×

Χρησιμοποιούμε cookies για να βελτιώσουμε τη λειτουργία του LingQ. Επισκέπτοντας τον ιστότοπο, συμφωνείς στην cookie policy.


image

Spontální monology o rutinních věcech, 03. Linkaři - uživatelé LingQu, 10.08.2011

03. Linkaři - uživatelé LingQu, 10.08.2011

Čau Linkaři.

Vítám vás u dalšího dílu mých spontálních monologů. O čem začít? V úvodu jsem řekl „čau linkaři“. To vlastně bych vysvětlil následovně: Uživatele LingQu můžu nazvat „linkaři“. Prostě taková platforma používaná tady. Prostě nějaký uživatele něčeho, tak to můžeme takhle říci. Takže „linkař“ je uživatel LingQu, pro příště. Takže když řeknu „čau linkaři“, tak myslím „čau uživatele LingQu“, ale jak už jsem mluvil předtím, spisovná čeština zas tak používaná není, takže prostě klasickej Čech by řekl „linkař“, si myslím…takže to bylo k tomuhle. Jinak já jsem přišel asi před dvěma hodinama z práce. Koupil jsem si jídlo u Číňana. No..on to není zas tak Číňan, spíš Vietnamec, ale říkaj si Čínská restaurace. To je asi nejspíš, že ten jídelníček tam je spíše čínskej než vietnamskej. Nevím, ve Vietnamu sem nebyl, ale….byl jsem v čínský restauraci, kde jsem si koupil jídlo u Vietnamce, abych byl přesnej. Koupil jsem si kuře a rejži. Kupuju si tam jídla často. Z práce dostávám stravenky, takže si za to nakupuju jídlo. Takže mě to jídlo vyjde docela levně, což je v pohodě. Navíc mám tyhle jídla docela rád. Mohl bych je jíst klidně každej den. Je to levný, vezmu si to sebou, mám to za chvíli snědený…no prostě chutná mi to no. Takže co bych vám dneska ještě řekl. Jinak…o názvech tady těch lekcí – to dycky zaměřím..to dycky vymyslím podle toho, co je v té nahrávce, protože nikdy nevím, co přesně v tý nahrávce řeknu. Třeba v budoucnu si budu něco plánovat, o čem budu povídat, ale teďka prostě jen tak žvaním…nepřipraveně myslím. Takže nemůžu vědět ani jak se bude ten nadpis (název) lekce jmenovat. Obyčejně, nebo spíš teďka žvaním o všech možných věcech, takže tu lekci ještě nevím jak nazvu. To ještě uvidím při tom až budu ten text dávat dohromady…až ho budu vlastně sepisovat do Wordu. Jinak, doufám, že se vám tadyty nahrávky líbí. Ono je dobrý feedback. I když, já třeba nemám rád kritiku jo, ale i ta kritika je dobrá. ..protože řekněme, že strávím s tadytěma nahrávkama prostě hodně času…hodiny času a nakonec třeba po stý nahrávce někdo řekne „ale dyť to je blbost“ . Nebo zjistím, že to není ani moc poslouchaný, tak mi to bude líto, protože jsem do toho dal tolik času, úsilí apodobně. Takže ten feedback je důležitej i z toho důvodu, že mě to pak víc motivuje. Když vidím, že o takovejhle typ nahrávek je zájem, tak proč to nenahrávat dál. Budu naopak prostě motivovanej i a budu se snažit prostě i nějak to vylepšovat. Takže tohle je asi pro dnešek všechno. Myslím si, že ta nahrávka je už tak dost dlouhá. Takže se uvidíme nebo spíš uslyšíme…vy mě uslyšíte..v další takovéto nahrávce spontálních monologů. Tak se zatím mějte linkaři a zase příště….čau čau.


03. Linkaři - uživatelé LingQu, 10.08.2011

Čau Linkaři.

Vítám vás u dalšího dílu mých spontálních monologů. O čem začít? V úvodu jsem řekl „čau linkaři“. To vlastně bych vysvětlil následovně: Uživatele LingQu můžu nazvat „linkaři“. Prostě taková platforma používaná tady. Prostě nějaký uživatele něčeho, tak to můžeme takhle říci. Takže „linkař“ je uživatel LingQu, pro příště. Takže když řeknu „čau linkaři“, tak myslím „čau uživatele LingQu“, ale jak už jsem mluvil předtím, spisovná čeština zas tak používaná není, takže prostě klasickej Čech by řekl „linkař“, si myslím…takže to bylo k tomuhle. Jinak já jsem přišel asi před dvěma hodinama z práce. Koupil jsem si jídlo u Číňana. No..on to není zas tak Číňan, spíš Vietnamec, ale říkaj si Čínská restaurace. To je asi nejspíš, že ten jídelníček tam je spíše čínskej než vietnamskej. Nevím, ve Vietnamu sem nebyl, ale….byl jsem v čínský restauraci, kde jsem si koupil jídlo u Vietnamce, abych byl přesnej. Koupil jsem si kuře a rejži. Kupuju si tam jídla často. Z práce dostávám stravenky, takže si za to nakupuju jídlo. Takže mě to jídlo vyjde docela levně, což je v pohodě. Navíc mám tyhle jídla docela rád. Mohl bych je jíst klidně každej den. Je to levný, vezmu si to sebou, mám to za chvíli snědený…no prostě chutná mi to no. Takže co bych vám dneska ještě řekl. Jinak…o názvech tady těch lekcí – to dycky zaměřím..to dycky vymyslím podle toho, co je v té nahrávce, protože nikdy nevím, co přesně v tý nahrávce řeknu. Třeba v budoucnu si budu něco plánovat, o čem budu povídat, ale teďka prostě jen tak žvaním…nepřipraveně myslím. Takže nemůžu vědět ani jak se bude ten nadpis (název) lekce jmenovat. Obyčejně, nebo spíš teďka žvaním o všech možných věcech, takže tu lekci ještě nevím jak nazvu. To ještě uvidím při tom až budu ten text dávat dohromady…až ho budu vlastně sepisovat do Wordu. Jinak, doufám, že se vám tadyty nahrávky líbí. Ono je dobrý feedback. I když, já třeba nemám rád kritiku jo, ale i ta kritika je dobrá. ..protože řekněme, že strávím s tadytěma nahrávkama prostě hodně času…hodiny času  a nakonec třeba po stý nahrávce někdo řekne „ale dyť to  je blbost“ . Nebo zjistím, že to není ani moc poslouchaný, tak mi to bude líto, protože jsem do toho dal tolik času, úsilí apodobně. Takže ten feedback je důležitej i z toho důvodu, že mě to pak víc motivuje. Když vidím, že o takovejhle typ nahrávek je zájem, tak proč to nenahrávat dál. Budu naopak prostě motivovanej i a budu se snažit prostě i nějak to vylepšovat. Takže tohle je asi pro dnešek všechno. Myslím si, že ta nahrávka je už tak dost dlouhá. Takže se uvidíme nebo spíš uslyšíme…vy mě uslyšíte..v další takovéto nahrávce spontálních monologů. Tak se zatím mějte linkaři a zase příště….čau čau.