image

Dějiny Československa od roku 1918 do roku 1992, Komunistický režim 1948–1989, část 3

Komunistický režim 1948–1989, část 3

Hospodářská krize systému se projevila nutností zrušit 3. pětiletku v roce 1963.

Krátké období tání v Sovětském svazu v polovině šedesátých let vedlo i k uvolnění v tehdejší ČSSR a k Pražskému jaru v roce 1968, kdy se Antonín Novotný vzdává prezidentské i stranické funkce .

Prezidentem se stal po krátké době Ludvík Svoboda. Naděje na „socialismus s lidskou tváří“ byly na rozkaz Moskvy rázně ukončeny invazí států Varšavské smlouvy, oficiálně nazvanou „bratrská internacionální pomoc“ ve středu 21. srpna 1968. Přes spontánní odpor obyvatelstva zejména k sovětským okupantům tehdejší českoslovenští politici (Alexander Dubček a většina dalších), po odvlečení do Moskvy, ustoupili nátlaku a okupaci schválili.

K 1. lednu 1969 bylo Československo přeměněno na federaci dvou formálně suverénních národních států, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

V době po roce 1968 odešla třetí vlna emigrace. Na protest proti okupaci obětovali svůj život 16. ledna 1969 Jan Palach a 25. února 1969 Jan Zajíc. S nástupem Gustáva Husáka do čela KSČ, který na pokyn z Moskvy vystřídal Alexandra Dubčeka, nastalo definitivně období normalizace. Následující dvě desetiletí jsou označována za vládu „šedé zóny“, vládu konformismu a "reálný socialismus" (lidově tzv. "socialismus s husí kůží"). Ideologicky nepohodlní lidé byli v té době opět odstraňováni z významných míst a stát dál ztrácel schopné lidi. Petiční akce Charta 77 poukazovala na porušování lidských práv v ČSSR a vyvolala hysterickou reakci režimu. První obětí režimního potlačování této (plně v mezích tehdejších zákonů vedené) akce se stal již v březnu 1977 český filozof Jan Patočka, poslední v roce 1988 Pavel Wonka, který 26. dubna za nejasných okolností zemřel ve vězení.



Want to learn a language?


Learn from this text and thousands like it on LingQ.

  • A vast library of audio lessons, all with matching text
  • Revolutionary learning tools
  • A global, interactive learning community.

Language learning online @ LingQ

Komunistický režim 1948–1989, část 3

Hospodářská krize systému se projevila nutností zrušit 3. pětiletku v roce 1963. The economic crisis of the system manifested itself in the need to abolish the 3rd Five-Year Plan in 1963.

Krátké období tání v Sovětském svazu v polovině šedesátých let vedlo i k uvolnění v tehdejší ČSSR a k Pražskému jaru v roce 1968, kdy se Antonín Novotný vzdává prezidentské i stranické funkce . The short period of melting in the Soviet Union in the mid-1960s also led to liberation in the then Czechoslovak Socialist Republic and to the Prague Spring in 1968, when Antonín Novotný resigned as president and party.

Prezidentem se stal po krátké době Ludvík Svoboda. After a short time, Ludvík Svoboda became president. Naděje na „socialismus s lidskou tváří“ byly na rozkaz Moskvy rázně ukončeny invazí států Varšavské smlouvy, oficiálně nazvanou „bratrská internacionální pomoc“ ve středu 21. srpna 1968. Hopes for "socialism with a human face" were abruptly ended by an invasion of the Warsaw Pact states at Moscow's behest, officially called "fraternal international aid" on Wednesday, August 21, 1968. Přes spontánní odpor obyvatelstva zejména k sovětským okupantům tehdejší českoslovenští politici (Alexander Dubček a většina dalších), po odvlečení do Moskvy, ustoupili nátlaku a okupaci schválili. Despite the spontaneous opposition of the population, especially to the Soviet occupiers, the then Czechoslovak politicians (Alexander Dubček and most others), after being taken to Moscow, gave in to pressure and approved the occupation.

K 1. lednu 1969 bylo Československo přeměněno na federaci dvou formálně suverénních národních států, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. On January 1, 1969, Czechoslovakia was transformed into a federation of two formally sovereign nation states, the Czech Socialist Republic and the Slovak Socialist Republic.

V době po roce 1968 odešla třetí vlna emigrace. In the period after 1968, the third wave of emigration left. Na protest proti okupaci obětovali svůj život 16. ledna 1969 Jan Palach a 25. února 1969 Jan Zajíc. Jan Palach and Jan Zajíc sacrificed their lives on January 16, 1969, and on February 25, 1969, in protest against the occupation. S nástupem Gustáva Husáka do čela KSČ, který na pokyn z Moskvy vystřídal Alexandra Dubčeka, nastalo definitivně období normalizace. With the arrival of Gustav Husák at the head of the Communist Party, who replaced Alexander Dubček from Moscow, there was definitely a period of normalization. Následující dvě desetiletí jsou označována za vládu „šedé zóny“, vládu konformismu a "reálný socialismus" (lidově tzv. The next two decades are referred to as the government of the "gray zone", the government of conformism and "real socialism". "socialismus s husí kůží"). "goosebumps socialism"). Ideologicky nepohodlní lidé byli v té době opět odstraňováni z významných míst a stát dál ztrácel schopné lidi. Ideologically uncomfortable people were again removed from important places at that time, and the state continued to lose capable people. Petiční akce Charta 77 poukazovala na porušování lidských práv v ČSSR a vyvolala hysterickou reakci režimu. The Charter 77 petition action pointed to human rights violations in the Czechoslovak Socialist Republic and provoked a hysterical reaction from the regime. První obětí režimního potlačování této (plně v mezích tehdejších zákonů vedené) akce se stal již v březnu 1977 český filozof Jan Patočka, poslední v roce 1988 Pavel Wonka, který 26. dubna za nejasných okolností zemřel ve vězení. The first victim of the regime's suppression of this action (fully conducted within the limits of the then laws) was already in March 1977 the Czech philosopher Jan Patočka, the last in 1988 Pavel Wonka, who died in prison on April 26 under unclear circumstances.

×

We use cookies to help make LingQ better. By visiting the site, you agree to our cookie policy.