×

Wir verwenden Cookies, um LingQ zu verbessern. Mit dem Besuch der Seite erklärst du dich einverstanden mit unseren Cookie-Richtlinien.

Beginne jetzt mit dieser Lektion
image

The Linguist. Eine persönliche Anleitung für das Sprachenlernen, Zehn: Reisen und Kultur

Zehn: Reisen und Kultur

Die Franzosen rühmen sich ihrer Logik.

Alles, was ihrer Logik entgegensteht, ist falsch und wird mitleidslos bekämpft. Aus diesem Grund werden sie manchmal als unfreundlich oder arrogant bezeichnet. Für mich war Frankreich jedoch nicht nur ein Land der Anregungen, sondern auch ein sehr gastfreundschaftliches Land. Ich erhielt ein Stipendium, das es mir möglich machte, meine letzten beiden Jahre in Frankreich zu genießen. Ich traf auf Freundlichkeit und Großzügigkeit von Franzosen aller Gesellschaftsschichten. Als ich per Anhalter durch das Land reiste, wurde ich oft zu Essen und Unterkunft eingeladen.

Mein großes Interesse an der französischen Sprache und Kultur half mir dabei, Brücken zu den Menschen zu schlagen.

Ich bin mir sicher, dass dies nicht möglich gewesen wäre, wenn ich ein typischer anglophoner Nordamerikaner geblieben wäre. Viele englischsprachige Nordamerikaner waren sehr erfolgreich im Erlernen neuer Sprachen. Häufiger ist jedoch, dass sich nicht Englisch sprechende Menschen bemühen, Englisch zu lernen. Dies ist zwar aufgrund der einzigartigen internationalen Nützlichkeit des Englischen unvermeidbar, aber ein großer Verlust für jene Englischsprachigen, die die persönliche Bereicherung des Erwerbs einer neuen Sprache nie erfahren.

Es machte mir große Freude, das Land zu bereisen, die historischen Dörfer und Städte zu besuchen, und mich mit den Menschen auf Französisch zu unterhalten.

Wie in den meisten Ländern gibt es auch in Frankreich regionale Dialekte. Beim Sprechen einer Fremdsprache muss man den Muttersprachler imitieren, um sich den Dialekt eines Muttersprachlers anzueignen. In meinem Fall hieß das, dass ich in Paris mit einem Pariser Dialekt sprach, am Mittelmeer mit einem südlichen Dialekt usw. Das lässt sich schwer vermeiden, vor allem in der Anfangsphase. Aber es ist auch ein gutes Zeichen, denn es beweist, dass man genau auf die Aussprache der Muttersprachler achtet.

Trotzdem spürte ich immer, dass es das Beste für einen Nicht-Muttersprachler ist, die Standardform einer Sprache zu übernehmen und weniger den regionalen Akzent.

In jedem Land gibt es eine Sprachform, die als Standard betrachtet wird. Das kann das Französisch sein, das in Tours gesprochen wird, das Mandarin in Beijing oder das Japanisch in Tokio. Es ist immer amüsant zu hören, wenn ein Fremder mit einem regionalen Akzent spricht, aber die neutrale Standardaussprache ist normalerweise die bessere Wahl. Kanadisches Englisch ist solch eine neutrale oder Standardform von Englisch.

In ähnlicher Weise ist es besser, wenn ein Sprachelernender sich abwartend verhält mit der Verwendung von Idiomen, Slang und obszönen Worten.

Es gibt eine Menge an französischem Slang oder Umgangssprache wie sie auch genannt wird, die ich trotzdem nicht verstehe. Das ärgert mich jedoch nicht. Ich begegne dieser Form normalerweise nicht, wenn ich lese, und ich erwarte nicht, dass ich fähig sein muss sie zu verwenden, wenn ich spreche. Einige Sprachelernende haben es eilig, umgangssprachliche Ausdrücke zu verwenden, bevor sie sicher wissen, wie sie anzuwenden sind. Ich denke, ein Nicht-Muttersprachler klingt am besten, wenn er in der Standardform der Sprache spricht.

Die Geschichte von Frankreich ist eine Geschichte von unterschiedlichen Menschen, die Europa geschaffen haben.

Einige der frühesten Beispiele von menschlichen Bildern und Skulpturen finden wir in den Höhlen im Süd-Westen Frankreichs, und sie sind vermutlich vor etwa 20.000 Jahren entstanden. Zur Zeit der römischen Eroberung vor 2.000 Jahren, waren die keltischen Gallier in Frankreich dominierend, obwohl es griechische Kolonien im Süden, verschiedene andere Volksstämme im Norden und die antiken Basken im Südwesten gab. Die Römer brachten ihre Zivilisation mit sich und kreierten eine technische Infrastruktur, welche in den Amphibientheatern, Straßen und Aquädukten überlebt hat, die Touristen heute speziell im Süden von Frankreich noch besuchen können. Mit den Römern kamen die Haupterzeugnisse der mediterranen kulinarischen Tradition: Brot, Oliven, Öl und Wein.

So ist Frankreich eine Verschmelzung, wie die meisten Länder, wenn man weit genug zurückgeht.

Dies drückt sich in den unterschiedlichen Legenden über den Beginn der französischen Sprache aus. Manchmal betonen sie ihre Gallische Abstammung. Zu anderen Zeiten sind die Franzosen stolz auf ihre Lateinischen Wurzeln und sympathisieren mehr mit den mediterranen Menschen als mit den Nord-Europäern. Sicher dominiert ihre Literatur mit Hinweisen auf das Klassische Rom und die Griechische Antike. Doch die frühesten Helden von Frankreich, einschließlich Clovis, Pepin le Bref, Charles Martel und Chalemagne waren germanische Franzosen.

Die Sorge um Essen und Trinken ist eines der dominierenden Merkmale der französischen Kultur und das Gesprächsthema auf allen Ebenen der Gesellschaft.

Die Franzosen erkennen, dass es ein großer Genuss ist, elegant und mit Begeisterung über ein Thema zu reden.

Lange nachdem meine Studienzeit in Frankreich vorbei war, hatte ich Gelegenheit, eine Gruppe von japanischen Leitern der Holzindustrie auf einer Tour zu solchen Werken in Frankreich zu führen, die Holz verarbeiteten.

Ich erinnere mich, dass wir aus einem solchen Anlass zu einem modernen Tür- und Fenster-Betrieb in Toulouse kamen. Unsere Delegation musste längere Zeit warten, da unsere französischen Gastgeber in eine angeregte Diskussion vertieft waren. Meine japanischen Tour-Teilnehmer saßen geduldig da, aber schließlich wollten sie wissen, worum die Debatte eigentlich ging. Ich erklärte, dass unsere französischen Gastgeber erörterten, was wir zum Mittagessen bekommen sollten. Ich erinnere mich immer noch an mein Essen: salade tiède de gésiers und cassoulet (ein leicht warmer Salat von Kutteln und einem klassischen Eintopf mit Bohnen, Speck und Fleisch), das haben wir im Schatten von Kieferbäumen außerhalb eines alten mediterranen Schlosses gegessen. Meine Erinnerungen an die Fabrik, die wir besuchten, sind weniger klar.

Bei Französisch ist es genau wie bei anderen Sprachen, eine Vertrautheit mit dem Essen und den Essgewohnheiten, ist ein wichtiger Teil, um die Kultur und Sprache zu lernen.

Geselligkeit rund um den Esstisch, kann die beste Lernumgebung sein. Cicero, der römische Staatsmann und Redner, definierte das Gastmahl als „zum Abendessen mit Freunden nieder zu sitzen, weil sie das Leben mit einem teilen“. Dieses Anliegen, sich über Essen zu unterhalten, ist in allen Sprachen und Kulturen vorhanden, und hat ohne Zweifel seinen Ursprung im vorgeschichtlichen Teilhaben an der Jagd. Es bekräftigt das Gefühl der Gegenseitigkeit zwischen Menschen.

Als armer Student hatte ich nicht oft die Chance, die „Haute Cuisine“ (Feine Küche) zu genießen.

Jedoch war es nicht ungewöhnlich, wenn ich in Süd-Frankreich trampte, dass Lastwagenfahrer mit mir eine ganze Mahlzeit teilten, einschließlich Wein. Wie sie danach ihre Fahrt fortsetzten, war ein kleines Geheimnis für mich. Ich kann gut verstehen, dass die Kontrolle von Trinken und Fahren in den letzten Jahren in Frankreich strenger geworden ist.

t.

Learn languages from TV shows, movies, news, articles and more! Try LingQ for FREE

Zehn: Reisen und Kultur dez|viagens|e|cultura Deset|Cestování|a|Kultura |подорожі|| tíz|utazás|és|kultúra desať|cestovanie|a|kultúra Dix|Voyages|et|Culture десять|путешествия|и|культура Ten|travel|| Δέκα: Ταξίδια και πολιτισμός Ten: Travel and Culture Diez: Viajes y Cultura Dieci: Viaggi e cultura 10：旅行と文化 10: 여행과 문화 Tien: Reizen en cultuur Dziesięć: Podróżowanie i kultura Deset: Potovanja in kultura Tio: Resor och kultur On: Seyahat ve Kültür Десята: Подорожі та культура 十：旅游与文化 十：旅遊與文化 Deset: Cestování a kultura Dix : Voyage et culture Десять: Путешествия и культура Tíz: Utazás és kultúra Dez: Viagens e Cultura Desať: Cestovanie a kultúra

Die Franzosen rühmen sich ihrer Logik. os|franceses|se orgulham|de|sua|lógica ||rühmen|||Logik ||alaban||| Francouzi|Francouzi|chlubí|se|jejich|logikou ||пишаються|||логіка a|franciák|dicsekednek|magukkal|az ő|logikájuk tí|Francúzi|chvália|sa|ich|logika ||berömma||| Les|Français|se vantent|eux-mêmes|de leur|logique эти|французы|хвалят|себя|их|логика ||övgüde bulun|||mantık The|French|pride|||logic The French boast of their logic. Los franceses se jactan de su lógica. フランス人は彼らの論理を誇っています。 Franskmennene skryter av sin logikk. Francozi so ponosni na svojo logiko. Fransızlar mantığıyla övünüyor. Francouzi se chlubí svou logikou. Les Français se vantent de leur logique. Французы гордятся своей логикой. A franciák büszkék a logikájukra. Os franceses se orgulham de sua lógica. Francúzi sa chvália svojou logikou.

Alles, was ihrer Logik entgegensteht, ist falsch und wird mitleidslos bekämpft. tudo|que|sua|lógica|se opõe|é|errado|e|será|sem piedade|combatido ||||entgegensteht|||||mitleidslos|bekämpft |||lógica|se opone|||||sin piedad| ||||相违背|||||无情地|对抗 Všechno|co|jejich|logice|odporuje|je|špatné|a|bude|bez milosti|bojováno |||логіка|суперечить|||||безжально|бореться з minden|ami|az ő|logikájuk|ellentmond|van|helytelen|és|lesz|könyörtelenül|harcolnak všetko|čo|ich|logika|odporuje|je|nesprávne|a|bude|bez súcitu|bojované Tout|ce qui|leur|logique|s'oppose|est|faux|et|sera|sans pitié|combattu всё|что|их|логика|противоречит|есть|неверно|и|будет|безжалостно|борется ||||karşıtıdır|||||acımasızca| Everything||her|logic|opposes|||and|is|mercilessly|fought Anything that opposes its logic is wrong and is ruthlessly opposed. Cualquier cosa que vaya en contra de su lógica está mal y se está luchando sin piedad. 彼らの論理に反するものはすべて間違っており、情け容赦なく戦われています。 Alt som motsier deres logikk er galt og blir ubarmhjertig bekjempet. Vse, kar je v nasprotju z njihovo logiko, je napačno in proti njemu se bodo neusmiljeno borili. Mantıklarıyla çelişen her şey yanlıştır ve acımasızca savaşılır. Všechno, co je v rozporu s jejich logikou, je špatné a bez milosti se to potírá. Tout ce qui contredit leur logique est faux et sera combattu sans pitié. Все, что противоречит их логике, считается неправильным и безжалостно преследуется. Minden, ami ellentmond a logikájuknak, téves és könyörtelenül harcolnak ellene. Tudo que se opõe à sua lógica é errado e será combatido sem piedade. Všetko, čo je v rozpore s ich logikou, je nesprávne a bez milosti sa to potláča. Aus diesem Grund werden sie manchmal als unfreundlich oder arrogant bezeichnet. por|essa|razão|são|eles|às vezes|como|antipáticos|ou|arrogantes|chamados |||||||unfreundlich||arrogant| |||||||desagradables|||denominados Z tohoto|tohoto|důvodu|jsou|oni|někdy|jako|nepřátelští|nebo|arogantní|označováni |||стають||іноді||недружелюбні||| -ból|ebből|okból|lesznek|ők|néha|-ként|barátságtalan|vagy|arrogáns|nevezik z|tohto|dôvodu|budú|ich|niekedy|ako|nepríjemní|alebo|arogantní|označovaní de|ce|raison|sont|ils|parfois|comme|impolis|ou|arrogants|qualifiés из|этой|причины|будут|они|иногда|как|недружелюбные|или|высокомерные|называют ||||||||||adlandırılır ||reason|||sometimes||unfriendly||arrogant|called Because of this they are sometimes called rude or arrogant. このため、彼らは時々失礼または慢と呼ばれます。 På grunn av dette blir de noen ganger merket som frekke eller arrogante. Zaradi tega so včasih označeni kot neprijazni ali arogantni. Bu nedenle bazen kaba veya kibirli olarak etiketlenirler. Z tohoto důvodu jsou někdy označováni za nepřátelské nebo arogantní. Pour cette raison, ils sont parfois qualifiés d'impolis ou d'arrogants. По этой причине их иногда называют недружелюбными или высокомерными. Ezért néha barátságtalannak vagy arrogánsnak nevezik őket. Por essa razão, às vezes são chamados de antipáticos ou arrogantes. Z tohto dôvodu sú niekedy označovaní za nepríjemných alebo arogantných. Für mich war Frankreich jedoch nicht nur ein Land der Anregungen, sondern auch ein sehr gastfreundschaftliches Land. para|mim|foi|França|porém|não|apenas|um|país|das|inspirações|mas|também|um|muito|hospitaleiro|país ||||||||||Anregungen|||||gastfreundliches| |||Francia|sin embargo||||||inspiraciones|sino||||hospitalario| |||||||||||||||好客的| Pro|mě|bylo|Francie|však|ne|pouze|jedna|země|těch|podnětů|ale|také|jedna|velmi|pohostinné|země ||||однак||||||натхнення|||||гостинна| számára|engem|volt|Franciaország|azonban|nem|csak|egy|ország|a|inspirációk|hanem|is|egy|nagyon|vendégszerető|ország pre|mňa|bolo|Francúzsko|však|nie|len|kraj|kraj|||||||| |||||||||||||||gästvänligt| Pour|moi|était|la France|cependant|pas|seulement|un|pays|des|inspirations|mais|aussi|un|très|accueillant|pays для|меня|было|Франция|однако|не|только|одна|страна|вдохновения|идей|но|также|одна|очень|гостеприимная|страна ||||||||||ilhamlar|||||misafirperver| ||||||||||إلهام|||||| ||||however||||country||inspirations|but||||hospitable| For me, France was not only a land of inspiration, but also a very hospitable country. Para mí, Francia no solo fue una tierra de inspiración, sino también un país muy hospitalario. しかし、私にとってフランスはインスピレーションのある国であるだけでなく、とても親切な国でもありました。 For meg var imidlertid ikke Frankrike bare et inspirasjonsland, det var også et veldig gjestfritt land. Zame pa Francija ni bila le dežela navdiha, ampak tudi zelo gostoljubna dežela. Ancak benim için Fransa sadece bir ilham ülkesi değil, aynı zamanda çok misafirperver bir ülkeydi. Pro mě však Francie nebyla jen zemí podnětů, ale také velmi pohostinnou zemí. Pour moi, la France n'était cependant pas seulement un pays d'inspiration, mais aussi un pays très accueillant. Для меня Франция была не только страной вдохновения, но и очень гостеприимной страной. Számomra Franciaország azonban nemcsak az inspirációk földje volt, hanem egy nagyon vendégszerető ország is. Para mim, a França não foi apenas um país de inspirações, mas também um país muito hospitaleiro. Pre mňa nebolo Francúzsko len krajinou podnetov, ale aj veľmi pohostinnou krajinou. Ich erhielt ein Stipendium, das es mir möglich machte, meine letzten beiden Jahre in Frankreich zu genießen. eu|recebi|uma|bolsa|que|isso|me|possível|fez|meus|últimos|dois|anos|em|França|a|aproveitar |erhielt||||||||||||||| |||beca||||||||||||| |||||||||我的||||||| Já|obdržel|jedno|stipendium|které|to|mi|možné|udělalo|moje|poslední|oba|roky|v|Francii|k|užít si |отримав||стипендія|||||||||||||насолоджуватися én|kaptam|egy|ösztöndíj|ami|azt|nekem|lehetséges|tette|az én|utolsó|két|év|ban|Franciaország|-ni|élvezni ja|dostal|štipendium||ktoré|to|mne|možné|urobilo|moje|posledné|dva|roky|v|Francúzsku|na|užívanie |||||||||||två||||| Je|reçus|une|bourse|qui|cela|me|possible|fit|mes|dernières|deux|années|en|France|à|profiter я|получил|одну|стипендию|которая|это|мне|возможно|сделало|мои|последние|два|года|в|Франции|чтобы|наслаждаться ||||||||جعلت|||||||| |received||scholarship||||possible|||||||||enjoy I received a scholarship that enabled me to enjoy my last two years in France. Recibí una beca que me permitió disfrutar mis últimos dos años en Francia. フランスでの過去2年間を楽しむことができる奨学金を受けました。 Jeg mottok et stipend som gjorde det mulig for meg å glede meg over de siste to årene i Frankrike. Prejel sem štipendijo, ki mi je omogočila, da sem zadnji dve leti preživel v Franciji. Fransa'daki son iki yılımın tadını çıkarmamı sağlayan bir burs aldım. Dostal jsem stipendium, které mi umožnilo užít si poslední dva roky ve Francii. J'ai reçu une bourse qui m'a permis de profiter de mes deux dernières années en France. Я получил стипендию, которая позволила мне насладиться моими последними двумя годами во Франции. Ösztöndíjat kaptam, amely lehetővé tette, hogy élvezzem az utolsó két évemet Franciaországban. Recebi uma bolsa de estudos que me permitiu aproveitar meus últimos dois anos na França. Dostal som štipendium, ktoré mi umožnilo užiť si moje posledné dva roky vo Francúzsku. Ich traf auf Freundlichkeit und Großzügigkeit von Franzosen aller Gesellschaftsschichten. eu|encontrei|com|gentileza|e|generosidade|de|franceses|de todas|classes sociais |||Freundlichkeit||Großzügigkeit|||aller|Gesellschaftsschichten |encontré|encontré|amabilidad||Generosity||||clases sociales |遇到||||慷慨大方|||| Já|setkal|s|přátelskost|a|štědrost|od|Francouzů|všech|společenských vrstev |зустрівся з||доброту||Щедрість||||суспільні верстви |||gentilezza|||||| én|találkoztam|-ra|kedvesség|és|nagylelkűség|tól|franciák|minden|társadalmi rétegből ja|stretol|na|lásku|a|štedrosť|od|Francúzov|všetkých|spoločenských tried Je|ai rencontré|à|gentillesse|et|générosité|des|Français|de toutes|couches sociales я|встретил|на|доброту|и|щедрость|от|французов|всех|социальных слоев |||nazik davranış||cömertlik||||sosyal sınıflar |encountered||friendliness||generosity||||social classes I met friendliness and generosity of French people of all walks of life. Conocí la amabilidad y generosidad de los franceses de todos los ámbitos de la vida. 私はすべての人生の歩みからフランス人の優しさと寛大さに会いました。 Jeg møtte vennligheten og rausheten til franskmenn fra alle samfunnslag. Naletel sem na prijaznost in velikodušnost Francozov iz vseh družbenih slojev. Hayatın her kesiminden Fransızların nezaket ve cömertliğiyle tanıştım. Setkal jsem se s laskavostí a štědrostí Francouzů ze všech společenských vrstev. J'ai rencontré la gentillesse et la générosité de Français de toutes les couches sociales. Я столкнулся с добротой и щедростью французов всех слоев общества. Találkoztam a francia emberek kedvességével és nagylelkűségével, függetlenül a társadalmi rétegtől. Encontrei amizade e generosidade de franceses de todas as classes sociais. Stretol som sa s láskyplnosťou a štedrosťou Francúzov zo všetkých spoločenských vrstiev. Als ich per Anhalter durch das Land reiste, wurde ich oft zu Essen und Unterkunft eingeladen. quando|eu|de|carona|por|o|país|viajei|fui|eu|muitas vezes|para|comida|e|hospedagem|convidado |||Anhalter||||reiste|wurde||||||Unterkunft|eingeladen |||autostop||||viajaba|||||||alojamiento| Když|já|stopem|stopař|skrz|to|země|cestoval|byl|já|často|na|jídlo|a|ubytování|pozván ||автостопом|автостопом||||подорожував|був||||||житло|запрошений amikor|én|-on|stoppolás|át|a|ország|utaztam|lettem|én|gyakran|-ra|étkezés|és|szállás|meghívva keď|ja|stopom|stopár|cez|kraj||cestoval|bol|ja|často|na|jedlo|a|ubytovanie|pozvaný ||||||||||||||boende| Quand|je|en|auto-stop|à travers|le|pays|voyageait|étais|je|souvent|à|manger|et|logement|invité когда|я|на|попутке|через|страну||путешествовал|был|я|часто|на|еду|и|жилье|приглашен ||by|hitchhiker||||traveled|||||eat|and|accommodation|invited When I hitchhiked through the country, I was often invited to dinner and accommodation. Cuando hacía autostop por todo el país, a menudo me invitaban a buscar comida y refugio. 私が全国をヒッチハイクしたとき、私はしばしば食事と滞在に招待されました。 Når jeg haiket rundt i landet, ble jeg ofte invitert til mat og husly. Ko sem potoval po državi s štopanjem, so me pogosto povabili na hrano in prenočišče. Ülkenin dört bir yanında otostop çektiğimde, sık sık yiyecek ve barınak için davet edildim. Když jsem stopoval po zemi, často mě zvávali na jídlo a ubytování. Lorsque je faisais de l'auto-stop à travers le pays, j'étais souvent invité à manger et à dormir. Когда я путешествовал автостопом по стране, меня часто приглашали на еду и ночлег. Amikor autóstoppal utaztam az országban, gyakran meghívtak étkezésre és szállásra. Quando viajei de carona pelo país, muitas vezes fui convidado para refeições e hospedagem. Keď som stopoval po krajine, často ma pozývali na jedlo a ubytovanie.

