×

We use cookies to help make LingQ better. By visiting the site, you agree to our cookie policy.


image

The Linguist: Osobní průvodce učením se jazyků, Dva: Jsi lingvista? Část Jedna

Dva: Jsi lingvista? Část Jedna

Respektuj více bohy než polobohy, hrdiny více než obyčejné lidi a především z lidí respektuj své rodiče, ale respektuj sám sebe nejvíc ze všech.

Pythagoras, 6 století před naším letopočtem.

Podle mého názoru je každý člověk potencionální lingvista. Tím myslím, že každý se může naučit plynule jakýkoliv jazyk. Člověk nemusí být intelektuál nebo akademik. Koneckonců, slovo "lingvista" je dle Oxfordské slovníku (Concise Oxford Dictionary) definoválo zcela jasně a jednoduše: lingvista: člověk ovládající cizí jazyky (Linguist: n. Person skilled in foreign languages)

Dokonce, i když člověk umí mluvit jen jedním cizím jazykem, je kvalifikován jako "lingvista". Stát se lingvistou je otázkou volby a vyžaduje určitý duševní stav. Pro lingvistu je učení se jazyků zábavou, učí se protože si ten proces učení doslova "užívá". Lingvista také oceňuje myšlenky a způsoby jiných zcela odlišných kultur. Lingvista se cítí dobře a uvolněně ve společnosti lidí, co mluví jiným jazykem a je sebevědomý při učení se nových jazyků.

Prvním krokem jak se stát lingvistou, za účelem naučení se druhého jazyka, je uvědomit si, že úspěch nezávisí na učiteli, ale na studentu. Každý student musí objevit ten danný jazyk sám svým vlastním způsobem. Učitel může jen stimulovat a inspirovat. To, že se člověk přihlásí do jazykové školy nebo nějaké kurzu nezaručí žádnou plynulost. Jestli student neakceptuje tuto jednoduchou skutečnost, čas a peníze budou jednoduše ztraceny v jazykových programech. Jazykové školy a různé jazykové systémy mohou mohou vyučovat, ale jen student se může učit.

Vyrůstal jsem v Anglicky mluvící části Montrealu, převážně Francouzsky mluvcícím městě. Vím, že do doby, než by bylo sedmnáct, jsem mluvil pouze anglicky. Neměl jsem zájem o učení se žádného dalšího jazyka, ačkoli jsem se učil francoužštinu od druhé třídy na škole a byl jí téměř stále obklopován. Díky tomu, že umím doposud mluvit devíti jazyky: mandarinskou čínštinou, francoužštinou, japonštinou, španělštinou, němčinou, švédštinou, kantonštinou a italštinou, jsem sklidil obrovský úspěch a měl z toho plno užitku.

Aby jsem se porozuměl proč se tomu tak stalo, začal jsem psát jakési příběh o dosažení mých jazykových znalostí. Uvědomil jsem si, že jsem byl schopný se učit nový jazyk jen když jsem měl opravdovou chuť komunikovat nebo učit se něco smysluplného v tom daném jazyce. Když mi učitelé zkoušeli vnucovat různá gramatická pravidla a testovali mě z nich, byl jsem pasivní. Jednoho dne jsem se však rozhodl, že potřebuji znát ten jazyk, abych se spojil s lidmi v reálu nebo s novou kulturou, a tak jsem se vrhnul do učení se toho jazyka s tohou a odhodlaností. A já potřeboval pro to určitou touhu, protože pro mě bylo učení se jazyků velmi obtížné.


Dva: Jsi lingvista? Část Jedna

Respektuj více bohy než polobohy, hrdiny více než obyčejné lidi a především z lidí respektuj své rodiče, ale respektuj sám sebe nejvíc ze všech. Respect more gods than demigods, heroes more than ordinary people, and especially respect your parents, but respect yourselves most of all.

Pythagoras, 6 století před naším letopočtem.

Podle mého názoru je každý člověk potencionální lingvista. Tím myslím, že každý se může naučit plynule jakýkoliv jazyk. Člověk nemusí být intelektuál nebo akademik. Koneckonců, slovo "lingvista" je dle Oxfordské slovníku (Concise Oxford Dictionary) definoválo zcela jasně a jednoduše: lingvista:  člověk ovládající cizí jazyky (Linguist: n. Person skilled in foreign languages)

Dokonce, i když člověk umí mluvit jen jedním cizím jazykem, je kvalifikován jako "lingvista". Even if a person can speak only one foreign language, he is qualified as a "linguist". Stát se lingvistou je otázkou volby a vyžaduje určitý duševní stav. Becoming a linguist is a matter of choice and requires a certain state of mind. Pro lingvistu je učení se jazyků zábavou, učí se protože si ten proces učení doslova "užívá". For a linguist, learning languages is fun, he learns because he literally "enjoys" the learning process. Для лингвиста изучение языков — это развлечение, он учится, потому что буквально «наслаждается» процессом обучения. Lingvista také oceňuje myšlenky a způsoby jiných zcela odlišných kultur. The linguist also appreciates the ideas and ways of other completely different cultures. Лингвист также ценит идеи и пути других совершенно разных культур. Lingvista se cítí dobře a uvolněně ve společnosti lidí, co mluví jiným jazykem a je sebevědomý při učení se nových jazyků. The linguist feels good and relaxed in the company of people who speak another language and is confident in learning new languages.

Prvním krokem jak se stát lingvistou, za účelem naučení se druhého jazyka, je uvědomit si, že úspěch nezávisí na učiteli, ale na studentu. Každý student musí objevit ten danný jazyk sám svým vlastním způsobem. Učitel může jen stimulovat a inspirovat. To, že se člověk přihlásí do jazykové školy nebo nějaké kurzu nezaručí žádnou plynulost. Поступление в языковую школу или на курсы не гарантирует свободного владения языком. Jestli student neakceptuje tuto jednoduchou skutečnost, čas a peníze budou jednoduše ztraceny v jazykových programech. Если студент не примет этот простой факт, время и деньги будут просто потрачены впустую на языковые программы. Jazykové školy a různé jazykové systémy mohou mohou vyučovat, ale jen student se může učit. Языковые школы и различные языковые системы могут обучать, но учиться может только ученик.

Vyrůstal jsem v Anglicky mluvící části Montrealu, převážně Francouzsky mluvcícím městě. Vím, že do doby, než by bylo sedmnáct, jsem mluvil pouze anglicky. Neměl jsem zájem o učení se žádného dalšího jazyka, ačkoli jsem se učil francoužštinu od druhé třídy na škole a byl jí téměř stále obklopován. Díky tomu, že umím doposud mluvit devíti jazyky:  mandarinskou čínštinou, francoužštinou, japonštinou, španělštinou, němčinou, švédštinou, kantonštinou a italštinou, jsem sklidil obrovský úspěch a měl z toho plno užitku.

Aby jsem se porozuměl proč se tomu tak stalo, začal jsem psát jakési příběh o dosažení mých jazykových znalostí. Uvědomil jsem si, že jsem byl schopný se učit nový jazyk jen když jsem měl opravdovou chuť komunikovat nebo učit se něco smysluplného v tom daném jazyce. Když mi učitelé zkoušeli vnucovat různá gramatická pravidla a testovali mě z nich, byl jsem pasivní. Jednoho dne jsem se však rozhodl, že potřebuji znát ten jazyk, abych se spojil s lidmi v reálu nebo s novou kulturou, a tak jsem se vrhnul do učení se toho jazyka s tohou a odhodlaností. A já potřeboval pro to určitou touhu, protože pro mě bylo učení se jazyků velmi obtížné.