu však nepodařilo zabránit rozpadu československého státu na dva samostatné státy, Českou republiku a Slovenskou republiku. Однак у 1992 році йому не вдалося запобігти розпаду Чехословацької держави на дві окремі держави — Чехію та Словаччину. Od roku 1993 byl po dvě funkční období prezidentem České republiky. З 1993 року два терміни був президентом Чехії. Jako prezident vyvedl Československo z Varšavské smlouvy (1. července 1991) a výrazně přispěl ke vstupu nástupnické České republiky do Severoatlantické aliance (NATO) v roce 1999. Havel výrazně prosazoval také přijetí České republiky do Evropské unie, uskutečněné v roce 2004 po jeho odchodu z funkce prezidenta. Гавел також активно сприяв вступу Чехії до Європейського Союзу, що відбулося в 2004 році після його відходу з поста президента.

Jako literát se Václav Havel světově proslavil svými dramaty v duchu absurdního divadla, v nichž se mimo jiné zabývá tématy moci, byrokracie a jazyka, a také svým esejistickým dílem. Як літератор Вацлав Гавел став всесвітньо відомим своїми драмами в дусі театру абсурду, в яких він торкається, серед іншого, тем влади, бюрократії та мови, а також своєю есеїстикою. V esejích a dopisech z vězení se vedle politických analýz zabývá filozofickými otázkami svobody, moci, morálky či transcendence. In essays and letters from prison, in addition to political analyses, he deals with philosophical questions of freedom, power, morality and transcendence. У есе та листах із в’язниці, окрім політичної аналітики, він торкається філософських питань свободи, влади, моралі та трансцендентності. Václav Havel se věnoval také experimentální poezii; sbírka Antikódy obsahuje básně psané především v 60. letech. Вацлав Гавел також присвятив себе експериментальній поезії; збірка «Антикоди» містить вірші, написані переважно в 1960-х роках.