Mein großes Interesse an der französischen Sprache und Kultur half mir dabei, Brücken zu den Menschen zu schlagen. moje|veľké|záujem|na|francúzskej|francúzskej|jazyku|a|kultúre|pomohol|mi|pri tom|mosty|k|ľuďom|ľuďom|k|budovať |||||||||helped||thereby|bridges|||||to build |||||||||a aidé|||des ponts|||||établir meu|grande|interesse|em|a|francesa|língua|e|cultura|ajudou|me|nisso|pontes|para|as|pessoas|a|construir My great interest in the French language and culture helped me to build bridges to the people. Mi gran interés por el idioma y la cultura francesa me ayudó a construir puentes con la gente. フランス語と文化に対する私の大きな関心は、人々との架け橋になりました。 Min store interesse for fransk språk og kultur hjalp meg med å bygge broer med mennesker. Moje wielkie zainteresowanie językiem i kulturą francuską pomogło mi budować mosty z ludźmi. Moje veliko zanimanje za francoski jezik in kulturo mi je pomagalo graditi mostove z ljudmi. Fransız dili ve kültürüne olan yoğun ilgim, insanlarla köprüler kurmama yardımcı oldu. Můj velký zájem o francouzský jazyk a kulturu mi pomohl navázat mosty k lidem. Mon grand intérêt pour la langue et la culture françaises m'a aidé à établir des liens avec les gens. Мой большой интерес к французскому языку и культуре помог мне наладить связи с людьми. A francia nyelv és kultúra iránti nagy érdeklődésem segített abban, hogy hidakat építsek az emberekhez. Meu grande interesse pela língua e cultura francesas me ajudou a construir pontes com as pessoas. Môj veľký záujem o francúzsky jazyk a kultúru mi pomohol vytvoriť mosty k ľuďom.

Ich bin mir sicher, dass dies nicht möglich gewesen wäre, wenn ich ein typischer anglophoner Nordamerikaner geblieben wäre. eu|sou|me|certo|que|isso|não|possível|sido|seria|se|eu|um|típico|anglófono|norte-americano|permanecido|seria ja|som|si|istý|že|toto|nie|možné|bolo|by bolo|ak|ja|typický|typický|anglofónny|severoameričan|zostal|by bolo |||sure|||||been|||||typical|English-speaking||remained|would have been ||||||||||||||||était| |||||||||||||tipico|anglofona||| I am sure that this would not have been possible if I had remained a typical Anglophone North American. もしも私が典型的な北米英語圏のままだったら、これは不可能だっただろう。 Jeg er sikker på at dette ikke hadde vært mulig hvis jeg hadde forblitt en typisk engelsk-nordamerikansk. Prepričan sem, da to ne bi bilo mogoče, če bi ostal tipičen anglofonski Severnoameričan. Tipik bir Anglophone Kuzey Amerikalı olarak kalsaydım bu mümkün olmazdı eminim. Jsem si jistý, že by to nebylo možné, kdybych zůstal typickým anglofonním Severním Američanem. Je suis sûr que cela n'aurait pas été possible si j'étais resté un typique anglophone nord-américain. Я уверен, что это было бы невозможно, если бы я остался типичным англофоном североамериканцем. Biztos vagyok benne, hogy ez nem lett volna lehetséges, ha tipikus angolul beszélő észak-amerikai maradtam volna. Tenho certeza de que isso não teria sido possível se eu tivesse permanecido um típico anglófono norte-americano. Som si istý, že by to nebolo možné, keby som zostal typickým anglofónnym Severoameričanom. Viele englischsprachige Nordamerikaner waren sehr erfolgreich im Erlernen neuer Sprachen. mnohí|anglicky hovoriaci|severoameričania|boli|veľmi|úspešní|v|učení|nových|jazykov |||||successfully||learning|| |||||réussis||apprentissage|| muitos|falantes de inglês|norte-americanos|foram|muito|bem-sucedidos|em|aprendizado|novas|línguas Many English-speaking North Americans have been very successful in learning new languages. Muchos norteamericanos de habla inglesa han tenido mucho éxito en el aprendizaje de nuevos idiomas. 英語を話す北米人の多くは、新しい言語の学習に非常に成功しています。 Mange engelsktalende nordamerikanere har hatt stor suksess med å lære nye språk. Številni angleško govoreči Severnoameričani so bili zelo uspešni pri učenju novih jezikov. İngilizce konuşan Kuzey Amerikalıların çoğu yeni dilleri öğrenmede çok başarılı oldu. Mnoho anglicky mluvících Severoaameričanů bylo velmi úspěšných v učení se novým jazykům. De nombreux Nord-Américains anglophones ont réussi à apprendre de nouvelles langues. Многие англоговорящие североамериканцы добились большого успеха в изучении новых языков. Sok angolul beszélő észak-amerikai nagyon sikeres volt új nyelvek elsajátításában. Muitos norte-americanos de língua inglesa foram muito bem-sucedidos em aprender novas línguas. Mnohí anglicky hovoriaci Severoameričania boli veľmi úspešní pri učení sa nových jazykov. Häufiger ist jedoch, dass sich nicht Englisch sprechende Menschen bemühen, Englisch zu lernen. častejšie|je|však|že|sa|nie|anglicky|hovoriaci|ľudia|snažia|anglicky|k|učiť more often|||that||||speaking||strive||| plus fréquent|||||||||s'efforcent||| mais frequentemente|é|porém|que|se|não|inglês|falantes de|pessoas|esforçam|inglês|a|aprender More commonly, non-English speaking people try to learn English. Más comúnmente, las personas que no hablan inglés tratan de aprender inglés. しかし、英語を話さない人が英語を学ぶ努力をすることはより一般的です。 Oftere gjør imidlertid ikke-engelskspråklige en innsats for å lære engelsk. Pogosteje pa se ne-angleško govoreči trudijo naučiti angleško. Ancak daha sık olarak, İngilizce konuşmayanlar İngilizce öğrenmek için çaba gösterirler. Častěji se však stává, že se lidé, kteří nemluví anglicky, snaží naučit angličtinu. Cependant, il est plus fréquent que les personnes ne parlant pas anglais s'efforcent d'apprendre l'anglais. Однако чаще всего не говорящие на английском языке люди стараются выучить английский. Gyakrabban azonban az történik, hogy a nem angolul beszélő emberek próbálnak angolul tanulni. No entanto, é mais comum que pessoas que não falam inglês se esforcem para aprender inglês. Častejšie sa však stáva, že neanglicky hovoriaci ľudia sa snažia naučiť angličtinu. Dies ist zwar aufgrund der einzigartigen internationalen Nützlichkeit des Englischen unvermeidbar, aber ein großer Verlust für jene Englischsprachigen, die die persönliche Bereicherung des Erwerbs einer neuen Sprache nie erfahren. isto|é|embora|devido a|da|única|internacional|utilidade|do|inglês|inevitável|mas|uma|grande|perda|para|aqueles|falantes de inglês|que|a|pessoal|enriquecimento|da|aquisição|de uma|nova|língua|nunca|experimentar |||||||Nützlichkeit|||unvermeidbar|||großer||||||||Bereicherung||Erwerbs||||| |||debido a||único||utilidad|||inevitable||||pérdida|||||||enriquecimiento personal||adquisición||||| |||||||||||||||||||||丰富体验||||||| To|je|sice|na základě|té|jedinečné|mezinárodní|užitečnosti|angličtiny|anglického|nevyhnutelný|ale|jeden|velký|ztráta|pro|ty|anglicky mluvící|kteří|kteří|osobní|obohacení|z|získání|jedné|nové|jazyka|nikdy|zažijí |||через||унікальної|міжнародної|корисність|(1) англійської||неминуче|але||велика втрата|втрата||тих|англомовних|||особисте|збагачення||здобуття|||||дізнатися про ez|van|ugyan|miatt|a|egyedi|nemzetközi|hasznosság|a|angol|elkerülhetetlen|de|egy|nagy|veszteség|számára|azok|angolul beszélők|akik|a|személyes|gazdagodás|a|megszerzése|egy|új|nyelv|soha|tapasztalni toto|je|síce|na základe|tej|jedinečnej|medzinárodnej|užitočnosti|toho|angličtiny|nevyhnutné|ale|veľká|veľký|strata|pre|tých|anglicky hovoriacich|ktorí|tú|osobnú|obohatenie|toho|získania|novú|novú|jazyk|nikdy|zažiť Cela|est|certes|en raison de|de|unique|international|utilité|de|l'anglais|inévitable|mais|une|grande|perte|pour|ceux|anglophones|qui|la|personnelle|enrichissement|de|acquisition|d'une|nouvelle|langue|jamais|expérimenté это|есть|хотя|из-за|уникальной|уникальной|международной|полезности|английского|английского|неизбежно|но|большой|большой|потеря|для|тех|англоговорящих|которые|которые|личное|обогащение|приобретения|изучения|нового|языка||никогда|испытать ||||||||||kaçınılmaz|||||||||||||edinim||||| This||indeed|due to||unique|international|utility|||unavoidable|||great|loss||those|English|||personal|enrichment||acquisition|||||experience While this is unavoidable due to the unique international usefulness of English, it is a great loss for those English-speakers who never experience the personal gain of acquiring a new language. Si bien esto es inevitable debido a la utilidad internacional única del inglés, es una gran pérdida para aquellos que no hablan inglés y que nunca experimentan el beneficio personal de adquirir un nuevo idioma. これは英語のユニークな国際的な有用性のために避けられませんが、新しい言語を学ぶことの個人的な豊かさを決して経験しないそれらの英語話者にとって大きな損失です。 Selv om dette er uunngåelig på grunn av den unike internasjonale bruken av engelsk, er det et stort tap for de engelsktalende som aldri opplever den personlige berikelsen ved å lære et nytt språk. Čeprav je to neizogibno zaradi edinstvene mednarodne uporabnosti angleščine, je velika izguba za tiste angleško govoreče, ki nikoli ne izkusijo osebne obogatitve učenja novega jezika. İngilizcenin benzersiz uluslararası yararlılığı nedeniyle bu kaçınılmaz olsa da, yeni bir dil öğrenmenin kişisel zenginliğini asla deneyimlemeyen İngilizce konuşanlar için büyük bir kayıptır. To je sice nevyhnutelné kvůli jedinečné mezinárodní užitečnosti angličtiny, ale je to velká ztráta pro ty anglicky mluvící, kteří nikdy nezažijí osobní obohacení z osvojování nového jazyka. Bien que cela soit inévitable en raison de l'utilité internationale unique de l'anglais, c'est une grande perte pour ceux qui parlent anglais et qui ne connaissent jamais l'enrichissement personnel d'apprendre une nouvelle langue. Хотя это неизбежно из-за уникальной международной полезности английского языка, это большая утрата для тех, кто говорит на английском, кто никогда не испытывал личного обогащения от изучения нового языка. Ez elkerülhetetlen az angol nyelv egyedülálló nemzetközi hasznossága miatt, de nagy veszteség azok számára, akik angolul beszélnek, és soha nem tapasztalják meg egy új nyelv elsajátításának személyes gazdagodását. Isso é inevitável devido à utilidade internacional única do inglês, mas é uma grande perda para aqueles que falam inglês e nunca experimentaram a enriquecedora experiência de aprender uma nova língua. Toto je síce nevyhnutné kvôli jedinečnej medzinárodnej užitočnosti angličtiny, ale je to veľká strata pre tých anglicky hovoriacich, ktorí nikdy nezažijú osobné obohatenie z učenia sa nového jazyka.

Es machte mir große Freude, das Land zu bereisen, die historischen Dörfer und Städte zu besuchen, und mich mit den Menschen auf Französisch zu unterhalten. isso|fez|me|grande|alegria|o|país|a|viajar|as|históricas|vilas|e|cidades|a|visitar|e|me|com|as|pessoas|em|francês|a|conversar ||||||||bereisen||historischen|Dörfer||Städte||besuchen|||||||||unterhalten ||||||||viajar por|||||||visitar|||||||||conversar ||||||||viaggiare|||villaggi||||||||||||| To|udělalo|mi|velkou|radost|tu|zemi|k|cestování|ty|historické|vesnice|a|města|k|navštívení|a|mě|s|těmi|lidmi|v|francouzštině|k|bavení ||||радість||||подорожувати по|||села||міста||відвідувати|||||||||спілкуватися ||||||||游历|||||||||||||||| ez|tett|nekem|nagy|öröm|a|ország|-ni|beutazni|a|történelmi|falvak|és|városok|-ni|meglátogatni|és|engem|-val|a|emberek|-on|franciául|-ni|beszélgetni to|robilo|mi|veľkú|radosť|tú|krajinu|na|cestovať|tie|historické|dediny|a|mestá|na|navštíviť|a|sa|s|tými|ľuďmi|v|francúzštine|na|rozprávať Cela|me fit|me|grande|joie|le|pays|à|voyager|les|historiques|villages|et|villes|à|visiter|et|me|avec|les|gens|en|français|à|converser это|доставило|мне|большое|удовольствие|это|страну|в|путешествовать|исторические|исторические|деревни|и|города|в|посещать|и|себя|с|людьми|людьми|на|французском|в|общаться ||||||||||||||||||||||الفرنسية|| |made|||joy||||travel||historical|villages||cities||to visit|||||people||||chat It was a great pleasure for me to travel around the country, visit the historic villages and towns, and talk to people in French. Disfruté viajando por el país, visitando pueblos y ciudades históricas, y hablando con la gente en francés. 私は国中を旅し、歴史的な村や町を訪れ、フランス語で人々と話をしました。 Jeg hadde stor glede av å reise landet, besøke de historiske landsbyene og byene og snakke med folket på fransk. Resnično sem užival v potovanju po državi, obiskovanju zgodovinskih vasi in mest ter pogovoru z ljudmi v francoščini. Ülkeyi gezmekten, tarihi köy ve kasabaları ziyaret etmekten ve insanlarla Fransızca konuşmaktan büyük zevk aldım. Měl jsem velkou radost, když jsem cestoval po zemi, navštěvoval historické vesnice a města a komunikoval s lidmi ve francouzštině. J'ai eu beaucoup de plaisir à voyager dans le pays, à visiter des villages et des villes historiques, et à discuter avec les gens en français. Мне было очень приятно путешествовать по стране, посещать исторические деревни и города и общаться с людьми на французском языке. Nagy örömömre szolgált, hogy beutazhattam az országot, meglátogathattam a történelmi falvakat és városokat, és franciául beszélgethettem az emberekkel. Fiquei muito feliz em viajar pelo país, visitar as aldeias e cidades históricas, e conversar com as pessoas em francês. Veľmi ma potešilo cestovať po krajine, navštíviť historické dediny a mestá a rozprávať sa s ľuďmi po francúzsky.

