Moje andulka a já, Part 4, Voice 2, Šibalský Oskar

Oskar vůbec nespěchal, aby přisel na svět. Ze skořápky svého vajíčka se vyklubal jako poslední ze tří sourozenců. Z nich vyrostly poměrně brzy překrásné, dokonale andulky, avšak Oskar zůstával křehký, jemný a drobný. Oskar se tak stal „ostře sledovaným dítětem" naší rodiny. Dostával výběrové porce čerstvého krmení a dvakrát týdně natvrdo vařený vaječný žloutek s netučným tvarohem jako „posilující krmení". Rychle se ale ukázala jedna věc: Oskar byl sice malý, zato vsak mazanější než jeho bratr a sestra. Oskar nás opakovaně překvapoval svojí téměř neuvěřitelnou vynalézavostí. Než se kdo nadál, objevil, jak lze využít listy palmy jako klouzačku. Zadní částí svého těla se posadil na list a „plachtěním˝ odfrčel dolů do umyvadla. Kapající kohoutek u kuchyňského dřezu si předělal na osobní sprchu, pod kterou se otáčel s roztaženými křídly a napůl zavřenýma očima. Přestože Oskar neuměl číst, těšily se jeho veliké pozornosti noviny. Oštípal okraje novin a odtrhával úzké pruhy papíru. Jednoho dne dokonce zpracoval bankovku o hodnotě 100 eur. Lehkomyslně jsem ji nechala položenou na skříni. Když Oskar zemřel, bylo mu téměř 14 let, slušné stáří na papouška vlnkovaného. Inu, Oskar nikdy nikam nepospíchal.