9. Na univerzitě, část 3

Vždy jsem se rád díval na americké filmy v televizi, ale bohužel vždy pouze v češtině. Chtěl jsem filmům a seriálům rozumět v angličtině - v jejich původní verzi. Někteří moji kamarádi se mohli buď anglicky nebo německy domluvit nebo přinejmenším rozumět.Byl jsem vždy unešen z toho, že někdo se uměl některým z cizích jazyků domluvit. Znám citát "Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem", který nkteří lidi říkají. Takže když někdo uměl hodně jazyků, byl jsem fakt unešen. Samozřejmě, že nikdo z mého okolí neuměl více jazyků, maximálně dva, ale většina spíše jen jeden a ještě k tomu né moc dobře. Ve třetím ročníku na univerzitě jsem začal přemýšlet o své budoucnosti, protože už mi scházely jen dva roky do dokončení studia. Věděl jsem, že bych měl znát alespoň jeden cizí jazyk. V České Republice nestačí mít jen titul, ale člověk by měl znát i nejméně jeden cizí jazyk, pokud si chce najít dobrou práci. Je to tu opravdu důležité znát cizí jazyky. Ale tenkrát ve třetím ročníku na univerzitě jsem neuměl žádný cizí jazyk pořádně, jen trochu. Chtěl jsem se nějaký cizí jazyk naučit natolik, abych mu rozuměl a dokázal se domluvit v tom jazyce. Pro němčinu jsem tenkrát neměl žádnou motivaci, a tak jsem jí vypustil úplně, jelikož jsem si říkal, že už jí nebudu potřebovat. Začal jsem se zajímat o angličtinu.