Wie in den meisten Ländern gibt es auch in Frankreich regionale Dialekte. como|em|os|mais|países|há|isso|também|em|França|regionais|dialetos ||||Ländern||||||regionale| Jak|v|(urč článek)|většině|zemích|existuje|to|také|v|Francii|regionální|dialekty ||||||||||регіональні|діалекти ahogy|-ban|a|legtöbb|országokban|van|ez|is|-ban|Franciaország|regionális|dialektusok ako|v|tých|väčšine|krajinách|existuje|to|aj|v|Francúzsku|regionálne|nárečia Comme|dans|les|la plupart des|pays|il y a|il|aussi|en|France|régionaux|dialectes как|в|большинстве|большинстве|странах|есть|это|также|в|Франции|региональные|диалекты How|||most|countries|gives|||||regional|dialects As in most countries, there are also regional dialects in France. ほとんどの国と同様に、フランスにも地域的な方言があります。 Som i de fleste land er det regionale dialekter i Frankrike. Kot v večini držav ima tudi Francija regionalna narečja. Çoğu ülkede olduğu gibi, Fransa'nın da bölgesel lehçeleri vardır. Jak je tomu v většině zemí, i ve Francii existují regionální dialekty. Comme dans la plupart des pays, il existe également en France des dialectes régionaux. Как и в большинстве стран, во Франции также есть региональные диалекты. Mint a legtöbb országban, Franciaországban is vannak regionális dialektusok. Como na maioria dos países, também na França existem dialetos regionais. Ako vo väčšine krajín, aj vo Francúzsku existujú regionálne dialekty. Beim Sprechen einer Fremdsprache muss man den Muttersprachler imitieren, um sich den Dialekt eines Muttersprachlers anzueignen. ao|falar|de uma|língua estrangeira|deve|se|o|falante nativo|imitar|para|se|o|dialeto|de um|falante nativo|apropriar ||||||||imitieren||||Dialekt||Muttersprachler|anzueignen ||||||||模仿|||||||掌握 ||||||||||||dialetto||madrelingua|appropriarsi Při|mluvení|jedné|cizího jazyka|musí|člověk|toho|rodilého mluvčího|napodobit|aby|si|ten|dialekt|jednoho|rodilého mluvčího|osvojil під час|||іноземна мова||||носій мови|наслідувати||||діалект||носія мови|засвоїти ||||||||||||||nativo|adquirir -nál|beszélés|egy|idegen nyelv|kell|az ember|a|anyanyelvi beszélő|utánozni|hogy|magát|a|dialektus|egy|anyanyelvi beszélő|elsajátítani pri|rozprávaní|cudzom|jazyku|musí|človek|toho|rodeného hovorcu|napodobniť|aby|sa|na|nárečie|jedného|rodeného hovorcu|osvojiť Lors de|parler|une|langue étrangère|doit|on|le|locuteur natif|imiter|pour|se|le|dialecte|d'un|locuteur natif|s'approprier при|разговоре|иностранного|языка|нужно|человеку|носителя|языка|имитировать|чтобы|себе|диалект|диалект|носителя|языка|усвоить |||||||||||||||edinmek When|||foreign language||||native speaker|imitate||||dialect|of a|native speaker|acquire When speaking a foreign language you have to imitate the native speaker to acquire the dialect of a native speaker. Al hablar un idioma extranjero, debe imitar al hablante nativo para aprender el dialecto de un hablante nativo. 外国語を話すときは、ネイティブスピーカーの方言を学ぶためにネイティブスピーカーを模倣する必要があります。 Når man snakker et fremmedspråk, må man imitere morsmål for å tilegne seg en morsmåls dialekt. Pri govorjenju tujega jezika je treba oponašati maternega govorca, da bi osvojili narečje maternega govorca. Bir yabancı dil konuşurken, anadili konuşanın lehçesini edinmek için anadili konuşanı taklit etmek gerekir. Při mluvení cizím jazykem je třeba napodobovat rodilého mluvčího, abychom si osvojili dialekt rodilého mluvčího. Lorsqu'on parle une langue étrangère, il faut imiter le locuteur natif pour s'approprier le dialecte d'un locuteur natif. Говоря на иностранном языке, нужно имитировать носителя языка, чтобы усвоить диалект носителя. Idegen nyelv beszéltekor utánozni kell a anyanyelvűt, hogy elsajátítsuk az anyanyelvű dialektusát. Ao falar uma língua estrangeira, é necessário imitar o falante nativo para se apropriar do dialeto de um falante nativo. Pri rozprávaní v cudzom jazyku je potrebné napodobniť rodeného hovoriaceho, aby ste si osvojili dialekt rodeného hovoriaceho. In meinem Fall hieß das, dass ich in Paris mit einem Pariser Dialekt sprach, am Mittelmeer mit einem südlichen Dialekt usw. em|meu|caso|significou|isso|que|eu|em|Paris|com|um|parisiense|dialeto|falei|no|Mediterrâneo|com|um|sulista|dialeto|etc |||||||||||Pariser||||Mittelmeer|||südlichen|| |||||||||||parisino||hablaba||Mediterráneo|||del sur|| |||||||||||parigino|||||||meridionale|| V|mém|případě|znamenalo|to|že|já|v|Paříži|s|jedním|pařížským|dialektem|mluvil|u|Středozemního moře|s|jedním|jižním|dialektem|atd |||означало||що||||||паризький|діалектом||на|Середземне море|||південним|діалектом|тощо -ban|az én|eset|azt jelentette|hogy||én|-ban|Párizs|-val|egy|párizsi|dialektus|beszéltem|-nál|Földközi-tenger|-val|egy|déli|dialektus|stb v|mojom|prípade|znamenalo|to|že|ja|v|Paríži|s|jedným|parížskym|dialektom|hovoril|pri|Stredozemnom mori|s|jedným|južným|dialektom|atď Dans|mon|cas|signifiait|cela|que|je|à|Paris|avec|un|parisien|dialecte|parlais|au|Méditerranée|avec|un|méridional|dialecte|etc в|моем|случае|это значило|что||я|в|Париже|с|одним|парижским|диалектом|я говорил|на|Средиземноморье|с|одним|южным|диалектом|и так далее In||case|was||||||||Parisian|dialect|spoke||Mediterranean|||southern||etc. In my case that meant that I spoke in Paris with a Parisian dialect, on the Mediterranean with a southern dialect, etc. 私の場合、それは私がパリの方言でパリで、地中海で南方言などで話したことを意味していました。 I mitt tilfelle betydde det at jeg snakket med en parisisk dialekt i Paris, med en sørlig dialekt i Middelhavet osv. V mojem primeru je to pomenilo govoriti pariško narečje v Parizu, južno narečje v Sredozemlju itd. Benim durumumda bu, Paris'te bir Paris lehçesi, Akdeniz'de bir güney lehçesi vb. konuşmak anlamına geliyordu. V mém případě to znamenalo, že jsem v Paříži mluvil pařížským dialektem, u Středozemního moře jižním dialektem atd. Dans mon cas, cela signifiait que je parlais avec un accent parisien à Paris, avec un accent du sud au bord de la Méditerranée, etc. В моем случае это означало, что я говорил с парижским акцентом в Париже, с южным акцентом на Средиземном море и так далее. Az én esetemben ez azt jelentette, hogy Párizsban párizsi dialektussal beszéltem, a Földközi-tengernél pedig déli dialektussal stb. No meu caso, isso significava que eu falava com um sotaque parisiense em Paris, com um sotaque do sul no Mediterrâneo, etc. V mojom prípade to znamenalo, že som v Paríži hovoril s parížskym dialektom, pri Stredozemnom mori s južným dialektom atď. Das lässt sich schwer vermeiden, vor allem in der Anfangsphase. isso|deixa|se|difícil|evitar|antes|de tudo|na|fase|inicial ||||vermeiden|||||Anfangsphase |||||||||fase inicial |||||||||fase iniziale To|(se) dá|(reflexivní zájmeno)|těžko|vyhnout|před|vším|v|(určitý člen)|počáteční fázi |важко уникнути||важко|важко уникнути|||||початкова фаза ez|engedi|magát|nehezen|elkerülni|előtt|legfőképpen|-ban|a|kezdeti fázis to|necháva|sa|ťažko|vyhnúť|pred|všetkým|v|fáze|počiatočnej fáze Cela|laisse|(pronom réfléchi)|difficilement|éviter|surtout|dans la phase|initiale|la|phase de démarrage это|позволяет|себе|трудно|избежать|перед|всем|в|начальной|фазе |||zor|kaçınmak|||||başlangıç aşaması It|lets||hardly|avoid||especially|||beginning phase This is difficult to avoid, especially in the initial phase. Esto es difícil de evitar, especialmente en la fase inicial. 特に初期段階では、これを避けるのは困難です。 Det er vanskelig å unngå, spesielt i de tidlige stadiene. Temu se je težko izogniti, zlasti v zgodnjih fazah. Özellikle erken aşamalarda bundan kaçınmak zordur. To se těžko vyhýbá, zejména v počáteční fázi. C'est difficile à éviter, surtout au début. Это трудно избежать, особенно на начальном этапе. Ezt nehéz elkerülni, különösen a kezdeti szakaszban. Isso é difícil de evitar, especialmente na fase inicial. To sa ťažko vyhýba, najmä v počiatočnej fáze. Aber es ist auch ein gutes Zeichen, denn es beweist, dass man genau auf die Aussprache der Muttersprachler achtet. mas|isso|é|também|um|bom|sinal|pois|isso|prova|que|se|exatamente|em|a|pronúncia|dos|falantes nativos|presta atenção |||||gutes|Zeichen|||beweist|||||||||achtet |||||||||demuestra||||||pronunciación||| ||||||segno|||||||||||| Ale|to|je|také|jeden|dobré|znamení|neboť|to|dokazuje|že|člověk|přesně|na|výslovnost|výslovnost|(přivlastňovací)|rodilých mluvčích|dbá |||||добрий знак|знак|||доводить||||||вимову||| de|ez|van|is|egy|jó|jel|mert|ez|bizonyít|hogy|az ember|pontosan|-ra|a|kiejtés|a|anyanyelvűek|figyel ale|to|je|tiež|dobrým|dobrým|znakom|pretože|to|dokazuje|že|človek|presne|na|výslovnosť|výslovnosť|materských|rodilých hovorcov|dbá Mais|cela|est|aussi|un|bon|signe|car|cela|prouve|que|on|exactement|sur|la|prononciation|des|locuteurs natifs|fait attention но|это|есть|также|хороший|знак||потому что|это|доказывает|что|человек|точно|на|произношение|произношение|матерей|носителей языка|обращает внимание |||||good|sign|for||proves|||||the|pronunciation||native speakers|pays attention to But it is also a good sign, because it proves that you pay close attention to the pronunciation of native speakers. Pero también es una buena señal, ya que demuestra que se presta mucha atención a la pronunciación de los hablantes nativos. しかし、ネイティブスピーカーの発音に細心の注意を払っていることを示しているため、これも良い兆候です。 Men det er også et godt tegn fordi det viser at du følger nøye med på uttalen av morsmålene. Vendar je to tudi dober znak, saj kaže, da ste zelo pozorni na izgovorjavo maternih govorcev. Ama aynı zamanda iyiye de işarettir çünkü anadili olarak konuşanların telaffuzuna çok dikkat ettiğinizi gösterir. Ale je to také dobré znamení, protože to dokazuje, že si dáváte pozor na výslovnost rodilých mluvčích. Mais c'est aussi un bon signe, car cela prouve que l'on fait attention à la prononciation des locuteurs natifs. Но это также хороший знак, потому что это доказывает, что вы внимательно следите за произношением носителей языка. De ez jó jel is, mert azt bizonyítja, hogy figyelmesen hallgatjuk a anyanyelvi beszélők kiejtését. Mas também é um bom sinal, pois prova que se presta atenção à pronúncia dos falantes nativos. Ale je to aj dobré znamenie, pretože to dokazuje, že si dávate pozor na výslovnosť rodených hovorcov.

Trotzdem spürte ich immer, dass es das Beste für einen Nicht-Muttersprachler ist, die Standardform einer Sprache zu übernehmen und weniger den regionalen Akzent. mesmo assim|senti|eu|sempre|que|isso|o|melhor|para|um|||é|a|forma padrão|de uma|língua|a|adotar|e|menos|o|regional|sotaque trotzdem||||||||||||||Standardform|||||||||Akzent ||||||||||||||forma estándar||||||||| ||||||||||||||standard form(1)|||||||||accento Přesto|cítil|já|vždy|že|to|nejlepší|nejlepší|pro|jednoho|||je|standardní|standardní formu|jednoho|jazyka|k|převzít|a|méně|regionální|regionální|přízvuk Проте все ж|відчував||||||найкраще|||||||стандартну форму||||переймати|||||регіональний акцент ||||||||||||||||||采用||||| ennek ellenére|éreztem|én|mindig|hogy|ez|a|legjobb|számára|egy|||van|a|standard forma|egy|nyelv|-ni|átvenni|és|kevésbé|a|regionális|akcentus napriek tomu|cítil|ja|vždy|že|to|najlepšie|najlepšie|pre|jedného|||je|štandardnú|štandardnú formu|jazyka|jazyka|na|prevziať|a|menej|regionálny|regionálny|prízvuk Pourtant|ressentais|je|toujours|que|cela|le|meilleur|pour|un|||est|la|forme standard|d'une|langue|à|adopter|et|moins|l'|régional|accent тем не менее|я чувствовал|я|всегда|что|это|лучшее|лучшее|для|одного|||есть|стандартную|стандартную форму|одного|языка|чтобы|усваивать|и|меньше|акцент|региональный| Nevertheless|felt||||||best|||non|native speaker|||standard form||||adopt||less||regional|accent Still, I always felt that it was best for a non-native speaker to adopt the standard form of a language rather than the regional accent. Aún así, siempre sentí que era mejor que un hablante no nativo adoptara la forma estándar de un idioma en lugar del acento regional. それにもかかわらず、私は常に、ネイティブでないスピーカーにとっては、地域のアクセントではなく、標準形式の言語を採用することが最善であると感じていました。 Likevel følte jeg alltid at det var best for en ikke-morsmål å ta i bruk standardformen for et språk i stedet for den regionale aksenten. Kljub temu sem vedno menil, da je za tujca najbolje, da prevzame standardno obliko jezika in ne regionalnega naglasa. Yine de, anadili olmayan birinin bölgesel aksan yerine standart bir dil biçimini benimsemesinin her zaman en iyisi olduğunu hissettim. Přesto jsem vždy cítil, že pro než rodilého mluvčího je nejlepší převzít standardní formu jazyka a méně regionální přízvuk. Néanmoins, je sentais toujours qu'il était préférable pour un non-natif d'adopter la forme standard d'une langue et de moins se concentrer sur l'accent régional. Тем не менее, я всегда чувствовал, что для не носителя языка лучше всего усвоить стандартную форму языка и меньше обращать внимание на региональный акцент. Ennek ellenére mindig éreztem, hogy a legjobb egy nem anyanyelvű számára, ha a nyelv standard formáját használja, és kevésbé a regionális akcentust. Ainda assim, sempre senti que o melhor para um não nativo é adotar a forma padrão de uma língua e menos o sotaque regional. Napriek tomu som vždy cítil, že je pre neživého hovorcu najlepšie prijať štandardnú formu jazyka a menej regionálny prízvuk.

In jedem Land gibt es eine Sprachform, die als Standard betrachtet wird. em|cada|país|há|existe|uma|forma de língua|que|como|padrão|considerado|é ||||||Sprachform|||Standard|betrachtet| ||||||forma de lenguaje||||| ||||||lingua|||standard|considerata| V každé|zemi|zemi|existuje|to|jedna|jazyková forma|která|jako|standard|považována|je |кожній|||||форма мови|||стандартна мова|розглядається| minden|országban||van|azt|egy|nyelvi forma|amely|mint|standard|tekintett|lesz v|každom|krajine|existuje|to|jedna|jazyková forma|ktorá|ako|štandard|považovaná|je Dans|chaque|pays|il y a|il|une|forme de langue|qui|comme|standard|considéré|est в|каждой|стране|есть|это|одна|языковая форма|которая|как|стандарт|считается|будет ||||||||||görülür| In|||gives|||language form|||standard|considered| In each country there is a language form that is considered as standard. 各国には、標準と見なされる言語形式があります。 V vsaki državi obstaja jezikovna oblika, ki velja za standard. Her ülkede standart olarak kabul edilen bir dil formu vardır. V každé zemi existuje jazyková forma, která je považována za standard. Dans chaque pays, il existe une forme de langue qui est considérée comme standard. В каждой стране есть форма языка, которая считается стандартной. Minden országban van egy nyelvi forma, amelyet standardnak tekintenek. Em cada país, há uma forma de língua que é considerada padrão. V každej krajine existuje jazyková forma, ktorá sa považuje za štandard. Das kann das Französisch sein, das in Tours gesprochen wird, das Mandarin in Beijing oder das Japanisch in Tokio. isso|pode|o|francês|ser|que|em|Tours|falado|é|o|mandarim|em|Pequim|ou|o|japonês|em|Tóquio |||||||Tours||||||Peking|||||Tokio |||||||Tours|hablado|se habla||||Pekín|||japonés|| |||||||Tours||||||Pechino|||||Tokyo To|může|to|francouzština|být|to|v|Tours|mluveno|bude|to|mandarínština|v|Pekingu|nebo|to|japonština|v|Tokiu |||||це||Тур||||||Пекіні|||||Токіо az|lehet|az|francia|lenni|az|-ban|Toursban|beszélt|lesz|az|mandarin|-ban|Pekingben|vagy|az|japán|-ban|Tokióban to|môže|to|francúzština|byť|to|v|Toure|hovorená|je|to|mandarínčina|v|Pekingu|alebo|to|japončina|v|Tokiu Cela|peut|le|français|être|le|à|Tours|parlé|sera|le|mandarin|à|Pékin|ou|le|japonais|à|Tokyo это|может|это|французский|быть|это|в|Турах|говоримый|будет|это|мандарин|в|Пекине|или|это|японский|в|Токио |||||||Tours||is||Mandarin||Beijing|||Japanese||Tokyo This may be the French spoken in Tours, the Mandarin in Beijing or the Japanese in Tokyo. これは、トゥールで話されるフランス語、北京のマンダリン、または東京の日本人です。 Det kan være fransk som snakkes i Tours, Mandarin i Beijing eller japanere i Tokyo. To je lahko francoščina, ki jo govorijo v Toursu, mandarinščina v Pekingu ali japonščina v Tokiu. Bu, Tours'da konuşulan Fransızca, Pekin'deki Mandarin veya Tokyo'daki Japonca olabilir. Může to být francouzština, která se mluví v Tours, mandarínština v Pekingu nebo japonština v Tokiu. Cela peut être le français parlé à Tours, le mandarin à Pékin ou le japonais à Tokyo. Это может быть французский, который говорят в Турах, мандарин в Пекине или японский в Токио. Ez lehet a Tours-ban beszélt francia, a Pekingben beszélt mandarin vagy a Tokióban beszélt japán. Isso pode ser o francês falado em Tours, o mandarim em Pequim ou o japonês em Tóquio. Môže to byť francúzština, ktorá sa hovorí v Tours, mandarínčina v Pekingu alebo japončina v Tokiu. Es ist immer amüsant zu hören, wenn ein Fremder mit einem regionalen Akzent spricht, aber die neutrale Standardaussprache ist normalerweise die bessere Wahl. isso|é|sempre|divertido|a|ouvir|quando|um|estrangeiro|com|um|regional|sotaque|fala|mas|a|neutra|pronúncia padrão|é|normalmente|a|melhor|escolha |||amüsant|||||||||||||neutrale|Standardaussprache|||||Wahl |||divertido||||||||||||||pronunciación estándar||||| |||有趣的||||||||||||||||||| To|je|vždy|zábavné|k|slyšení|když|jeden|cizinec|s|jedním|regionálním|akcentem|mluví|ale|ta|neutrální|standardní výslovnost|je|obvykle|ta|lepší|volba |||кумедно|||||незнайомець||||||||нейтральна|стандартна вимова||зазвичай||кращий вибір|кращий вибір ||||||||||||||||neutrale|||||| azt|van|mindig|szórakoztató|-ni|hallani|amikor|egy|külföldi|-val|egy|regionális|akcentus|beszél|de|a|semleges|standard kiejtés|van|általában|a|jobb|választás to|je|vždy|zábavné|k|počuť|keď|jeden|cudzinec|s|regionálnym||prízvuk|hovorí|ale|neutrálnu||štandardnú výslovnosť|je|zvyčajne|lepšia||voľba Il|est|toujours|amusant|à|entendre|quand|un|étranger|avec|un|régional|accent|parle|mais|la|neutre|prononciation standard|est|normalement|le|meilleur|choix это|есть|всегда|забавно|чтобы|слышать|когда|один|иностранец|с|одним|региональным|акцент|говорит|но|нейтральная||стандартная произношение|есть|обычно|лучший||выбор |||eğlenceli||||||||||||||||||| |||amusing|||||stranger|||||speaks|||neutral|standard pronunciation||normally||better|choice It is always amusing to hear when a stranger speaks with a regional accent, but the standard neutral pronunciation is usually the better choice. Siempre es divertido escuchar a un extraño hablar con acento regional, pero la pronunciación neutral estándar suele ser una mejor opción. 見知らぬ人が地域のアクセントで話すのを聞くのはいつも面白いですが、通常は中立の標準的な発音がより良い選択です。 Det er alltid morsomt å høre en fremmed snakke med en regional aksent, men standard nøytral uttale er vanligvis et bedre valg. Vedno je zabavno slišati tujca, ki govori z regionalnim naglasom, vendar je standardna nevtralna izgovorjava običajno boljša izbira. Bir yabancının bölgesel bir aksanla konuştuğunu duymak her zaman eğlencelidir, ancak standart nötr telaffuz genellikle daha iyi bir seçimdir. Vždy je zábavné slyšet, když cizinec mluví s regionálním akcentem, ale neutrální standardní výslovnost je obvykle lepší volba. Il est toujours amusant d'entendre un étranger parler avec un accent régional, mais la prononciation standard neutre est généralement le meilleur choix. Всегда забавно слышать, когда иностранец говорит с региональным акцентом, но нейтральное стандартное произношение обычно является лучшим выбором. Mindig szórakoztató hallani, amikor egy külföldi regionális akcentussal beszél, de a semleges standard kiejtés általában a jobb választás. É sempre divertido ouvir um estrangeiro falando com um sotaque regional, mas a pronúncia padrão neutra é normalmente a melhor escolha. Vždy je zábavné počuť, keď cudzinec hovorí s regionálnym prízvukom, ale neutrálny štandardný výslovnosť je zvyčajne lepšou voľbou. Kanadisches Englisch ist solch eine neutrale oder Standardform von Englisch. canadense|inglês|é|tal|uma|neutra|ou|forma padrão|de|inglês Kanadisches||||||||| canadiense||||||||| canadese||||||||| Kanadská|angličtina|je|taková|jedna|neutrální|nebo|standardní forma|z|angličtiny Канадська|||така||нейтральна||стандартна форма|| kanadai|angol|van|ilyen|egy|semleges|vagy|standard forma|-ból|angol kanadské|angličtina|je|taká|jedna|neutrálnou|alebo|štandardnou formou|z|angličtiny Canadien|Anglais|est|une telle|une|neutre|ou|forme standard|de|Anglais канадский|английский|есть|такая|одна|нейтральная|или|стандартная форма|английского| Canadian|||such||neutral||standard form||English Canadian English is such a neutral or standard form of English. El inglés canadiense es una forma de inglés tan neutral o estándar. カナダ英語は、中立的または標準的な英語の形式です。 Kanadisk engelsk er en slik nøytral eller standard form for engelsk. Kanadska angleščina je nevtralna ali standardna oblika angleščine. Kanada İngilizcesi böyle nötr veya standart bir İngilizce biçimidir. Kanadská angličtina je taková neutrální nebo standardní forma angličtiny. L'anglais canadien est une telle forme neutre ou standard de l'anglais. Канадский английский — это такая нейтральная или стандартная форма английского. A kanadai angol egy ilyen semleges vagy standard formája az angolnak. O inglês canadense é uma dessas formas neutras ou padrão de inglês. Kanadská angličtina je taká neutrálny alebo štandardná forma angličtiny.

