image

Dějiny Československa od roku 1918 do roku 1992, Třetí republika 1945–1948, část 2

Třetí republika 1945–1948, část 2

V květnu 1946 se konaly první poválečné parlamentní volby, které vyhrála v českých zemích se ziskem 40 % hlasů Komunistická strana Československa.

Vytěžila nejen maximum z poválečného růstu popularity levice a Sovětský svaz jako vítěze nad nacizmem, ale díky slibům další pozemkové reformy získala většinu hlasů venkovského obyvatelstva. Zato na Slovensku jasně zvítězila Demokratická strana s 62 % hlasů a komunisté jen 30 %, ale i přes tento neúspěch získali komunisté společně 38 % hlasů a stali se nejsilnější stranou v zemi. Výsledek voleb se odrazil ve složení vlády. Komunisté si podrželi nejen vlivná místa na ministerstvech vnitra, informací a zemědělství, ale získali i křeslo předsedy vlády, do něhož usedl předseda strany Klement Gottwald. Ministrem obrany se stal tajný člen KSČ generál Ludvík Svoboda, který navenek vystupoval jako nestraník.

V únoru 1948 vrcholí vládní krize v Hradeckém programu KSČ. Program požaduje další znárodňování a rozparcelování statků nad 50 ha. Komunisté také dále pronikají na významná místa v silových složkách (8 členů vedení SNB bylo nahrazeno komunisty). Na protest proti tomu podává většina 20. února nekomunistických ministrů demisi. Například Jan Masaryk a Ludvík Svoboda zůstávají ve vládě. Odstoupivší předpokládali, že prezident Beneš demisi nepřijme, nebo jmenuje novou úřednickou vládu. To se ale nestalo a prezident 25. února demisi přijal. V těchto pěti dnech komunisté vyvíjeli na prezidenta silný nátlak organizováním demonstrací, stávek a vyzbrojováním Lidových milicí. Byla sestavena nová vláda Národní fronty v čele s Klementem Gottwaldem. Jediný skutečně nekomunistický ministr v této vládě Jan Masaryk zemřel za nevyjasněných okolností.



Want to learn a language?


Learn from this text and thousands like it on LingQ.

  • A vast library of audio lessons, all with matching text
  • Revolutionary learning tools
  • A global, interactive learning community.

Language learning online @ LingQ

Třetí republika 1945–1948, část 2

V květnu 1946 se konaly první poválečné parlamentní volby, které vyhrála v českých zemích se ziskem 40 % hlasů Komunistická strana Československa. In May 1946, the first post-war parliamentary elections were held, which the Communist Party of Czechoslovakia won in the Czech lands with 40% of the vote.

Vytěžila nejen maximum z poválečného růstu popularity levice a Sovětský svaz jako vítěze nad nacizmem, ale díky slibům další pozemkové reformy získala většinu hlasů venkovského obyvatelstva. Not only did it get the most out of the post-war growth in popularity of the left and the Soviet Union as the victor over Nazism, but thanks to promises of further land reform, it won a majority of the votes of the rural population. Zato na Slovensku jasně zvítězila Demokratická strana s 62 % hlasů a komunisté jen 30 %, ale i přes tento neúspěch získali komunisté společně 38 % hlasů a stali se nejsilnější stranou v zemi. In Slovakia, on the other hand, the Democratic Party clearly won with 62% of the vote and the Communists only 30%, but despite this failure, the Communists together won 38% of the vote and became the strongest party in the country. Výsledek voleb se odrazil ve složení vlády. The result of the election was reflected in the composition of the government. Komunisté si podrželi nejen vlivná místa na ministerstvech vnitra, informací a zemědělství, ale získali i křeslo předsedy vlády, do něhož usedl předseda strany Klement Gottwald. The Communists not only retained influential positions in the Ministries of the Interior, Information and Agriculture, but also won the seat of the Prime Minister, in which the party's chairman, Klement Gottwald, took the seat. Ministrem obrany se stal tajný člen KSČ generál Ludvík Svoboda, který navenek vystupoval jako nestraník. A secret member of the Communist Party, General Ludvík Svoboda, became the Minister of Defense and externally acted as a non-partisan.

V únoru 1948 vrcholí vládní krize v Hradeckém programu KSČ. In February 1948, the government crisis culminated in the Hradec Králové program of the Communist Party. Program požaduje další znárodňování a rozparcelování statků nad 50 ha. The program requires further nationalization and subdivision of farms over 50 ha. Komunisté také dále pronikají na významná místa v silových složkách (8 členů vedení SNB bylo nahrazeno komunisty). The Communists also continue to penetrate important positions in the power forces (8 members of the SNB leadership were replaced by the Communists). Na protest proti tomu podává většina 20. února nekomunistických ministrů demisi. In protest, a majority of non-communist ministers resign on February 20. Například Jan Masaryk a Ludvík Svoboda zůstávají ve vládě. For example, Jan Masaryk and Ludvík Svoboda remain in government. Odstoupivší předpokládali, že prezident Beneš demisi nepřijme, nebo jmenuje novou úřednickou vládu. The resigners assumed that President Beneš would not accept the resignation or would appoint a new caretaker government. To se ale nestalo a prezident 25. února demisi přijal. But that did not happen, and the president accepted his resignation on February 25. V těchto pěti dnech komunisté vyvíjeli na prezidenta silný nátlak organizováním demonstrací, stávek a vyzbrojováním Lidových milicí. During these five days, the Communists put strong pressure on the president by organizing demonstrations, strikes, and arming the People's Militia. Byla sestavena nová vláda Národní fronty v čele s Klementem Gottwaldem. A new government of the National Front was formed, headed by Klement Gottwald. Jediný skutečně nekomunistický ministr v této vládě Jan Masaryk zemřel za nevyjasněných okolností. The only truly non-communist minister in this government, Jan Masaryk, died under unclear circumstances.

×

We use cookies to help make LingQ better. By visiting the site, you agree to our cookie policy.