56. Nebojte se mluvit v jazyce, který se učíte!, 4.8.2015

Vážení uživatelé LingQu, dnes je 4. srpna 2015 a tohle je již dnes druhý podcast, který nahrávám.

Chtěl bych vám teď něco říci o tom vlastně jak se naučit cizí jazyk, myslím v tom smyslu jak začít umět mluvit v tom daném jazyce, protože podle mě je to taková nejvyšší dovednost, kterou člověk může mít v jazyce, protože spousta lidí třeba i v mém okolí umí nebo rozumí jazyku, ale vlastně neumí vůbec mluvit jo a vlastně oni se i bojí mluvit. Oni mají strach z toho, že budou dělat chyby, tak radši nemluví. Jenomže oni ještě nedosáhli takové té dovednosti, že aby uměli mluvit prostě normálně, přirozeně, rychle, bez překládání v hlavě. Protože já když jsem třeba přijel do Anglie, tak mi trvalo dlouho, než jsem něco řekl, protože ten proces byl takový, že když mi něco řekli, tak jsem si to nejdřív v hlavě musel přeložit jakoby do češtiny, pak jsem vlastně si musel rychle najít, co na to řeknu jako odpověď. Našel jsem si to v češtině. Pak jsem si musel slovo od slova přeložit a vlastně celej proces trval dlouho. Teďka jsem ještě neznal nějaký ty slovíčka, neměl jsem dostatečnou slovní zásobu, takže jsem hledal vlastně…nebo přemýšlel jsem, jak to řeknu jinak. Celý ten proces byl velmi zdlouhavý a navíc vlastně jsem byl ještě i perfekcionista, takže taky jsem se bál. Bál jsem se mluvit kvůli tomu, protože jsem chtěl mluvit perfektně, což je prostě problém lidí. Lidi se bojí dělat chyby, protože oni chtějí umět perfektně mluvit, jenomže ono to nejde perfektně mluvit bez toho, aniž bysme začali nějak mluvit a začít mluvit může člověk jenom prostě s chybama. Nikdo nezačne mluvit jen tak z ničeho nic bez chyb. Každej prostě na začátku, když se učí jazyk, tak začne komunikovat, dělá chyby a vlastně z těch chyb se učí, a pak jednoho dne ty chyby přestane dělat. A to jak za jak dlouho, to záleží na tom, jak bude vlastně procvičovat ten jazyk jo. Takže já už jsem pak ztratil takový ten perfekcionismus z toho, abych mluvil perfektně a abych prostě mluvil s chybama, nebál jsem se mluvit s chybama a to mě dovedlo vlastně na úroveň, že jsem se v tom jazyce zlepšil. Bez toho by to nešlo jo. Ten, kdo se bude bát mluvit, ten nebude mluvit nikdy. Prostě, abysme mohli mluvit, musíme mluvit. A ze začátku to je prostě vždycky s chybama, to jinak prostě nejde. Takže nebát se dělat chyby, mluvit. A někdo začne mluvit dřív, někdo později jo, to jsem říkal v tom předchozím podcastu, že prostě někdo čeká až má tu dostatečnou slovní zásobu, čeká nějaký ten čas, a pak začne mluvit a někdo začne mluvit dřív, klidně od prvního dne učení se toho jazyka nebo prostě za nějakou kratší dobu. Ta doba, to záleží jak si ten člověk určí sám jak se na to cejtí. Záleží to čistě na něm. Ale rozhodně by člověk měl začít mluvit v tom daném jazyce a nebát se mluvit jo, nebát se mluvit s chybama a ztratit takovej ten perfekcionismus, aby prostě neměl problém s tím, že by chtěl mluvit perfektně, protože něco vám prozradím: NIKDY NEBUDETE MLUVIT PERFEKTNĚ V CIZÍM JAZYCE, to prostě je nemožné. Vždycky ten druhej pozná, že nejste rodilej mluvčí jo. Ať už je to kvůli akcentu nebo kvůli tomu, že třeba, když se budete učit češtinu, tak nějaký slovo nevyskloňujete nebo nevyčasujete jo. To prostě ten rodilý mluvčí pozná, ale vždyť to je úplně jedno, že budete mluvit prostě třeba s jiným akcentem nebo že slovo správně nevyčasujete nebo nevyskloňujete. Důležitý je mluvit. Jazyk je pro komunikaci a nikdo by se neměl bát ten jazyk používat, ať už s chybama nebo prostě s jiným akcentem.

Takže tohle byl můj dnešní příspěvek o tom, že člověk by se neměl bát mluvit v cizím jazyce. Zkoušet to, zkoušet a prostě ze začátku je to těžké, to já vím, ale prostě díky procvičování, díky mluvení se můžete v tom jazyce zlepšovat a dotáhnete to až do úrovně, kdy prostě budete sebevědomí v tom používat ten jazyk. Takže tohle jsem chtěl dneska ještě říci, když už jsem předtím mluvil o těch konverzacích, tak tohle je takový doplněk k těm konverzacím.

Takže ještě jednou díky za přízeň a mějte se fajn, čau čau.