In ähnlicher Weise ist es besser, wenn ein Sprachelernender sich abwartend verhält mit der Verwendung von Idiomen, Slang und obszönen Worten. em|semelhante|maneira|é|isso|melhor|quando|um|aprendiz de língua|se|cauteloso|comporta|com|a|uso|de|expressões idiomáticas|gíria|e|obscenas|palavras |ähnlicher|||||||Sprachelernender||abwartend|verhält|||Verwendung||Idiomen|||obszönen|Wörtern 以类似方式||||||||||等待的||||||成语|||淫秽的|脏话 |simile|||||||||||||||idiomi|||osceni| V|podobné|způsob|je|to|lépe|když|jeden|student jazyka|se|vyčkávajícím|chová|s|použitím|používáním|od|idiomů|slangu|a|obscénních|slov |подібний|спосіб|є|||||вивчаючий мову||стримано|поводиться|||використання||ідіоми|сленг||непристойних слів|непристойних слів ||||||||aprendiz de idiomas||a la espera|se comporta|||uso||idiomas|||obscenas| -ban|hasonló|mód|van|ez|jobb|ha|egy|nyelvtanuló|magát|türelmesen|viselkedik|-val|a|használat|-tól|idiómák|szleng|és|obszcén|szavak v|podobný|spôsob|je|to|lepšie|ak|jeden|jazykový učenec|sa|vyčkávajúco|správa|s|používaním|používanie|idiomov|idiomy|slangom|a|obscénnymi|slovami En|similaire|manière|est|il|mieux|quand|un|apprenant de langue|se|attentivement|comporte|avec|l'|utilisation|de|idiomes|argot|et|obscènes|mots в|подобной|манере|есть|это|лучше|если|один|изучающий язык|себя|выжидательно|ведет|с|использование|использование|из|идиомами|сленгом|и|непристойными|словами ||şekilde||||||||bekleyerek|davranır|||kullanımı|||||| In|a similar|way|is||better|||language learner|himself|wait and see|behaves|with||use||idioms|slang||obscene|words Similarly, it is better for a language learner to wait and see with the use of idioms, slang, and obscene words. De manera similar, es mejor para un estudiante de idiomas esperar y ver con el uso de expresiones idiomáticas, jerga y palabras obscenas. 同様に、言語学習者がイディオム、スラング、わいせつな言葉で行動する方が良いです。 På samme måte er det bedre for en språklæring å oppføre seg på en vent-og-se-måte ved hjelp av uttrykk, slang og uanstendige ord. Podobno je bolje, da je učenec jezika previden pri uporabi idiomov, slenga in nespodobnih besed. Benzer şekilde, bir dil öğrenen kişinin deyimler, argo ve müstehcen kelimeler kullanma konusunda dikkatli olması daha iyidir. Podobně je lepší, když se student jazyka zdrží používání idiomů, slangu a obscénních slov. De même, il est préférable qu'un apprenant de langue soit prudent dans l'utilisation des idiomes, du slang et des mots obscènes. Аналогичным образом, лучше, если изучающий язык будет осторожен в использовании идиом, сленга и непристойных слов. Hasonló módon jobb, ha a nyelvtanuló türelmesen viselkedik a kifejezések, szleng és obszcén szavak használatával. De maneira semelhante, é melhor que um aprendiz de língua se comporte de forma cautelosa ao usar expressões idiomáticas, gírias e palavras obscenas. Podobne je lepšie, ak sa jazykový učenec správa opatrne pri používaní idiomov, slangu a obscénnych slov.

Es gibt eine Menge an französischem Slang oder Umgangssprache wie sie auch genannt wird, die ich trotzdem nicht verstehe. isso|há|uma|quantidade|de|francês|gíria|ou|linguagem coloquial|como|ela|também|chamada|é|que|eu|mesmo assim|não|entendo ||||||||||||||||||verstehe To|je|jedna|spousta|na|francouzském|slangu|nebo|hovorová řeč|jak|ona|také|nazývána|bude|která|já|přesto|ne|rozumím |||кількість||французького|||розмовна мова||||називають||||все одно||не розумію ez|van|egy|sok|-ban|francia|szleng|vagy|köznyelv|ahogy|azt|is|nevezik|lesz|amely|én|mégis|nem|értem to|existuje|množstvo|množstvo|francúzskom|francúzsky|slangom|alebo|hovorovou rečou|ako|ju|tiež|nazývaná|je|ktorú|ja|napriek tomu|nie|rozumiem Il|y a|une|quantité|de|français|argot|ou|langue familière|comme|elle|aussi|appelée|est|que|je|pourtant|pas|comprends это|есть|много|количество|на|французском|сленге|или|разговорной речи|как|она|также|называется|будет|которую|я|все равно|не|понимаю ||||||||||||||||yine de|| |||lot||French||or|colloquial language|like|||called|will|||still||understand There is a lot of French slang or colloquial language as it is called, which I still do not understand. Hay mucha jerga francesa o lenguaje coloquial como se le llama, que todavía no entiendo. フランス語の俗語や口語が呼ばれていますが、それはまだわかりません。 Det er mye fransk slang, eller slang som det også kalles, som jeg fremdeles ikke forstår. Obstaja veliko francoskega slenga ali slenga, kot se mu reče, ki ga še vedno ne razumem. Hala anlamadığım bir sürü Fransız argosu ya da denildiği gibi argo var. Existuje spousta francouzského slangu nebo hovorové řeči, jak se také nazývá, které přesto nerozumím. Il y a beaucoup d'argot français ou de langage familier, comme on l'appelle aussi, que je ne comprends pas. Существует много французского сленга или разговорной речи, как её также называют, которую я всё равно не понимаю. Rengeteg francia szleng vagy köznyelv létezik, amit mégsem értek. Há uma quantidade de gíria francesa ou linguagem coloquial, como também é chamada, que eu ainda assim não entendo. Existuje množstvo francúzskeho slangu alebo hovorovej reči, ako sa tiež nazýva, ktorému aj tak nerozumiem. Das ärgert mich jedoch nicht. isso|irrita|me|porém|não |ärgert||| |me molesta||| To|rozčilá|mě|přesto|ne |це мене дратує||| ez|bosszant|engem|azonban|nem to|hnevá|ma|však|nie Cela|dérange|moi|cependant|ne pas это|раздражает|меня|однако|не |bothers||however| That does not annoy me. しかし、それは私を悩ませません。 Vendar me to ne moti. Ancak bu beni rahatsız etmiyor. To mě však neštve. Cela ne me dérange cependant pas. Однако это меня не раздражает. Ez azonban nem zavar. No entanto, isso não me incomoda. To ma však nerozčuľuje. Ich begegne dieser Form normalerweise nicht, wenn ich lese, und ich erwarte nicht, dass ich fähig sein muss sie zu verwenden, wenn ich spreche. eu|encontro|essa|forma|normalmente|não|quando|eu|leio|e|eu|espero|não|que|eu|capaz|ser|preciso|a|a|usar|quando|eu|falo |begegne|||||||lese|||erwarte||||fähig|||||||| |encuentro||||||||y||espero|||||||||||| |incontro||||||||||||||capace|||||||| Já|setkám se|této|formě|normálně|ne|když|já|čtu|a|já|očekávám|ne|že|já|schopný|být|musím|ji|k|používat|když|já|mluvím |зустрічаю|||зазвичай||||читаю|||очікую||||здатний|||||використовувати|||говорю én|találkozom|ezzel|formával|általában|nem|amikor|én|olvasok|és|én|várom|nem|hogy|én|képes|lenni|kell|azt|-ni|használni|amikor|én|beszélek ja|stretávam|tejto|forme|zvyčajne|nie|keď|ja|čítam|a|ja|očakávam|nie|že|ja|schopný|byť|musím|ich|na|používať|keď|ja|hovorím Je|rencontre|cette|forme|normalement|pas|quand|je|lis|et|je|m'attends|pas|que|je|capable|être|dois|elle|à|utiliser|quand|je|parle я|встречаю|этой|форме|обычно|не|когда|я|читаю|и|я|ожидаю|не|что|я|способный|быть|должен|их|чтобы|использовать|когда|я|говорю |karşılaşırım|||||||||||||||||||||| |encounter||form|usually||when||read|||expect||that||able|be|must|||use||| I do not usually encounter this form when I read, and I do not expect to be able to use it when I speak. Normalmente no encuentro este formulario cuando estoy leyendo, y no espero poder usarlo cuando hablo. 私は通常、このフォームを読んだときに出会うことはなく、話すときに使用できるようになる必要があるとは考えていません。 Jeg møter vanligvis ikke dette skjemaet når jeg leser, og jeg forventer ikke å måtte kunne bruke det når jeg snakker. Običajno ne srečam tega obrazca, ko berem, in ne pričakujem, da ga bom moral uporabljati, ko govorim. Okurken genellikle bu formla karşılaşmıyorum ve konuşurken de kullanabilmem gerektiğini düşünmüyorum. Tento způsob obvykle nepotkávám, když čtu, a neočekávám, že bych měl být schopen ho používat, když mluvím. Je ne rencontre généralement pas cette forme lorsque je lis, et je ne m'attends pas à devoir l'utiliser lorsque je parle. Я обычно не сталкиваюсь с этой формой, когда читаю, и не ожидаю, что должен уметь её использовать, когда говорю. Ezzel a formával általában nem találkozom, amikor olvasok, és nem várom el, hogy képes legyek használni, amikor beszélek. Normalmente, não encontro essa forma quando leio, e não espero ter que usá-la quando falo. S touto formou sa zvyčajne nestretávam, keď čítam, a neočakávam, že budem schopný ju používať, keď hovorím. Einige Sprachelernende haben es eilig, umgangssprachliche Ausdrücke zu verwenden, bevor sie sicher wissen, wie sie anzuwenden sind. alguns|aprendizes de línguas|têm|isso|apressados|coloquiais|expressões|para|usar|antes que|eles|com certeza|saibam|como|elas|aplicar|são einige|Sprachelernende|||eilig|umgangssprachliche||||||||||anzuwenden| |estudiantes de idiomas||||coloquiales||||||||||aplicar| |lingua apprendenti||||||||||||||applicare| Někteří|studenti jazyka|mají|to|spěch|hovorové|výrazy|k|použití|než|oni|jistě|vědí|jak|je|použít|jsou Деякі|Мовні учні|||поспішають|розмовні||||||||||застосовувати їх| ||||着急|||||||||||| néhány|nyelvtanuló|van|azt|sietős|köznyelvi|kifejezések|-ni|használni|mielőtt|ők|biztosan|tudni|hogyan|őket|alkalmazni|vannak niektorí|jazykoví študenti|majú|to|ponáhľajú sa|hovorové|výrazy|aby|používali|predtým|oni|iste|vedeli|ako|ich|aplikovať|sú Certains|apprenants de langues|ont|cela|pressés|familiers|expressions|à|utiliser|avant que|ils|sûrement|sachent|comment|ils|appliquer|sont некоторые|изучающие язык|имеют|это|спешат|разговорные|выражения|чтобы|использовать|прежде чем|они|уверенно|знают|как|они|применять|являются |||||||||||||||uygulamak| Some|language learners|||hurry|colloquial|expressions||use|before||sure|know|how||use|are Some language learners are in a hurry to use colloquial expressions before they know for sure how to use them. Algunos estudiantes de idiomas tienen prisa por usar expresiones coloquiales antes de saber con seguridad cómo usarlas. 一部の言語学習者は、口語表現を使用する方法を確実に知る前に口語表現を使用することに急いでいます。 Noen språklærende haster med å bruke slanguttrykk før de vet helt sikkert hvordan de skal bruke dem. Niektóre osoby uczące się języka spieszą się z używaniem wyrażeń potocznych, zanim dowiedzą się, jak ich używać. Nekateri učenci jezikov hitijo z uporabo slengovskih izrazov, preden so prepričani, kako jih uporabljati. Bazı dil öğrenenler, onları nasıl kullanacaklarından emin olmadan önce argo terimleri kullanmak için acele ederler. Někteří studenti jazyků spěchají používat hovorové výrazy, než si jsou jisti, jak je aplikovat. Certains apprenants de la langue sont pressés d'utiliser des expressions familières avant de savoir vraiment comment les appliquer. Некоторые изучающие язык спешат использовать разговорные выражения, прежде чем они уверенно знают, как их применять. Néhány nyelvtanulónak sietnie kell, hogy szleng kifejezéseket használjon, mielőtt biztosan tudná, hogyan kell azokat alkalmazni. Alguns aprendizes de línguas estão ansiosos para usar expressões coloquiais antes de saberem com segurança como aplicá-las. Niektorí jazykoví študenti sa ponáhľajú používať hovorové výrazy, skôr ako si budú istí, ako ich správne použiť. Ich denke, ein Nicht-Muttersprachler klingt am besten, wenn er in der Standardform der Sprache spricht. eu|penso|um|||soa|o|melhor|quando|ele|na|forma|padrão|da|língua|fala |||||klingt|||||||||| Já|myslím|jeden|||zní|nejlépe|nejlépe|když|on|v|standardní|standardní formě|jazyka|jazyka|mluví |||||звучить|||||||стандартна форма||| én|gondolom|egy|||hangzik|a|legjobban|amikor|ő|-ban|a|standard formában|a|nyelv|beszél ja|myslím|jeden|||znie|naj|lepšie|keď|on|v|štandardnej|forme|||hovorí Je|pense|un|||sonne|le|mieux|quand|il|dans|la|forme standard|de la|langue|parle я|думаю|один|не||звучит|в|лучшем|когда|он|в|стандартной|форме|языка||говорит |think|||native speaker|sounds|best||||||standard form||| I think a non-native speaker sounds best when speaking in the standard form of the language. Creo que un hablante no nativo suena mejor cuando habla la forma estándar del idioma. 非ネイティブスピーカーは、標準形式の言語を話すときに最も良く聞こえると思います。 Menim, da se govorci, ki jim jezik ni materni, najbolje izražajo, ko govorijo v standardni obliki jezika. Bence ana dili olmayan bir konuşmacı, dilin standart biçiminde konuşurken kulağa en iyi şekilde geliyor. Myslím, že cizinec zní nejlépe, když mluví ve standardní formě jazyka. Je pense qu'un non-natif sonne mieux lorsqu'il parle dans la forme standard de la langue. Я думаю, что носитель языка звучит лучше всего, когда он говорит на стандартной форме языка. Azt gondolom, hogy egy nem anyanyelvi beszélő a legjobban akkor hangzik, ha a nyelv standard formájában beszél. Acho que um falante não nativo soa melhor quando fala na forma padrão da língua. Myslím si, že nehovoriaci rodilý jazyk znie najlepšie, keď hovorí v štandardnej forme jazyka.

Die Geschichte von Frankreich ist eine Geschichte von unterschiedlichen Menschen, die Europa geschaffen haben. a|história|de|França|é|uma|história|de|diferentes|pessoas|que|Europa|criaram|têm ||||||||diferentes||||| ||||||||||||创造了| Ta|historie|o|Francie|je|jeden|příběh|o|různých|lidech|kteří|Evropu|vytvořili|měli ||||||||різних|||Європу|створили| a|történet|-ról|Franciaország|van|egy|történet|-ról|különböző|emberek|akik|Európát|létrehozták|van história|história|o|Francúzsku|je|jedna|príbeh|o|rôznych|ľuďoch|ktorí|Európu|vytvorili|majú L'|histoire|de|France|est|une|histoire|de|différents|peuples|qui|Europe|ont créé| история|история|о|Франции|является|одна|история|о|различных|людях|которые|Европу|создали|имеют |||فرنسا|||||||||| ||||||history||different||||created| The history of France is a story of different people who have created Europe. La historia de Francia es una historia de diferentes personas que han creado Europa. フランスの物語は、ヨーロッパを創造したさまざまな人々の物語です。 Historien om Frankrike er en historie om forskjellige mennesker som skapte Europa. Zgodba o Franciji je zgodba o različnih ljudeh, ki so ustvarili Evropo. Fransa'nın hikayesi, Avrupa'yı yaratan farklı insanların hikayesidir. Historie Francie je příběhem různých lidí, kteří vytvořili Evropu. L'histoire de la France est une histoire de différentes personnes qui ont façonné l'Europe. История Франции — это история различных людей, которые создали Европу. Franciaország története különböző emberek története, akik létrehozták Európát. A história da França é uma história de diferentes pessoas que moldaram a Europa. História Francúzska je príbehom rôznych ľudí, ktorí vytvorili Európu.

Einige der frühesten Beispiele von menschlichen Bildern und Skulpturen finden wir in den Höhlen im Süd-Westen Frankreichs, und sie sind vermutlich vor etwa 20.000 Jahren entstanden. alguns|dos|mais antigos|exemplos|de|humanos|imagens|e|esculturas|encontramos|nós|em|as|cavernas|no|||da França|e|elas|são|provavelmente|há|cerca de|anos|surgiram ||||||||esculturas|||||||||Francia|||||||| ||||||||雕塑作品|||||洞穴中|||||||||||| Některé|z|nejranější|příklady|lidských|lidských|obrazů|a|soch|najdeme|my|v|těch|jeskyních|v|||Francie|a|ony|jsou|pravděpodobně|před|asi|lety|vznikly Деякі з||найраніших|приклади||людських|зображень людей||скульптури|||||печерах|в |півдні|південному заході|Франції||||ймовірно||||виникли |||||||||||||caverne||||di Francia|||||||| néhány|a|legkorábbi|példák|-ról|emberi|képek|és|szobrok|találunk|mi|-ban|a|barlangok|-ban|||Franciaország|és|ők|vannak|valószínűleg|-val ezelőtt|körülbelül|év|keletkeztek niektoré|z|najskorších|príklady|z|ľudských|obrazov|a|sôch|nachádzame|my|v|tých|jaskyniach|na|||Francúzska|a|ich|sú|pravdepodobne|pred|asi|rokmi|vznikli Quelques|des|plus anciens|exemples|d'|humains|images|et|sculptures|trouvons|nous|dans|les|grottes|dans le|||de la France|et|elles|sont|probablement|il y a|environ|ans|apparues некоторые|из|самых ранних|примеры|человеческими|человеческими|изображениями|и|скульптурами|находим|мы|в|пещерах|пещерах|на|||Франции|и|они|являются|вероятно|около||лет|возникли Some||earliest|examples||human|images||sculptures|find||||caves||south|west|France's||||probably||||developed Some of the earliest examples of human images and sculptures can be found in the caves in south-west France, and they were probably created about 20,000 years ago. 人間の画像と彫刻の最も初期の例のいくつかは、南西フランスの洞窟で見つけることができ、それらは約2万年前に発生したと考えられています。 Noen av de tidligste eksemplene på menneskelige bilder og skulpturer finnes i hulene i det sørvestlige Frankrike, og de antas å være laget for rundt 20 000 år siden. Nekaj najzgodnejših primerov človeških podob in kipov najdemo v jamah jugozahodne Francije in domnevajo, da so nastali pred približno 20.000 leti. İnsan tasviri ve heykelinin en eski örneklerinden bazıları güneybatı Fransa'daki mağaralarda bulunur ve bunların yaklaşık 20.000 yıl önce oluştuğuna inanılır. Některé z nejranějších příkladů lidských obrazů a soch nacházíme v jeskyních na jihozápadě Francie, a pravděpodobně vznikly před asi 20 000 lety. Certains des premiers exemples d'images et de sculptures humaines se trouvent dans les grottes du sud-ouest de la France, et ils ont probablement été créés il y a environ 20 000 ans. Некоторые из самых ранних примеров человеческих изображений и скульптур мы находим в пещерах на юго-западе Франции, и они, вероятно, были созданы около 20 000 лет назад. Az emberi képek és szobrok legkorábbi példáit a Franciaország délnyugati barlangokban találjuk, és valószínűleg körülbelül 20 000 évvel ezelőtt készültek. Alguns dos primeiros exemplos de imagens e esculturas humanas podem ser encontrados nas cavernas do sudoeste da França, e provavelmente datam de cerca de 20.000 anos. Niektoré z najskorších príkladov ľudských obrazov a sôch nachádzame v jaskyniach na juhozápade Francúzska a pravdepodobne vznikli pred približne 20 000 rokmi. Zur Zeit der römischen Eroberung vor 2.000 Jahren, waren die keltischen Gallier in Frankreich dominierend, obwohl es griechische Kolonien im Süden, verschiedene andere Volksstämme im Norden und die antiken Basken im Südwesten gab. na|época|da|romana|conquista|há|anos|eram|os|celtas|gauleses|em|França|dominantes|embora|havia|gregas|colônias|no|sul|vários|outros|povos|no|norte|e|os|antigos|bascos|no|sudoeste|havia |||||||||keltischen|Gallier||||||||||||||||||Basken||| |||romana|conquista|||||celtas|galos|||dominantes|||griegas||||||tribus populares|||||antiguos|vascos||| ||||conquista|||||celtici||||||||colonie|||||tribù|||||antiche|Basken||sudovest| V době|času|římské|římské|doby|před|lety|byli|ti|keltské|Galové|ve|Francii|dominantní|i když|tam|řecké|kolonie|na|jihu|různé|jiné|kmeny|na|severu|a|ti|starověcí|Baskové|na|jihozápadě|byli На момент||||завоювання римлян|||були домінуючими|кельтські|кельтські|галли||Франція|домінуючими|хоча||грецькі|колонії|||різні інші||Народи||півночі|||стародавні|баски||південному заході|існували ||||征服时期|||||凯尔特的|高卢人||||||希腊的|殖民地|||||部落|||||古代的|巴斯克人||| -kor|idő|a|római|hódítás|előtt|év|voltak|a|kelta|gallok|-ban|Franciaország|domináló|bár|azt|görög|gyarmatok|-ban|délen|különböző|más|néptörzsek|-ban|északon|és|a|ókori|baszkok|-ban|délnyugaton|volt pri|čase|rímskej|rímskej|dobytie|pred|rokmi|boli|keltské|keltské|Galovia|v|Francúzsku|dominantní|hoci|existovali|grécke|kolónie|na|juhu|rôzne|iné|národy|na|severe|a|antickí|antickí|Baskovia|na|juhozápade|existovali À|l'époque|de|romaine|conquête|il y a|ans|étaient|les|celtes|Gaulois|en|France|dominants|bien que|il y avait|grecques|colonies|dans|le sud|différents|autres|tribus|dans|le nord|et|les|anciens|Basques|dans|le sud-ouest|il y avait во время|время|римской|римской|завоевания|назад|лет|были|кельтские|кельтские|галлы|в|Франции|доминирующими|хотя|это|греческие|колонии|на|юге|различные|другие|племена|на|севере|и|древние|древние|баски|на|юго-западе|были |||||||||Keltik|||||||||||||kabileler||||||||| During|time||Roman|conquest|before|years|||Celtic|Gauls|||dominant|although|it|Greek|colonies||south|various|other|tribes||north|and||ancient|Basques||southwest|gall At the time of the Roman conquest 2,000 years ago, the Celtic Gauls were dominant in France, although there were Greek colonies in the south, various other tribes in the north, and the ancient Basques in the southwest. En el momento de la conquista romana hace 2.000 años, los galos celtas dominaban Francia, aunque había colonias griegas en el sur, varias otras tribus en el norte y los antiguos vascos en el suroeste. 2,000年前のローマの征服の時点で、ケルト人のガリア人がフランスを支配していましたが、南にはギリシャの植民地、北にはさまざまな部族、南西には古代のバスク人がいました。 På tidspunktet for den romerske erobringen for 2000 år siden dominerte de keltiske gallerne Frankrike, selv om det var greske kolonier i sør, forskjellige andre stammer i nord og de gamle baskene i sørvest. V času rimskega osvajanja pred 2000 leti so keltski Galci prevladovali v Franciji, čeprav so bile grške kolonije na jugu, različna druga plemena na severu in stari Baski na jugozahodu. 2000 yıl önce Roma fethi sırasında, güneyde Yunan kolonileri, kuzeyde çeşitli diğer kabileler ve güneybatıda antik Basklar olmasına rağmen, Kelt Galyalıları Fransa'da baskındı. V době římského dobytí před 2 000 lety dominovali v Francii keltské Galové, ačkoli na jihu existovaly řecké kolonie, na severu různé další kmeny a v jihozápadě starověcí Baskové. À l'époque de la conquête romaine il y a 2 000 ans, les Gaulois celtes dominaient en France, bien qu'il y ait eu des colonies grecques dans le sud, divers autres tribus dans le nord et les anciens Basques dans le sud-ouest. Во время римского завоевания 2000 лет назад кельтские галлы доминировали во Франции, хотя на юге были греческие колонии, на севере различные другие племена и древние баски на юго-западе. A római hódítás idején, 2000 évvel ezelőtt, a kelta gallok domináltak Franciaországban, bár a déli részen görög gyarmatok, az északi részen különböző más népcsoportok és a délnyugati részen az ókori baszkok is jelen voltak. Na época da conquista romana há 2.000 anos, os gauleses celtas eram dominantes na França, embora houvesse colônias gregas no sul, várias outras tribos no norte e os antigos bascos no sudoeste. V čase rímskej okupácie pred 2 000 rokmi dominovali keltské Galovia vo Francúzsku, hoci na juhu existovali grécke kolónie, na severe rôzne iné kmeňové skupiny a v juhozápade starovekí Baskovia. Die Römer brachten ihre Zivilisation mit sich und kreierten eine technische Infrastruktur, welche in den Amphibientheatern, Straßen und Aquädukten überlebt hat, die Touristen heute speziell im Süden von Frankreich noch besuchen können. os|romanos|trouxeram|sua|civilização|consigo|a si mesmos|e|criaram|uma|técnica|infraestrutura|a qual|em|os|anfiteatros|estradas|e|aquedutos|sobreviveu|tem|os|turistas|hoje|especialmente|no|sul|da|França|ainda|visitar|podem |Römer|||||||||||||||||||||||||||||| 这些|罗马人|||||||创造了||技术的|基础设施||||圆形剧场|||高架渠||||||||||||| |Romani|||civiltà||||creò|||infrastruttura||||teatri anfibi|||acquedotti||||||||||||| Ti|Římané|přinesli|svou|civilizaci|s|sebou|a|vytvořili|jednu|technickou|infrastrukturu|která|v|těch|amfiteátrech|silnicích|a|akvaduktech|přežila|má|ti|turisté|dnes|zvlášť|v|jihu|Francie|Francii|ještě|navštívit|mohou |римляни|принесли||цивілізацію||||створили||технічну|інженерні споруди||||амфітеатри|дороги||акведуках|пережила|||туристи||особливо в півдні||||Франція|ще досі|відвідують| ||||||||crearon|||||||anfibios teatros|||acueductos|ha sobrevivido|||turistas||||||||| a|rómaiak|hozták|saját|civilizáció|-val|magukkal|és|létrehoztak|egy|technikai|infrastruktúra|amely|-ban|a|amfiteátrumokban|utak|és|akvaduktokban|túlélte|-ta|a|turisták|ma|különösen|-ban|délen|-ból|Franciaország|még|látogatni|tudnak Rímania|Rímania|priniesli|svoju|civilizáciu|so sebou|seba|a|vytvorili|technickú|technickú|infraštruktúru|ktorá|v|amfiteátroch|amfiteátroch|cestách|a|akvaduktoch|prežila|má|turisti|turisti|dnes|špeciálne|na|juhu|Francúzska||ešte|navštíviť|môžu Les|Romains|apportèrent|leur|civilisation|avec|eux-mêmes|et|créèrent|une|technique|infrastructure|qui|dans|les|théâtres amphibiens|routes|et|aqueducs|survécu|a|les|touristes|aujourd'hui|spécialement|dans le|sud|de|France|encore|visiter|peuvent римляне|римляне|принесли|свою|цивилизацию|с|собой|и|создали|техническую|техническую|инфраструктуру|которая|в|амфибийских|амфитеатрах|дорогах|и|акведуках|выжила|имеет|туристы|туристы|сегодня|особенно|на|юге|Франции|Франции|еще|посещать|могут ||||medeniyet||||||||||||||||||||||||||| The|Romans|brought||civilization||||created||technical|infrastructure|which|||amphitheaters|roads||aqueducts|survived|||tourists||especially|||||still|visit| The Romans brought their civilization with them and created a technical infrastructure that has survived in the amphibious theaters, streets and aqueducts that tourists today can still visit, especially in the south of France. Los romanos trajeron su civilización con ellos y crearon una infraestructura técnica que sobrevivió en los teatros de anfibios, calles y acueductos que los turistas aún pueden visitar hoy, especialmente en el sur de Francia. ローマ人は彼らに文明を持ち込み、特に南フランスで今でも観光客が訪れることができる両生類の劇場、通り、水道橋で生き残った技術的インフラを作りました。 Romerne tok med seg sivilisasjonen og skapte en teknisk infrastruktur som overlevde i de amfibiske teatrene, gatene og akvedukter som turister fremdeles kan besøke i dag, spesielt i Sør-Frankrike. Rimljani so s seboj prinesli svojo civilizacijo in ustvarili tehnično infrastrukturo, ki se je ohranila v amfibijskih gledališčih, cestah in akvadroktih, ki jih lahko turisti še danes obiščejo, zlasti na jugu Francije. Romalılar uygarlıklarını yanlarında getirip, özellikle Fransa'nın güneyinde turistlerin bugün hala ziyaret edebilecekleri amfibi tiyatroları, yolları ve su kemerlerinde günümüze kadar gelen teknik bir altyapı oluşturmuşlardır. Římané přinesli svou civilizaci a vytvořili technickou infrastrukturu, která přežila v amfiteátrech, silnicích a akvaduktech, které dnes turisté mohou navštěvovat, zejména na jihu Francie. Les Romains ont apporté leur civilisation et créé une infrastructure technique, qui a survécu dans les amphithéâtres, les routes et les aqueducs que les touristes peuvent encore visiter aujourd'hui, notamment dans le sud de la France. Римляне принесли с собой свою цивилизацию и создали техническую инфраструктуру, которая сохранилась в амфитеатрах, дорогах и акведуках, которые туристы могут посещать сегодня, особенно на юге Франции. A rómaiak magukkal hozták civilizációjukat, és létrehoztak egy technikai infrastruktúrát, amely az amphitheátrumokban, utakban és vízvezetékekben maradt fenn, amelyeket a turisták ma különösen Franciaország déli részén még mindig látogathatnak. Os romanos trouxeram sua civilização e criaram uma infraestrutura técnica, que sobreviveu nos anfiteatros, estradas e aquedutos, que os turistas ainda podem visitar, especialmente no sul da França. Rímania priniesli so sebou svoju civilizáciu a vytvorili technickú infraštruktúru, ktorá prežila v amfiteátroch, cestách a akvaduktoch, ktoré môžu turisti dnes navštíviť, najmä na juhu Francúzska. Mit den Römern kamen die Haupterzeugnisse der mediterranen kulinarischen Tradition: Brot, Oliven, Öl und Wein. com|os|romanos|vieram|os|principais produtos|da|mediterrânea|culinária|tradição|pão|azeitonas|azeite|e|vinho ||Römern|||||||||||| ||romanos|||productos principales||mediterráneo|culinaria|||aceitunas||| ||Romani||||||culinaria||||olio|| |těmi|Římany|přišly|ty|hlavní produkty|z|středomořské|kulinářské|tradice|chléb|olivy|olej|a|víno ||римлянами|принесли||Основні продукти||середземноморської|кулінарної||хліб|оливки|олія||вино |||||主要产品||地中海的|烹饪的|||||| -val|a|rómaiakkal|jöttek|a|fő termékek|a|mediterrán|kulináris|hagyomány|kenyér|olajbogyók|olaj|és|bor s|Rímanmi|Rímanmi|prišli|hlavné|hlavné produkty|stredomorskej|stredomorskej|kulinárskej|tradícii|chlieb|olivy|olej|a|víno Avec|les|Romains|sont venus|les|principaux produits|de la|méditerranéenne|culinaire|tradition|pain|olives|huile|et|vin с|римлянами|римлянами|пришли|главные|главные продукты|средиземноморской|средиземноморской|кулинарной|традиции|хлеб|оливки|масло|и|вино |||||||Akdeniz mutfağının|mutfak||ekmek|||| |the|Romans|came||main products||Mediterranean|culinary||bread|olives|oil||wine With the Romans came the main products of the Mediterranean culinary tradition: bread, olives, oil and wine. Los principales productos de la tradición culinaria mediterránea llegaron con los romanos: pan, aceitunas, aceite y vino. ローマ人とともに、地中海料理の伝統の主な産物、パン、オリーブ、オイル、ワインが登場しました。 Med romerne kom de viktigste produktene fra middelhavskulinariske tradisjonene: brød, oliven, olje og vin. Z Rimljani so prišli glavni proizvodi sredozemske kulinarične tradicije: kruh, oljke, olje in vino. Romalılarla birlikte Akdeniz mutfak geleneğinin ana ürünleri geldi: ekmek, zeytin, yağ ve şarap. S Římany přišly hlavní produkty středomořské kulinářské tradice: chléb, olivy, olej a víno. Avec les Romains sont venus les principaux produits de la tradition culinaire méditerranéenne : pain, olives, huile et vin. С римлянами пришли основные продукты средиземноморской кулинарной традиции: хлеб, оливки, масло и вино. A rómaiakkal érkeztek a mediterrán kulináris hagyomány fő termékei: kenyér, olajbogyó, olaj és bor. Com os romanos vieram os principais produtos da tradição culinária mediterrânea: pão, azeitonas, azeite e vinho. S Rimanmi prišli hlavné produkty stredomorskej kulinárskej tradície: chlieb, olivy, olej a víno.

So ist Frankreich eine Verschmelzung, wie die meisten Länder, wenn man weit genug zurückgeht. assim|é|França|uma|fusão|como|a|maioria|países|quando|se|longe|o suficiente|retrocede |是|||融合||||||||| ||||fusión|||||||||retroceder Tak|je|Francie|jedna|fúze|jako|většina|většina|zemí|když|člověk|dost|dostatečně|vrátí se ||||злиття||||країни||||достатньо далеко назад|повертається назад ||||fusione|||||||||torna így|van|Franciaország|egy|fúzió|mint|a|legtöbb|ország|ha|az ember|messze|elég|visszamegy tak|je|Francúzsko|zmes|zmes|ako|väčšina|väčšina|krajín|ak|sa|ďaleko|dosť|vrátite Ainsi|est|la France|une|fusion|comme|la|plupart des|pays|quand|on|loin|assez|remonte так|есть|Франция|слияние|слияние|как|большинство|большинство|страны|если|кто|далеко|достаточно|возвращается ||||birleşim||||||||| ||France||merger||the|most|countries|||far|far enough|goes back So France is a fusion, like most countries, if you go far enough back. Así que Francia es una fusión, como la mayoría de los países, si retrocedes lo suficiente. ですから、フランスは、他の国々と同じように、十分に戻った場合、合併です。 Francija je torej združitev, kot večina držav, če se vrnemo dovolj daleč nazaj. Yani Fransa, yeterince geriye giderseniz çoğu ülke gibi bir birleşmedir. Francie je tedy fúzí, jako většina zemí, pokud se vrátíte dostatečně daleko. Ainsi, la France est une fusion, comme la plupart des pays, si l'on remonte suffisamment loin. Таким образом, Франция является слиянием, как и большинство стран, если вернуться достаточно далеко в прошлое. Így Franciaország egyfajta összeolvadás, mint a legtöbb ország, ha elég messzire visszamegyünk az időben. Assim, a França é uma fusão, como a maioria dos países, quando se volta suficientemente no tempo. Takže Francúzsko je zmesou, ako väčšina krajín, ak sa vrátite dostatočne ďaleko.

Dies drückt sich in den unterschiedlichen Legenden über den Beginn der französischen Sprache aus. isso|expressa|se|em|as|diferentes|lendas|sobre|o|início|da|francesa|língua|se expressa toto|vyjadruje|sa|v|rôznych|rôznych|legendách|o|začiatkoch|začiatok|francúzskej|francúzskej|jazyku|von |expresses|||the|different|legends||||||| |s'exprime|||||||||||| |si esprime|||||leggende||||||| This is expressed in the different legends about the beginning of the French language. Esto se expresa en las diferentes leyendas sobre el comienzo de la lengua francesa. これは、フランス語の始まりに関するさまざまな伝説で表現されています。 To se kaže v različnih legendah o začetku francoskega jezika. Bu, Fransız dilinin başlangıcıyla ilgili farklı efsanelerde ifade edilir. To se projevuje v různých legendách o vzniku francouzského jazyka. Cela s'exprime dans les différentes légendes sur le début de la langue française. Это выражается в различных легендах о начале французского языка. Ez a francia nyelv kezdeteiről szóló különböző legendákban fejeződik ki. Isso se expressa nas diferentes lendas sobre o início da língua francesa. To sa prejavuje v rôznych legendách o vzniku francúzskeho jazyka. Manchmal betonen sie ihre Gallische Abstammung. às vezes|enfatizam|elas|sua|Gaulesa|origem niekedy|zdôrazňujú|oni|svoju|galskú|pôvod Sometimes|emphasize|||Gallic|descent |soulignent||||ascendance |sottolineano|||| Sometimes they emphasize their Gallic descent. A veces enfatizan su ascendencia galo. 時には彼らはガリアの祖先を強調します。 Včasih poudarjajo svoje galsko poreklo. Bazen Galya kökenlerini vurgularlar. Někdy zdůrazňují svůj galský původ. Parfois, elles soulignent leur ascendance gauloise. Иногда они подчеркивают свое галльское происхождение. Néha hangsúlyozzák gall származásukat. Às vezes, elas enfatizam sua ascendência gaulesa. Niekedy zdôrazňujú svoj galský pôvod. Zu anderen Zeiten sind die Franzosen stolz auf ihre Lateinischen Wurzeln und sympathisieren mehr mit den mediterranen Menschen als mit den Nord-Europäern. em|outras|tempos|são|os|franceses|orgulhosos|em|suas|Latinas|raízes|e|simpatizam|mais|com|os|mediterrâneos|povos|do que|com|os|| k|iným|časom|sú|Francúzi|Francúzi|hrdí|na|svoje|latinské|korene|a|sympatizujú|viac|s|stredomorskými|stredomorskými|ľuďmi|ako|s|severoeurópskymi|| ||||||proud||||roots||||||||||||Europeans ||temps||||fiers||||racines||sympathisent|||||||||| |||||||||latine|radici||simpatizzano|||||persone|||||europei At other times, the French are proud of their Latin roots and sympathize more with the Mediterranean people than with the North Europeans. En otras ocasiones, los franceses están orgullosos de sus raíces latinas y simpatizan más con los mediterráneos que con los europeos del norte. 他の時には、フランス人は彼らのラテン語のルーツを誇りに思っており、北ヨーロッパ人よりも地中海の人々に共感しています。 Andre ganger er franskmennene stolte av sine latinske røtter og sympatiserer mer med middelhavsfolket enn med nordeuropeere. Ponekod so Francozi ponosni na svoje latinske korenine in bolj kot s severnimi Evropejci simpatizirajo s prebivalci Sredozemlja. Diğer zamanlarda, Fransızlar Latin kökenlerinden gurur duyarlar ve Kuzey Avrupalılardan çok Akdeniz halkına sempati duyarlar. Jindy jsou Francouzi hrdí na své latinské kořeny a více sympatizují se středomořskými národy než s obyvateli severní Evropy. À d'autres moments, les Français sont fiers de leurs racines latines et sympathisent davantage avec les peuples méditerranéens qu'avec les Nord-Européens. В другие времена французы гордятся своими латинскими корнями и больше симпатизируют средиземноморским народам, чем северноевропейцам. Máskor a franciák büszkék latin gyökereikre, és inkább a mediterrán népekkel szimpatizálnak, mint az észak-európaiakkal. Em outras ocasiões, os franceses se orgulham de suas raízes latinas e simpatizam mais com os povos mediterrâneos do que com os nórdicos. V iných časoch sú Francúzi hrdí na svoje latinské korene a viac sympatizujú so stredomorskými národmi ako so severoeurópanmi. Sicher dominiert ihre Literatur mit Hinweisen auf das Klassische Rom und die Griechische Antike. certamente|domina|sua|literatura|com|referências|a|o|Clássico|Roma|e|a|Grega|Antiguidade určite|dominuje|ich|literatúra|s|odkazmi|na|klasické|klasické|Rím|a|grécka|grécka|antika Sure|||||references|||||||| |||||||||||||Antiquité ||||||||classico|||||Antichità Certainly her literature dominates with references to classical Rome and Greek antiquity. Su literatura ciertamente domina con referencias a la Roma clásica y la antigua Grecia. 彼女の文学は確かに古典的なローマと古代ギリシャへの言及で支配しています。 Hennes litteratur dominerer absolutt med referanser til det klassiske Roma og det antikke Hellas. Vsekakor njihova literatura prevladuje s sklicevanjem na klasični Rim in grško antiko. Edebiyatları kesinlikle klasik Roma ve Yunan antikitesine yapılan göndermelerle baskındır. Určitě dominuje jejich literatura s odkazy na klasický Řím a řeckou antiku. Il est certain que leur littérature est dominée par des références à la Rome classique et à la Grèce antique. Безусловно, их литература доминирует с указаниями на классический Рим и греческую античность. Biztosan dominál irodalmuk a klasszikus Róma és a görög ókor utalásaival. Certamente, sua literatura domina com referências à Roma Clássica e à Antiguidade Grega. Ich literatúra určite dominuje s odkazmi na klasický Rím a grécke antické obdobie. Doch die frühesten Helden von Frankreich, einschließlich Clovis, Pepin le Bref, Charles Martel und Chalemagne waren germanische Franzosen. mas|os|primeiros|heróis|de|França|incluindo|Clóvis|Pepino|o|Breve|Carlos|Martelo|e|Carlos Magno|foram|germânicos|franceses |||||||Clovis|Pepin|le|Kurz|Charles|Martel||Karl der Große||| |||||||Clodoveo|Pepino|le|Pepin el Breve|Carlos Martel|Martel||Carlomagno||| |||||||Clodoveo|Pepino||Breve|Carlo|Martello||Carlo Magno||germanici| Ale|ti|nejranější|hrdinové|z|Francie|včetně|Clovise|Pepin|le|Krátký|Karel|Martel|a|Karel Veliký|byli|germánští|Francouzi Проте ж||найдавніші|герої|||включаючи|Кловіс|Піпін Короткий|Брев|Короткий|Карл|Карл Мартел||Карл Великий||германські| ||||||||||||||||日耳曼的| de|a|legkorábbi|hősök|-tól|Franciaország|beleértve|Klóvisz|Pépin|a|Rövid|Károly|Martell|és|Nagy Károly|voltak|germán|franciák ale|tí|najskorší|hrdinovia|z|Francúzska|vrátane|Klovisa|Pepina|ten|Krátky|Karola|Martela|a|Karola Veľkého|boli|germánski|Francúzi Mais|les|premiers|héros|de|France|y compris|Clovis|Pépin|le|Bref|Charles|Martel|et|Charlemagne|étaient|germaniques|Français но|самые|ранние|герои|из|Франции|включая|Кловиса|Пепина|артикль|Бреф|Шарля|Мартела|и|Карла Великого|были|германские|французы But||earliest|heroes|||including|Clovis|Pepin|the|the Short|Charles|Martel||Charlemagne||Germanic| But the earliest heroes of France, including Clovis, Pepin le Bref, Charles Martel and Chalemagne were Germanic French. Pero los primeros héroes de Francia, incluidos Clovis, Pepin le Bref, Charles Martel y Chalemagne, fueron germánicos franceses. しかし、クローヴィス、ペパン・ル・ブレフ、シャルル・マルテル、シャレマーニュを含むフランスの最も初期の英雄はゲルマン系フランス人でした。 Imidlertid var de tidligste heltene i Frankrike, inkludert Clovis, Pepin le Bref, Charles Martel og Chalemagne, germanske franske. Vendar pa so bili najzgodnejši junaki Francije, vključno s Clovisom, Pepinom le Brefom, Charlesom Martelom in Chalemagnom, germanski Francozi. Ancak, Clovis, Pepin le Bref, Charles Martel ve Chalemagne dahil olmak üzere Fransa'nın en eski kahramanları, Cermen Fransızlarıydı. Ale nejranějšími hrdiny Francie, včetně Clovise, Pepina Krátkého, Karla Martela a Karla Velikého, byli germánští Francouzi. Mais les premiers héros de France, y compris Clovis, Pépin le Bref, Charles Martel et Charlemagne, étaient des Français germaniques. Но самые ранние герои Франции, включая Хлодвига, Пепина Короткого, Карла Мартела и Карла Великого, были германскими французами. De Franciaország legkorábbi hősei, köztük Clovis, Pepin le Bref, Charles Martel és Charlemagne germán franciák voltak. Mas os primeiros heróis da França, incluindo Clóvis, Pepin o Breve, Carlos Magno e Carlos Martel, eram franceses germânicos. Ale najskorší hrdinovia Francúzska, vrátane Clovisa, Pepina Krátkeho, Karola Martela a Karola Veľkého, boli germánski Francúzi.

Die Sorge um Essen und Trinken ist eines der dominierenden Merkmale der französischen Kultur und das Gesprächsthema auf allen Ebenen der Gesellschaft. a|preocupação|com|comida|e|bebida|é|uma|das|dominantes|características|da|francesa|cultura|e|o|tema de conversa|em|todos|níveis|da|sociedade 对食物的||||||||||||||||||||| |||cibo||||||dominanti|||||||||||| Ta|starost|o|jídlo|a|pití|je|jedním|z|dominantních|rysů|z|francouzské|kultury|a|to|téma rozhovoru|na|všech|úrovních|z|společnosti |турбота||||||||домінуючих|характерні риси||||||тема розмов|на||рівнях суспільства|| |||||||||dominantes|características||||||tema de conversación||||| a|aggodalom|-ért|étkezés|és|ivás|van|egy|a|domináló|jellemzők|a|francia|kultúra|és|a|beszédtéma|-on|minden|szinten|a|társadalom tá|starosť|o|jedlo|a|pitie|je|jednou|z|dominujúcich|znakov|francúzskej||kultúry|a|tému|téma rozhovoru|na|všetkých|úrovniach|| La|préoccupation|pour|nourriture|et|boisson|est|un|des|dominants|caractéristiques|de la|française|culture|et|le|sujet de conversation|à|tous|niveaux|de la|société забота|забота|о|еду|и|питье|является|одной|из|доминирующих|характеристик|французской||культуры|и|тема|разговорная тема|на|всех|уровнях|| |endişe||||||||||||||||||katmanlarda|| The|concern||||||||dominant|features||||||topic of conversation||all|levels||society Concern for food and drink is one of the dominant features of French culture and the topic of conversation at all levels of society. La preocupación por la comida y la bebida es una de las características dominantes de la cultura francesa y el tema de conversación en todos los niveles de la sociedad. 食べ物や飲み物を大切にすることは、フランス文化の主要な特徴の1つであり、社会のあらゆるレベルでの会話のトピックです。 Bekymring for mat og drikke er et av de dominerende trekkene ved fransk kultur og samtaleemnet på alle nivåer i samfunnet. Skrb za hrano in pijačo je ena od prevladujočih značilnosti francoske kulture in tema pogovorov na vseh ravneh družbe. Yiyecek ve içecek kaygısı, Fransız kültürünün baskın özelliklerinden biridir ve toplumun her düzeyinde bir konuşma konusudur. Péče o jídlo a pití je jedním z dominantních rysů francouzské kultury a tématem rozhovorů na všech úrovních společnosti. La préoccupation pour la nourriture et la boisson est l'un des traits dominants de la culture française et le sujet de conversation à tous les niveaux de la société. Забота о еде и питье является одной из доминирующих черт французской культуры и темой разговора на всех уровнях общества. Az étkezés és ivás iránti aggodalom a francia kultúra egyik domináló jellemzője, és a társadalom minden szintjén beszédtéma. A preocupação com comida e bebida é uma das características dominantes da cultura francesa e o tema de conversa em todos os níveis da sociedade. Starostlivosť o jedlo a pitie je jedným z dominantných rysov francúzskej kultúry a témou rozhovorov na všetkých úrovniach spoločnosti.

Die Franzosen erkennen, dass es ein großer Genuss ist, elegant und mit Begeisterung über ein Thema zu reden. os|franceses|reconhecem|que|é|um|grande|prazer|é|elegantemente|e|com|entusiasmo|sobre|um|tema|a|falar ||意识到|||||享受|||||||||| |||||||placer|||||||||| Francouzi|Francouzi|uznávají|že|to|jeden|velký|požitek|je|elegantně|a|s|nadšením|o|jeden|téma|k|mluvit ||усвідомлюють||||велике|насолода|||||захопленням|||||говорити a|franciák|felismerik|hogy|ez|egy|nagy|élvezet|van|elegánsan|és|-val|lelkesedés|-ról|egy|téma|-ni|beszélni tí|Francúzi|uznávajú|že|to|veľkým|veľký|pôžitok|je|elegantne|a|s|nadšením|o|tému|téma|o|rozprávať Les|Français|reconnaissent|que|c'est|un|grand|plaisir|est|élégant|et|avec|enthousiasme|sur|un|sujet|à|parler французы|французы|понимают|что|это|большой|большой|удовольствие|является|элегантно|и|с|энтузиазмом|о|теме|теме|о|говорить ||||||||||||heyecanla||||| |French people|recognize||||great|pleasure|is||||enthusiasm|||||talk The French recognize that it is a great pleasure to talk elegantly and enthusiastically about a topic. Los franceses reconocen que es un gran placer hablar con elegancia y entusiasmo sobre un tema. フランス人は、トピックについて上品かつ熱心に語ることが大きな喜びであることを認識しています。 Francozi priznavajo, da je elegantno in navdušeno govoriti o neki temi v veliko veselje. Fransızlar, bir konu hakkında zarif ve coşkulu bir şekilde konuşmanın büyük bir zevk olduğunun farkındadır. Francouzi si uvědomují, že je velkým potěšením mluvit elegantně a s nadšením o nějakém tématu. Les Français reconnaissent qu'il est grand plaisir de parler avec élégance et enthousiasme d'un sujet. Французы понимают, что говорить элегантно и с увлечением на какую-либо тему — это большое удовольствие. A franciák felismerik, hogy nagy élvezet elegánsan és lelkesedéssel beszélni egy témáról. Os franceses reconhecem que é um grande prazer falar de um assunto de forma elegante e com entusiasmo. Francúzi si uvedomujú, že je veľkým potešením hovoriť elegantne a s nadšením o téme.

Lange nachdem meine Studienzeit in Frankreich vorbei war, hatte ich Gelegenheit, eine Gruppe von japanischen Leitern der Holzindustrie auf einer Tour zu solchen Werken in Frankreich zu führen, die Holz verarbeiteten. muito|depois que|meus|período de estudos|em|França|terminado|foi|tive|eu|oportunidade|um|grupo|de|japoneses|líderes|da|indústria de madeira|em|uma|tour|a|tais|fábricas|em|França|a|guiar|que|madeira|processavam ||||||||||||||japanischen|||||||||||||||| |||tiempo de estudios|||||||oportunidad|||||||industria maderera||||||fábricas|||||||transformaban madera |||studio|||||||||||giapponesi|leader||industria del legno||||||fabbriche||||||legno|verarbeiteten Dlouho|poté co|moje|studijní doba|ve|Francii|skončila|byla|měl|já|příležitost|jednu|skupinu|od|japonských|vedoucích|z|dřevařského průmyslu|na|jedné|prohlídce|k|takovým|závodům|ve|Francii|k|vést|které|dřevo|zpracovávaly Довго|після того як||час навчання|||позаду||мав можливість||можливість||||японських|керівників||деревообробна промисловість|||турне||таких|заводів||||проводити екскурсію||деревина|обробляли деревину |||||||||||||||||||||||工厂||||||| sokáig|miután|az én|tanulmányi időszakom|-ban|Franciaország|vége|volt|volt||alkalom|egy|csoport|-tól|japán|vezetők|a|faipar|-on|egy|túra|-ni|ilyen|művek|-ban|Franciaország|-ni|vezetni|amelyek|fa|dolgoztak dlho|po tom|moje|štúdium|v|Francúzsku|skončilo|bola||moja|príležitosť|skupinu|skupina|z|japonských|lídrov|drevárskeho|drevárskeho priemyslu|na|turné|turné|k|takým|závodom|v|Francúzsku|k|viesť|ktoré|drevo|spracovávali Long|après|mes|études|en|France|terminée|était|avait|je|occasion|un|groupe|de|japonais|dirigeants|de|l'industrie du bois|lors d'une|une|visite|à|de tels|usines|en|France|à|conduire|qui|bois|transformaient долго|после того как|мои|учебные годы|в|Франции|закончилась|был||я|возможность|группу|группу|из|японских|лидеров|индустрии|лесной|на|экскурсии|экскурсии|к|таким|заводам|в|Франции|к|вести|которые|древесину|обрабатывали |||||||||||||||liderler||||||||||||||| Long|after||studies|||over||||opportunity||group||Japanese|ladders||wood industry|||tour||such|works||||lead||wood|processed Long after my studies were over in France, I had the opportunity to lead a group of Japanese wood industry leaders on a tour to such factories in France that were processing wood. Mucho después de que terminaron mis estudios en Francia, tuve la oportunidad de visitar a un grupo de líderes japoneses en la industria maderera a esas fábricas en Francia que procesaban madera. フランスでの研究が終わってからずっと後、私は木材産業の日本人指導者のグループを、木材を加工するフランスの工場に見学する機会がありました。 Dolgo po koncu mojih študentskih dni v Franciji sem imel priložnost voditi skupino vodilnih v japonski lesni industriji na ogled tovrstnih lesnopredelovalnih obratov v Franciji. Fransa'daki öğrencilik günlerimden çok sonra, bir grup Japon ağaç endüstrisi liderine Fransa'daki bu tür ağaç işleme tesislerini gezmelerinde liderlik etme fırsatım oldu. Dlouho poté, co moje studium ve Francii skončilo, jsem měl příležitost vést skupinu japonských vedoucích dřevařského průmyslu na prohlídce takových závodů ve Francii, které zpracovávaly dřevo. Longtemps après la fin de mes études en France, j'ai eu l'occasion de conduire un groupe de dirigeants japonais de l'industrie du bois lors d'une visite de tels établissements en France qui traitaient le bois. Долго после того, как мои учебные годы во Франции закончились, у меня была возможность провести группу японских руководителей лесной промышленности по таким предприятиям во Франции, которые обрабатывали древесину. Hosszú idővel azután, hogy a tanulmányaim Franciaországban véget értek, lehetőségem nyílt, hogy egy japán faipari vezetőkből álló csoportot vezessek egy ilyen franciaországi üzemlátogatásra, ahol fát dolgoztak fel. Muito tempo depois que meu período de estudos na França havia terminado, tive a oportunidade de guiar um grupo de líderes japoneses da indústria madeireira em uma visita a tais obras na França que processavam madeira. Dlho po tom, čo moje štúdium vo Francúzsku skončilo, som mal príležitosť viesť skupinu japonských lídrov drevárskeho priemyslu na exkurzii do takýchto závodov vo Francúzsku, ktoré spracovávali drevo.

Ich erinnere mich, dass wir aus einem solchen Anlass zu einem modernen Tür- und Fenster-Betrieb in Toulouse kamen. eu|lembro|me|que|nós|de|uma|tal|ocasião|a|uma|moderna||e||empresa|em|Toulouse|chegamos |||||||||||||||||Toulouse| ||||||||场合|||||||||| |||||||||||||||operación||Toulouse|vinimos Já|pamatuji|si|že|my|z|jedné|takové|příležitosti|k|jedné|moderní||a||firmě|v|Toulouse|přišli |я пам'ятаю|мене|||||таких|привід|||сучасного|дверей||вікно|підприємство||Тулуза|приїхали |||||||||||||||azienda||| én|emlékszem|magamra|hogy|mi|-ból|egy|ilyen|alkalom|-hoz|egy|modern||és||vállalat|-ban|Toulouse|jöttünk ja|pamätám|sa|že|my|z|jeden|takým|príležitosť|do|jeden|moderného||a|||v|Toulouse|prišli Je|me souviens|de|que|nous|d'un|tel|tel|événement|à|un|moderne||et||entreprise|à|Toulouse|sommes venus я|вспоминаю|себя|что|мы|из|таком|таком|случае|к|современному|||и||предприятию|в|Тулузе|пришли ||||||||durum|||||||||| |remember||||||such|occasion|||modern|door||window|company||Toulouse|came I remember that on such an occasion we came to a modern door and window operation in Toulouse. Recuerdo que en una ocasión como esta llegamos a una moderna operación de puertas y ventanas en Toulouse. Jeg husker at det var ved en slik anledning at vi kom til et moderne dør- og vindusselskap i Toulouse. Spomnim se, da smo za takšno priložnost prišli v sodobno podjetje za vrata in okna v Toulousu. Toulouse'da modern bir kapı ve pencere firmasına böyle bir vesileyle geldiğimizi hatırlıyorum. Pamatuji si, že jsme při takové příležitosti navštívili moderní podnik na výrobu dveří a oken v Toulouse. Je me souviens que, lors d'une telle occasion, nous sommes arrivés dans une entreprise moderne de portes et fenêtres à Toulouse. Я помню, что мы по такому случаю пришли в современное предприятие по производству дверей и окон в Тулузе. Emlékszem, hogy egy ilyen alkalomból egy modern ajtó- és ablakgyártóhoz mentünk Toulouse-ba. Eu me lembro que, por ocasião, fomos a uma moderna empresa de portas e janelas em Toulouse. Pamätám si, že sme pri takejto príležitosti prišli do moderného podniku na dvere a okná v Toulouse. Unsere Delegation musste längere Zeit warten, da unsere französischen Gastgeber in eine angeregte Diskussion vertieft waren. nossa|delegação|teve que|mais longas|tempo|esperar|porque|nossos|franceses|anfitriões|em|uma|animada|discussão|imersos|estavam |delegación||||||||anfitriones|||animada||| |delegazione|||||||||||||| Naše|delegace|musela|delší|čas|čekat|protože|naši|francouzští|hostitelé|do|jednu|živou|diskusi|ponořeni|byli |代表团|||||||||||||| |Делегація||довший||чекати||наша||господарі|||жвава|обговорення|заглиблені в| a mi|delegációnk|kellett|hosszabb|idő|várni|mivel|a mi|francia|vendéglátóink|-ban|egy|élénk|vita|elmélyültek|voltak naša|delegácia|musela|dlhšie|čas|čakať|pretože|naši|francúzski|hostitelia|v|do|oživenú|diskusiu|ponorení|boli Notre|délégation|devait|plus longue|temps|attendre|car|nos|français|hôtes|dans|une|animée|discussion|plongés|étaient наша|делегация|должна была|более длительное|время|ждать|так как|наши|французские|хозяева|в|оживленную|активную|дискуссию|погружены|были |delegasyon|||||||||||canlı||dalmış| Our|delegation||longer|||as||French|hosts|||animated|discussion|immersed| Our delegation had to wait a long time, as our French hosts were engrossed in a lively discussion. Nuestra delegación tuvo que esperar mucho tiempo porque nuestros anfitriones franceses estaban absortos en una discusión animada. フランスのホストが活発な議論に夢中になっていたため、私たちの代表団は長い間待たなければなりませんでした。 Delegasjonen vår måtte vente lenge fordi våre franske verter var oppslukt av en livlig diskusjon. Naša delegacija je morala dolgo čakati, saj je med našimi francoskimi gostitelji potekala živahna razprava. Fransız ev sahiplerimiz hararetli bir tartışma içinde oldukları için heyetimiz uzun süre beklemek zorunda kaldı. Naše delegace musela dlouho čekat, protože naši francouzští hostitelé byli ponořeni do živé diskuse. Notre délégation a dû attendre longtemps, car nos hôtes français étaient plongés dans une discussion animée. Нашей делегации пришлось долго ждать, так как наши французские хозяева были погружены в оживленную дискуссию. Delegációnknak hosszabb ideig kellett várnia, mivel francia házigazdáink élénk vitába merültek. Nossa delegação teve que esperar por um longo tempo, pois nossos anfitriões franceses estavam imersos em uma discussão animada. Naša delegácia musela dlhšie čakať, pretože naši francúzski hostitelia boli hlboko ponorení do oživelej diskusie. Meine japanischen Tour-Teilnehmer saßen geduldig da, aber schließlich wollten sie wissen, worum die Debatte eigentlich ging. meus|japoneses|||estavam sentados|pacientemente|lá|mas|finalmente|queriam|eles|saber|sobre o que|a|debate|na verdade|estava |||participantes||||||||||||realmente| ||||坐着||||||||||辩论|| Moji|japonské|||seděli|trpělivě|tam|ale|nakonec|chtěli|oni|vědět|o čem|ta|debata|vlastně|šla |японські|туристичної групи|учасники туру|сиділи|терпляче|||зрештою|хотіли дізнатися|||про що||дискусія|| az én|japán|||ültek|türelmesen|mivel|de|végül|akarták|ők|tudni|miről|a|vita|valójában|szólt moji|japonskí|||sedeli|trpezlivo|tam|ale|nakoniec|chceli|oni|vedieť|o čom|tá|debata|vlastne|išlo Mes|japonais||participants|étaient assis|patiemment|là|mais|finalement|voulaient|ils|savoir|de quoi|le|débat|en fait|allait мои|японские|||сидели|терпеливо|так как|но|в конце концов|хотели|они|знать|о чем|эта|дебата|на самом деле|шла ||||oturdular||||||||||tartışma|| |Japanese|tour|participants|sat|patient|||finally|wanted||know|what||debate|actually|went My Japanese tour participants sat patiently but eventually they wanted to know what the debate was about. Los participantes de mi gira japonesa se sentaron pacientemente, pero al final querían saber de qué se trataba el debate. Mine japanske turdeltakere satt tålmodig, men til slutt ønsket de å vite hva debatten handlet om. Udeleženci moje japonske turneje so potrpežljivo sedeli, vendar so sčasoma želeli vedeti, o čem je debata. Japon tur katılımcılarım sabırla oturdular ama sonunda tartışmanın ne hakkında olduğunu bilmek istediler. Moji japonský účastníci zájezdu seděli trpělivě, ale nakonec chtěli vědět, o čem ta debata vlastně byla. Mes participants japonais à la visite étaient assis patiemment, mais finalement, ils voulaient savoir de quoi portait le débat. Мои японские участники тура терпеливо сидели, но в конце концов они захотели узнать, о чем идет речь в дебатах. Japán túratársaim türelmesen ültek, de végül tudni akarták, miről szól a vita. Meus participantes japoneses da turnê estavam sentados pacientemente, mas, no final, queriam saber sobre o que era realmente o debate. Moji japonskí účastníci zájazdu trpezlivo sedeli, ale nakoniec chceli vedieť, o čom debata vlastne bola. Ich erklärte, dass unsere französischen Gastgeber erörterten, was wir zum Mittagessen bekommen sollten. eu|expliquei|que|nossos|franceses|anfitriões|discutiam|o que|nós|para o|almoço|receber|deveríamos ||||||discutieron|||||| ||||||讨论|||||| Já|vysvětlil|že|naši|francouzští|hostitelé|projednali|co|my|k|obědu|dostat|měli |пояснив||||господарі|обговорювали||||обід|| én|elmagyaráztam|hogy|a mi|francia|vendéglátóink|megvitatták|mit|mi|-ra|ebéd|kapni|kellett ja|vysvetlil|že|naši|francúzski|hostitelia|preberali|čo|my|na|obed|dostať|mali Je|expliqua|que|nos|français|hôtes|discutèrent|ce que|nous|pour le|déjeuner|recevoir|devrions я|объяснил|что|наши|французские|хозяева|обсуждали|что|мы|на|обед|получать|должны были |explained||||hosts|discussed||||lunch|receive|should I explained that our French hosts discussed what we should get for lunch. Le expliqué que nuestros anfitriones franceses discutieron lo que deberíamos conseguir para el almuerzo. Jeg forklarte at våre franske verter diskuterte hva vi skulle få til lunsj. Pojasnil sem, da so se naši francoski gostitelji dogovarjali, kaj bi imeli za kosilo. Fransız ev sahiplerimizin öğle yemeğinde ne yiyeceğini tartıştıklarını açıkladım. Vysvětlil jsem, že naši francouzští hostitelé diskutovali o tom, co bychom měli mít k obědu. J'ai expliqué que nos hôtes français discutaient de ce que nous devrions avoir pour le déjeuner. Я объяснил, что наши французские хозяева обсуждали, что нам следует подать на обед. Elmagyaráztam, hogy francia házigazdáink arról tárgyaltak, mit kapunk ebédre. Eu expliquei que nossos anfitriões franceses estavam discutindo o que deveríamos ter para o almoço. Vysvetlil som, že naši francúzski hostitelia diskutovali o tom, čo by sme mali mať na obed. Ich erinnere mich immer noch an mein Essen: salade tiède de gésiers und cassoulet (ein leicht warmer Salat von Kutteln und einem klassischen Eintopf mit Bohnen, Speck und Fleisch), das haben wir im Schatten von Kieferbäumen außerhalb eines alten mediterranen Schlosses gegessen. eu|lembro|me|sempre|ainda|a|minha|comida|salada|morna|de|moelas|e|cassoulet|um|leve|morno|salada|de|tripas|e|um|clássico|ensopado|com|feijões|bacon|e|carne|isso|temos|nós|à|sombra|de|pinheiros|fora|de um|antigo|mediterrâneo|castelo|comido ||||||||Salat|tief||Kutteln||Cassoulet||||||Kutteln|||||||||||||||||||||| ||||||||ensalada|tibio||mollejas||guiso de frijoles|||tibio|||tripas|||clásico|guiso|con|||||||||||pinos|||||castillo| |||||||||||||||||||trippa|||classico||||guanciale|||||||||pino|||||| Já|pamatuji|se|vždy|ještě|na|moje|jídlo|salát|teplý|z|drůbeží žaludky|a|kasuleta|jeden|lehce|teplý|salát|z|drůbeží žaludky|a|jedním|klasickým|dušené jídlo|s|fazolemi|slaninou|a|masem|to|jsme|my|ve|stínu|od|borovic|mimo|jednoho|starého|středomořského|hradu|jedli ||||ще||||теплий салат|теплий||шлунки птиці||кассуле|||теплий|салат з потрухів||тельбухи|||класичний|тушкована страва||квасоля|бекон||м'ясо|||||тіні||соснових дерев|поза межами|||середземноморського|старовинного замку|з'їли |||||||||||||||||||牛肚||||炖菜|||||||||在...里|||松树下|||||| én|emlékszem|magamra|mindig|még|-ra|az én|étkezésem|saláta|langyos|-ról|kacsamáj|és|cassoulet|egy|könnyű|meleg|saláta|-ról|belsőségek|és|egy|klasszikus|egytálétel|-val|bab|szalonna|és|hús|azt|van|mi|-ban|árnyék|-tól|fenyőfák|kívül|egy|régi|mediterrán|kastély|ettünk ja|pamätám|sa|stále|ešte|na|moje|jedlo|šalát|teplý|z|žalúdkov|a|kastról|jeden|ľahký|teplý|šalát|z|kútov|a|klasickým||jedným||fazuľou|slaninou|a|mäsom|to|sme mali|my|v|tieni|z|borovicami|mimo|starého||stredomorského|hradu|jedli Je|me souviens|me|toujours|encore|de|mon|repas|salade|tiède|de|gésiers|et|cassoulet|un|légèrement|chaud|salade|de|gésiers|et|un|classique|ragoût|avec|haricots|lard|et|viande|cela|avons|nous|à|l'ombre|de|pins|à l'extérieur|d'un|ancien|méditerranéen|château|mangé я|вспоминаю|себя|всегда|еще|о|моем|еде|салат|теплый|из|потрохов|и|кассуле|один|легкий|теплый|салат|из|потрохов|и|одном|классическом|рагу|с|фасолью|беконом|и|мясом|это|мы|мы|в|тени|сосен|сосен|за пределами|одного|старого|средиземноморского|замка|ели |||||||||||||||||||||||||||||||||||çam ağaçları|||||| |remember||always||||food|warm salad|warm||gizzards||cassoulet||lightly|warm|salad||tripe|||classic|stew|with|beans|bacon||meat||||in|shade||pine trees|outside||old|Mediterranean|castle|eaten I still remember my food: salad de gésiers and cassoulet (a lightly warm tripe salad and a classic stew of beans, bacon and meat), which we ate in the shade of pine trees outside an old Mediterranean castle. Todavía recuerdo mi comida: salade tiède de gésiers y cassoulet (una ensalada ligeramente tibia de callos y un guiso clásico con frijoles, tocino y carne), comimos eso a la sombra de los pinos fuera de un antiguo castillo mediterráneo. Jeg husker fortsatt måltidet mitt: salade tiède de gésiers og cassoulet (en litt varm salat med tripe og en klassisk lapskaus med bønner, bacon og kjøtt) som vi spiste i skyggen av furutrær utenfor et gammelt middelhavsslott. Še vedno se spomnim svojega obroka: salade tiède de gésiers in cassoulet (rahlo topla solata iz drobovine in klasična enolončnica iz fižola, slanine in mesa), ki smo ga jedli v senci borovcev pred starim sredozemskim gradom. Yemeğimi hala hatırlıyorum: eski bir Akdeniz kalesinin dışında, çam ağaçlarının gölgesinde yediğimiz salede tiède de gésiers ve cassoulet (biraz sıcak işkembe salatası ve klasik fasulye, domuz pastırması ve et yahnisi). Stále si pamatuji své jídlo: salade tiède de gésiers a cassoulet (lehce teplý salát z drůbežích žaludků a klasický dušený pokrm s fazolemi, slaninou a masem), které jsme jedli ve stínu borovicových stromů u starého středomořského hradu. Je me souviens encore de mon repas : salade tiède de gésiers et cassoulet (une salade légèrement chaude de gésiers et un ragoût classique avec des haricots, du bacon et de la viande), que nous avons mangé à l'ombre des pins, à l'extérieur d'un ancien château méditerranéen. Я до сих пор помню свою еду: теплый салат из потрохов и кассуле (легко теплый салат из потрохов и классическое рагу с фасолью, беконом и мясом), мы ели это в тени сосен у старого средиземноморского замка. Még mindig emlékszem az étkezésemre: tiéd saláta gésiers és cassoulet (egy enyhén meleg saláta konyhákból és egy klasszikus egytálétel babbal, szalonnával és hússal), ezt fenyőfák árnyékában ettük egy régi mediterrán kastély mellett. Ainda me lembro da minha refeição: salade tiède de gésiers e cassoulet (uma salada levemente morna de moela e um ensopado clássico com feijão, bacon e carne), que comemos à sombra de pinheiros fora de um antigo castelo mediterrâneo. Stále si pamätám na svoje jedlo: teplý šalát z žalúdkov a kasuľet (mierne teplý šalát z žalúdkov a klasický guláš s fazuľou, slaninou a mäsom), to sme jedli v tieni borovíc mimo starého stredomorského hradu. Meine Erinnerungen an die Fabrik, die wir besuchten, sind weniger klar. minhas|memórias|a|a|fábrica|que|nós|visitamos|são|menos|claras 我的||||||||是|| |recuerdos|||fábrica|||visitamos||| Moje|vzpomínky|na|tu|fabriku|kterou|my|navštívili|jsou|méně|jasné |спогади|||Фабрика|||відвідували||| ||||fabbrica|||||| az én|emlékeim|-ra|amely|gyár|amely|mi|látogattuk|vannak|kevésbé|világos moje|spomienky|na|továreň||ktorú|my|navštívili|sú|menej|jasné Mes|souvenirs|à|la|usine|que|nous|avons visitée|sont|moins|clairs мои|воспоминания|о|фабрику||которую|мы|посетили|являются|менее|ясными |memories|||factory|||visited||less|clear My memories of the factory we visited are less clear. Mine minner fra fabrikken vi besøkte er mindre klare. Moji spomini na tovarno, ki smo jo obiskali, so manj jasni. Ziyaret ettiğimiz fabrikayla ilgili anılarım daha az net. Moje vzpomínky na továrnu, kterou jsme navštívili, jsou méně jasné. Mes souvenirs de l'usine que nous avons visitée sont moins clairs. Мои воспоминания о фабрике, которую мы посетили, менее ясны. Az emlékeim a gyárról, amelyet meglátogattunk, kevésbé világosak. Minhas lembranças da fábrica que visitamos são menos claras. Moje spomienky na továreň, ktorú sme navštívili, sú menej jasné.

Bei Französisch ist es genau wie bei anderen Sprachen, eine Vertrautheit mit dem Essen und den Essgewohnheiten, ist ein wichtiger Teil, um die Kultur und Sprache zu lernen. em|francês|é|isso|exatamente|como|em|outras|línguas|uma|familiaridade|com|a|comida|e|os|hábitos alimentares|é|uma|importante|parte|para|a|cultura|e|língua|para|aprender ||||||||||familiaridad||||||||||||||||| Při|francouzštině|je|to|přesně|jako|při|jiných|jazycích|jedna|znalost|s|tím|jídlem|a|těmi|stravovacími návyky|je|důležitou|důležitou|součástí|k|tu|kulturu|a|jazyk|k|učení |||||||інших|||Знайомство||||||харчові звички|||||щоб|||||| -nál|francia|van|ez|pontosan|ahogy|-nál|más|nyelvek|egy|ismeret|-val|a|étkezés|és|a|étkezési szokások|van|egy|fontos|rész|-ért|a|kultúra|és|nyelv|-ni|tanulni pri|francúzštine|je|to|presne|ako|pri|iných|jazykoch|znalosť|znalosť|s|jedlom||a|stravovacími|návykmi|je|dôležitou|dôležitou|súčasť|na|kultúru||a|jazyk|aby|sa naučili En|français|est|cela|exactement|comme|pour|autres|langues|une|familiarité|avec|la|nourriture|et|les|habitudes alimentaires|est|une|important|partie|pour|la|culture|et|langue|à|apprendre в|французском|есть|это|точно|как|в|других|языках|одна|знакомство|с|тем|едой|и|привычками|питания|является|важной||частью|чтобы|культуру||и|язык|для|изучения ||||||||||aşinalık||||||yemek alışkanlıkları||||||||||| In||||||||||familiarity||||and||eating habits|||||||culture|||| In French, as with other languages, familiarity with food and eating habits is an important part of learning the culture and language. En francés, al igual que otros idiomas, la familiaridad con la comida y los hábitos alimenticios es una parte importante del aprendizaje de la cultura y el idioma. På fransk, som med andre språk, er kjennskap til mat og spisevaner en viktig del av å lære kultur og språk. Pri francoščini, tako kot pri vsakem drugem jeziku, je poznavanje hrane in prehranjevalnih navad pomemben del učenja kulture in jezika. Diğer tüm diller gibi Fransızca'da da yemek ve yeme alışkanlıklarına aşina olmak, kültürü ve dili öğrenmenin önemli bir parçasıdır. U francouzštiny je to stejné jako u jiných jazyků, znalost jídla a stravovacích návyků je důležitou součástí učení kultury a jazyka. En français, c'est comme dans d'autres langues, une familiarité avec la nourriture et les habitudes alimentaires est une partie importante pour apprendre la culture et la langue. С французским языком все так же, как и с другими языками: знакомство с едой и привычками питания является важной частью изучения культуры и языка. A franciánál pontosan úgy van, mint más nyelveknél, az étkezés és az étkezési szokások ismerete fontos része a kultúra és a nyelv elsajátításának. Com o francês é exatamente como com outras línguas, uma familiaridade com a comida e os hábitos alimentares é uma parte importante para aprender a cultura e a língua. Pri francúzštine je to presne ako pri iných jazykoch, znalosť jedla a stravovacích návykov je dôležitou súčasťou učenia sa kultúry a jazyka.

Geselligkeit rund um den Esstisch, kann die beste Lernumgebung sein. convivência|em torno|de|a|mesa de jantar|pode|o|melhor|ambiente de aprendizado|ser 社交活动||||||||| socialità||||tavolo da pranzo||||| společenskost|kolem|u|určitý|jídelního stolu|může|ta|nejlepší|učební prostředí|být спілкування|навколо|||обідній стіл||||Навчальне середовище| ||||mesa de comedor||||| társaság|körül|-nál|a|étkezőasztal|tud|a|legjobb|tanulási környezet|lenni spoločenskosť|okolo|pri|jedálenským|stolom|môže|najlepšia|najlepšia|učebné prostredie|byť convivialité|autour|de|la|table à manger|peut|le|meilleur|environnement d'apprentissage|être sosyallik||||||||| общительность|вокруг|за|столом|обеденным|может|лучшей|лучшей|учебной средой|быть socializing||||dining table||||learning environment| Socializing around the dining table can be the best learning environment. La sociabilidad alrededor de la mesa del comedor puede ser el mejor ambiente de aprendizaje. Sosialisering rundt spisebordet kan være det beste læringsmiljøet. Druženje za jedilno mizo je lahko najboljše učno okolje. Yemek masasının etrafında sosyalleşmek en iyi öğrenme ortamı olabilir. Společnost kolem jídelního stolu může být nejlepší učební prostředí. La convivialité autour de la table peut être le meilleur environnement d'apprentissage. Общение за обеденным столом может быть лучшей учебной средой. Az étkezőasztal körüli társaság lehet a legjobb tanulási környezet. A convivência em torno da mesa pode ser o melhor ambiente de aprendizado. Spoločnosť okolo jedálenského stola môže byť najlepším prostredím na učenie. Cicero, der römische Staatsmann und Redner, definierte das Gastmahl als „zum Abendessen mit Freunden nieder zu sitzen, weil sie das Leben mit einem teilen“. Cícero|o|romano|estadista|e|orador|definiu|o|banquete|como|para|jantar|com|amigos|para baixo|a|sentar|porque|eles|a|vida|com|um|compartilhar ||römische||||||||||||||||||||| Cicerón||romano|estadista||orador|definió||banquete||||||||||||||| Cicerone||romano|statista||oratore|definì||||||||||||||||| Cicero|ten|římský|státník|a|řečník|definoval|to|hostinu|jako|k|večeři|s|přáteli|dolů|k|sedět|protože|oni|to|život|s|jedním|sdílet Цицерон||римський|державний діяч||оратор|визначив||бенкет|||||друзями|сідати||сидіти разом||||життя|||ділитися з |||政治家|||||宴会||||||坐下||||||||| Cicero|a|római|államférfi|és|szónok|definiálta|a|vendégség|mint|-ra|vacsorára|-val|barátokkal|le|-ni|ülni|mert|ők|az|élet|-val|egy|megosztani Cicero|ktorý|rímsky|štátnik|a|rečník|definoval|to|hostina|ako|na|večeru|s|priateľmi|dolu|k|sedieť|pretože|oni|to|život|s|jedným|zdieľať Cicéron|le|romain|homme d'État|et|orateur|a défini|le|banquet|comme|pour|dîner|avec|amis|assis|à|s'asseoir|parce qu'ils|ils|la|vie|avec|un|partager Цицерон|римский||государственный деятель|и|оратор|определил|это|пиршество|как|на|ужин|с|друзьями|вниз|к|сидеть|потому что|они|это|жизнь|с|одним|делить |||devlet adamı|||tanımladı||ziyafet||||||oturmak||||||||| Cicero||Roman|statesman||speaker|defined|the|banquet||to|dinner||friends|sit||sit|because|||life|with|with|share Cicero, the Roman statesman and orator, defined the banquet as "sitting down to dinner with friends because they share life". Cicerón, el estadista y orador romano, definió el banquete como "sentarse a cenar con amigos porque comparten la vida". Ciceron, rimski državnik in govornik, je banket definiral kot "sedenje k večerji s prijatelji, ker si s tabo delijo življenje". Romalı devlet adamı ve hatip Cicero, ziyafeti “hayatı sizinle paylaştığı için arkadaşlarla akşam yemeğine oturmak” olarak tanımlamıştır. Cicero, římský státník a řečník, definoval hostinu jako „usednout k večeři s přáteli, protože sdílejí život“. Cicéron, l'homme d'État et orateur romain, a défini le banquet comme « s'asseoir pour dîner avec des amis, car ils partagent la vie avec vous ». Цицерон, римский государственный деятель и оратор, определил пиршество как «садиться за ужин с друзьями, потому что они делят с тобой жизнь». Cicero, a római államférfi és szónok, a vendégséget úgy határozta meg, mint „leülni vacsorázni a barátokkal, mert megosztják az életet egymással“. Cícero, o estadista e orador romano, definiu o banquete como "sentar-se para jantar com amigos, porque eles compartilham a vida com você". Cicero, rímsky štátnik a rečník, definoval hostinu ako „sadnúť si na večeru s priateľmi, pretože zdieľajú život“. Dieses Anliegen, sich über Essen zu unterhalten, ist in allen Sprachen und Kulturen vorhanden, und hat ohne Zweifel seinen Ursprung im vorgeschichtlichen Teilhaben an der Jagd. esse|preocupação|se|sobre|comida|a|conversar|é|em|todas|línguas|e|culturas|presente|e|teve|sem|dúvida|sua|origem|em|pré-histórico|participação|na|a|caça |||||||||||||||||||||prehistorischen|participación||| |||||||||||||||||||||史前的|分享狩猎||| Toto|téma|se|o|jídle|k|bavit|je|ve|všech|jazycích|a|kulturách|přítomno|a|má|bez|pochybností|svůj|původ|v|pravěkých|účast|na|té|lovu це|прохання|себе||||спілкуватися про|||||||наявний||||без сумніву||походження||доісторичному|брати участь|||полювання ez|szándék|magát|-ról|étkezés|-ni|beszélgetni|van|-ban|minden|nyelv|és|kultúrák|létező|és|van|nélkül|kétség|az ő|eredet|-ban|őskori|részvétel|-ban|a|vadászat tento|zámer|sa|o|jedlo|k|rozprávať|je|vo|všetkých|jazykoch|a|kultúrach|prítomný|a|má|bez|pochybností|svoj|pôvod|v|prehistorickom|účasti|na|lov| Cette|préoccupation|se|sur|nourriture|à|discuter|est|dans|toutes|langues|et|cultures|présentes|et|a|sans|doute|son|origine|dans le|préhistorique|participation|à|la|chasse это|стремление|себя|о|еде|к|разговаривать|есть|в|всех|языках|и|культурах|присутствует|и|имеет|без|сомнения|его|происхождение|в|доисторическом|участие|в|охоте| |||||||||||||mevcut||||||kökeni||tarih öncesi|||| |issue|||||talk (about)|||||||present|||without|doubt|its|origin||prehistoric|participating|||hunt This concern to talk about food is present in all languages ​​and cultures, and undoubtedly has its origins in prehistoric hunting. Esta preocupación por hablar de comida está presente en todos los idiomas y culturas, y sin duda tiene su origen en la participación prehistórica en la caza. Dette ønsket om å snakke om mat er til stede på alle språk og kulturer, og har uten tvil sin opprinnelse i forhistorisk deltakelse i jakt. Ta želja po pogovoru o hrani je prisotna v vseh jezikih in kulturah in nedvomno izvira iz prazgodovinskega sodelovanja pri lovu. Yemek hakkında sohbet etme arzusu, tüm dillerde ve kültürlerde mevcuttur ve hiç şüphesiz, avcılığa tarih öncesi katılımda kökleri vardır. Tato touha hovořit o jídle je přítomna ve všech jazycích a kulturách a bezpochyby má svůj původ v prehistorickém sdílení lovu. Cette préoccupation de discuter de la nourriture est présente dans toutes les langues et cultures, et trouve sans aucun doute son origine dans la participation préhistorique à la chasse. Это стремление обсуждать еду присутствует во всех языках и культурах и, безусловно, имеет свои корни в доисторическом участии в охоте. Ez a szándék, hogy az étkezésről beszélgessünk, minden nyelvben és kultúrában jelen van, és kétségtelenül a prehistorikus vadászat közös élményéből ered. Esse desejo de conversar sobre comida está presente em todas as línguas e culturas, e sem dúvida tem sua origem na participação pré-histórica na caça. Tento záujem o diskusiu o jedle je prítomný vo všetkých jazykoch a kultúrach a bezpochyby má svoj pôvod v prehistorickej účasti na love. Es bekräftigt das Gefühl der Gegenseitigkeit zwischen Menschen. isso|reafirma|o|sentimento|da|reciprocidade|entre|pessoas |confirma||||Reciprocidad|| |conferma||||reciprocità|| To|potvrzuje|ten|pocit|vzájemnosti|vzájemnosti|mezi|lidmi |підтверджує|це|почуття||взаємність між людьми|| |||||互相帮助|| ez|megerősít|a|érzés|a|kölcsönösség|között|emberek to|posilňuje|ten|pocit|ktorý|vzájomnosti|medzi|ľuďmi Cela|renforce|le|sentiment|de|réciprocité|entre|gens это|подтверждает|это|чувство|взаимности|взаимность|между|людьми |pekiştiriyor|||||| |affirms||feeling||mutual|| It reaffirms the feeling of reciprocity between people. Reafirma el sentimiento de reciprocidad entre las personas. Det forsterker følelsen av gjensidighet mellom mennesker. Krepi občutek vzajemnosti med ljudmi. İnsanlar arasındaki karşılıklılık duygusunu pekiştirir. Potvrzuje to pocit vzájemnosti mezi lidmi. Elle renforce le sentiment de réciprocité entre les gens. Это подтверждает чувство взаимности между людьми. Ez megerősíti az emberek közötti kölcsönösség érzését. Isso reafirma o sentimento de reciprocidade entre as pessoas. Potvrdzuje pocit vzájomnosti medzi ľuďmi.

Als armer Student hatte ich nicht oft die Chance, die „Haute Cuisine“ (Feine Küche) zu genießen. como|pobre|estudante|tive|eu|não|frequentemente|a|oportunidade|a|alta|cozinha|fina||a|desfrutar ||||||||||Haute|Küche|||| ||||||||||alta|cocina gourmet|||| |povero|||||||||alta|cucina|||| Jako|chudý|student|měl|já|ne|často|tu|šanci|tu|„vysokou|kuchyni|(jemná|kuchyně)|k|užít si |бідний|студентом||||||шанс||висока|висока кухня|вишукана|висока кухня||насолоджуватися ||||||||||||精致的||| mint|szegény|diák|volt|nekem|nem|gyakran|a|lehetőség|a|haute|konyha|finom||-ni|élvezni ako|chudobný|študent|mal|ja|nie|často|tú|šancu|tú|Haute|kuchyňu|||k|vychutnať En tant que|pauvre|étudiant|avait|je|pas|souvent|la|chance|la|haute|cuisine|fine|cuisine)|à|profiter как|бедный|студент|имел|я|не|часто|возможность|шанс|эту|высокую|кухню|||к|наслаждаться |fakir|||||||||yüksek||şık||| As a|poor|student||||||chance||haute|cuisine|fine|cuisine||enjoy As a poor student I did not often have the chance to enjoy the haute cuisine. Som en fattig student fikk jeg ikke ofte sjansen til å nyte "haute cuisine". Kot revni študent nisem imel pogosto priložnosti uživati v "visoki kuhinji" (fine dining). Fakir bir öğrenci olarak, 'yüksek mutfağın' (güzel mutfağın) tadını çıkarma şansım olmadı. Jako chudý student jsem neměl často příležitost vychutnat si „Haute Cuisine“ (vysokou kuchyni). En tant qu'étudiant pauvre, je n'avais pas souvent l'occasion de profiter de la "Haute Cuisine". Будучи бедным студентом, я не часто имел возможность наслаждаться «высокой кухней». Szegény diákként nem volt gyakran lehetőségem élvezni a „Haute Cuisine”-t (finom konyha). Como um estudante pobre, eu não tinha muitas oportunidades de desfrutar da "Haute Cuisine" (Cozinha Fina). Ako chudobný študent som nemal často príležitosť vychutnať si „Haute Cuisine“ (vysokú kuchyňu).

Jedoch war es nicht ungewöhnlich, wenn ich in Süd-Frankreich trampte, dass Lastwagenfahrer mit mir eine ganze Mahlzeit teilten, einschließlich Wein. porém|foi|isso|não|incomum|quando|eu|em|||fiz carona|que|caminhoneiros|com|comigo|uma|inteira|refeição|compartilharam|incluindo|vinho ||||不寻常||||||||卡车司机|||||||| ||||||||||||conductores de camión|||||||| Avšak|bylo|to|ne|neobvyklé|když|já|v|||stopoval|že|řidiči kamionů|se|mnou|jedno|celé|jídlo|sdíleli|včetně|vína ||||незвично||||||подорожував автостопом||водій вантажівки|||||прийом їжі|ділилися|включаючи| azonban|volt|ez|nem|szokatlan|amikor|én|-ban|||stoppoltam|hogy|teherautó-sofőrök|-val|velem|egy|egész|étkezés|megosztottak|beleértve|bor však|bolo|to|nie|nezvyčajné|keď|ja|v|||stopoval|že|vodiči nákladných áut|s|mnou|celé|jedlo|jedlo|zdieľali|vrátane|vína Cependant|était|cela|pas|inhabituel|quand|je|en|||faisais du stop|que|chauffeurs de camion|avec|moi|un|entière|repas|partageaient|y compris|vin однако|было|это|не|необычно|когда|я|в|||я путешествовал автостопом|что|водители грузовиков|с|мной|целую|полноценную|еду|они делили|включая|вино ancak||||||||||||kamyon şoförü|||||||| However||||unusual||||||hitched||truck driver||||whole|meal|shared|including|wine However, it was not unusual when I hitchhiked in southern France that truckers shared with me a whole meal, including wine. Sin embargo, no era inusual cuando hacía autostop en el sur de Francia que los camioneros compartían conmigo toda una comida, incluido el vino. Det var imidlertid ikke uvanlig da jeg haiket i Sør-Frankrike for at lastebilsjåfører skulle dele et helt måltid med meg, inkludert vin. Vendar ni bilo nenavadno, da so vozniki tovornjakov med štopanjem v južni Franciji z mano delili celoten obrok, vključno z vinom. Ancak, güney Fransa'da otostop yaparken kamyon şoförlerinin şarap da dahil olmak üzere bütün bir yemeği benimle paylaşması alışılmadık bir durum değildi. Nicméně nebylo neobvyklé, když jsem stopoval v jižní Francii, že řidiči kamionů se se mnou podělili o celé jídlo, včetně vína. Cependant, il n'était pas inhabituel, lorsque je faisais du stop dans le sud de la France, que des camionneurs partagent un repas complet avec moi, y compris du vin. Однако не было ничего необычного, когда я путешествовал автостопом по югу Франции, что водители грузовиков делили со мной целую трапезу, включая вино. Azonban nem volt szokatlan, amikor Dél-Franciaországban stoppoltam, hogy a teherautó-sofőrök egy egész étkezést megosztottak velem, beleértve a bort is. No entanto, não era incomum, quando eu fazia autostop no sul da França, que motoristas de caminhão compartilhassem uma refeição completa comigo, incluindo vinho. Avšak nebolo nezvyčajné, keď som stopoval v južnom Francúzsku, že vodiči nákladných áut so mnou zdieľali celé jedlo, vrátane vína. Wie sie danach ihre Fahrt fortsetzten, war ein kleines Geheimnis für mich. como|eles|depois disso|sua|viagem|continuaram|foi|um|pequeno|segredo|para|mim |||||continuaron su viaje|||||| |||||continuarono|||||| Jak|oni|poté|jejich|jízda|pokračovali|bylo|jedno|malé|tajemství|pro|mě ||||подорож|продовжили|було|||таємниця|| ahogy|ők|azután|saját|utazás|folytatták|volt|egy|kis|titok|számára|engem ako|oni|potom|svoju|jazdu|pokračovali|bolo|malé||tajomstvo|pre|mňa Comment|ils|ensuite|leur|voyage|continuèrent|était|un|petit|secret|pour|moi как|они|затем|свою|поездку|они продолжали|было|маленькое||секрет|для|меня |||||devam ettiler|||||| How||after||journey|continue||||secret|| Jak pokračovali ve své jízdě, bylo pro mě malé tajemství. How they continued their journey afterwards was a little secret to me. Cómo continuaron su viaje después fue un pequeño secreto para mí. Hvordan de fortsatte reisen etterpå var en liten hemmelighet for meg. Kako so potem nadaljevali pot, je bila zame mala skrivnost. Bundan sonra yolculuklarına nasıl devam ettikleri benim için küçük bir sırdı. Comment ils reprenaient ensuite la route était un petit secret pour moi. Как они продолжали свою поездку после этого, оставалось для меня маленькой тайной. Hogyan folytatták az útjukat utána, az egy kis titok volt számomra. Como eles continuavam sua viagem depois, era um pequeno mistério para mim. Ako pokračovali vo svojej jazde, to bolo pre mňa malé tajomstvo. Ich kann gut verstehen, dass die Kontrolle von Trinken und Fahren in den letzten Jahren in Frankreich strenger geworden ist. eu|posso|bem|entender|que|a|fiscalização|sobre|beber|e|dirigir|nos||últimos|anos|na|França|mais rigorosa|se tornou|é ||||||||||||||||Francia|más estricta|| |||||||||||||||||più severa|| Já|mohu|dobře|rozumět|že|ta|kontrola|nad|pitím|a|řízením|v|posledních||letech|v|Francii|přísnější|stala|je |||розуміти|||контроль||||водіння автомобіля|||||в||суворішою|стала суворішою| én|tudok|jól|érteni|hogy|a|ellenőrzés|-ról|ivás|és|vezetés|-ban|a|utolsó|évek|-ban|Franciaország|szigorúbb|lett| ja|môžem|dobre|rozumieť|že|kontrola|kontrola|nad|pitím|a|jazdou|v|posledných|rokoch||v|Francúzsku|prísnejšia|stala| Je|peux|bien|comprendre|que|le|contrôle|de|boisson|et|conduite|en|les|dernières|années|en|France|plus sévère|devenu|est я|могу|хорошо|понимать|что|контроль||за|питьем|и|вождением|в|последние||годы|в|Франции|строже|стало| |||||||||||||||||daha sıkı|| |||understand|that||control||drinking||driving||the|last|years|||stricter|become|has become Dobře rozumím tomu, že kontrola pití a řízení se v posledních letech ve Francii zpřísnila. I can well understand that the control of drinking and driving in recent years has become more stringent in France. Jeg kan godt forstå at kontrollene på drikking og bilkjøring har blitt strengere i Frankrike de siste årene. Razumem, da je nadzor nad vožnjo pod vplivom alkohola v Franciji v zadnjih letih postal strožji. Son yıllarda Fransa'da alkollüyken araç kullanma kontrollerinin daha sıkı hale geldiğini anlayabiliyorum. Je comprends bien que le contrôle de l'alcool au volant soit devenu plus strict en France ces dernières années. Я хорошо понимаю, что контроль за употреблением алкоголя и вождением в последние годы во Франции стал строже. Jól megértem, hogy az ivás és vezetés ellenőrzése az utóbbi években Franciaországban szigorúbbá vált. Eu entendo bem que o controle sobre beber e dirigir se tornou mais rigoroso na França nos últimos anos. Dobre chápem, že kontrola pitia a jazdenia sa v posledných rokoch vo Francúzsku sprísnila.

t. t t t t t t t. t. t. t. т. t. t. t.

SENT_CWT:AFkKFwvL=4.6 PAR_TRANS:gpt-4o-mini=4.91 SENT_CWT:AFkKFwvL=4.07 PAR_TRANS:gpt-4o-mini=2.75 PAR_TRANS:gpt-4o-mini=3.79 PAR_CWT:AvJ9dfk5=10.69 PAR_TRANS:gpt-4o-mini=5.35 PAR_CWT:AvJ9dfk5=20.05 PAR_TRANS:gpt-4o-mini=2.99 PAR_CWT:B7ebVoGS=7.63 PAR_TRANS:gpt-4o-mini=5.87 PAR_CWT:B7ebVoGS=9.37 cs:AFkKFwvL fr:AFkKFwvL ru:AvJ9dfk5 hu:AvJ9dfk5 pt:B7ebVoGS sk:B7ebVoGS openai.2025-02-07 ai_request(all=30 err=0.00%) translation(all=60 err=0.00%) cwt(all=1036 err=4.54%)