×

우리는 LingQ를 개선하기 위해서 쿠키를 사용합니다. 사이트를 방문함으로써 당신은 동의합니다 쿠키 정책.


image

Říkadla, básničky a veršované pohádky, Zvědavý koblížek v lese

Zvědavý koblížek v lese

Zvědavý koblížek v lese

Koblížek si dneska opět

na okénku sedí sám

než babička snědla oběd

napadl ho skvělý plán

Protáhne se mezi dveřmi

kolem zdí se proplíží

otevře si branku zadní

do lesíka zamíří

Dveře trošku zavrzaly

babička se nelekla

věděla, že vítr fičí

a jen uvnitř vyzvídá

Za plotem koblížek jásal

jak vše dobře vymyslel

„Hurá! Hurá!“ to je krása

dobrodružství je můj sen“

Nejdřív si vše okoukává

kutálí se cestičkou

na klacky si pozor dává

šustí vzrostlou travičkou

Míjí smrčky, mechy, jedle

potůček a přesličku

a pak náhle vzkřikne „Ejhle!

Vidím něčí tlapičku“

„Kdo jsi, že tvé jméno neznám?

Já jsem starý jezevec

Čistotu nám v lese hlídám

Snad odpadky neneseš!“

Koblížek jsem přeslaďoučký

cukříčkem posypaný

vidíš, jak jsem kulaťoučký?

Marmeládou plněný

Inu hochu, neslyším tě

sluch mi dobře neslouží

ale voníš velmi pěkně

jakoby tě upekli

Koblížek se rozkutálel

proplétal se kapradím

a za chvíli „Ťuk, Ťuk!“ Málem

oříšek ho povalil

„Promiň, já tě neviděla“

přiznala se veverka

„Přišel jsi k nám z Koblížkova

nebo od čertů z pekla?“

„Copak čerti v pekle pečou

sourozence koblížky?

Já jsem pouze usmažený

Na máslíčku z ledničky“

„Neznáš báseň o čertiskách

Nezkušených kuchařích?

Zasměješ se, když budeš znát

To, co já už dávno vím!“

A veverka přednášela

roztomilou básničku

nahoru se posadila

rozhoupala větvičku

„Čerti v pekle pekli pekli

kulaťoučké koblížky

jednu stranu připálili

a druhou nedopekli

Koblížku a teď se zeptám

máš dnes v sobě oříšky?

Ty já hrozně ráda louskám

i strouhané dávám si“

„Nemám, milá veverčičko

marmeláda ve mně je

Chceš potěšit svoje bříško?

Tak neváhej, okus mě!“

Veverka se rozloučila

chtěla pouze oříšky

Náš koblížek koulel se dál

až pod mlaďoučké břízky

„Klobouk dolů milé dámy

jak návštěvník moc voní

nikdy jsme ho neviděly

snad své jméno prozradí“

„Moc se divím, houby mluví“

kroutil sebou koblížek

„Jsem snad jen já tolik chytrý,

že znám téměř celý les?

Jsem koblížek usmažený

Ctěné paní houbičky

Ochutnejte, jsem moc dobrý

Přesladký, od babičky!“

Houbičky se omluvily

drží štíhlou linii

pijí deštík čerstvě spadlý

jí, co jim dá podhoubí

Koblížek se zas kutálí

s každým se do řeči dal

potkal vlka, mládě liščí

se zajícem rozmlouval

Tma se v lese zabydlela

Koblížek už nemá sil

Tolik známých dneska potkal

Nikdo ho neokusil

Pomalu se rozkutálí

Cestou známou k babičce

Špinavý je a studený

Pššt! Usíná v ošatce


Zvědavý koblížek v lese Neugieriger Doughnut im Wald Curious doughnut in the forest Любопытный пончик в лесу

Zvědavý koblížek v lese

Koblížek si dneska opět

na okénku sedí sám

než babička snědla oběd

napadl ho skvělý plán

Protáhne se mezi dveřmi

kolem zdí se proplíží

otevře si branku zadní

do lesíka zamíří

Dveře trošku zavrzaly

babička se nelekla

věděla, že vítr fičí

a jen uvnitř vyzvídá

Za plotem koblížek jásal

jak vše dobře vymyslel

„Hurá! Hurá!“ to je krása

dobrodružství je můj sen“

Nejdřív si vše okoukává

kutálí se cestičkou

na klacky si pozor dává

šustí vzrostlou travičkou

Míjí smrčky, mechy, jedle

potůček a přesličku

a pak náhle vzkřikne „Ejhle!

Vidím něčí tlapičku“

„Kdo jsi, že tvé jméno neznám?

Já jsem starý jezevec

Čistotu nám v lese hlídám

Snad odpadky neneseš!“

Koblížek jsem přeslaďoučký

cukříčkem posypaný

vidíš, jak jsem kulaťoučký?

Marmeládou plněný

Inu hochu, neslyším tě

sluch mi dobře neslouží

ale voníš velmi pěkně

jakoby tě upekli

Koblížek se rozkutálel

proplétal se kapradím

a za chvíli „Ťuk, Ťuk!“ Málem

oříšek ho povalil

„Promiň, já tě neviděla“

přiznala se veverka

„Přišel jsi k nám z Koblížkova

nebo od čertů z pekla?“

„Copak čerti v pekle pečou

sourozence koblížky?

Já jsem pouze usmažený

Na máslíčku z ledničky“

„Neznáš báseň o čertiskách

Nezkušených kuchařích?

Zasměješ se, když budeš znát

To, co já už dávno vím!“

A veverka přednášela

roztomilou básničku 一首可爱的诗

nahoru se posadila

rozhoupala větvičku

„Čerti v pekle pekli pekli

kulaťoučké koblížky

jednu stranu připálili

a druhou nedopekli

Koblížku a teď se zeptám

máš dnes v sobě oříšky?

Ty já hrozně ráda louskám

i strouhané dávám si“

„Nemám, milá veverčičko

marmeláda ve mně je

Chceš potěšit svoje bříško?

Tak neváhej, okus mě!“

Veverka se rozloučila

chtěla pouze oříšky

Náš koblížek koulel se dál

až pod mlaďoučké břízky

„Klobouk dolů milé dámy

jak návštěvník moc voní

nikdy jsme ho neviděly

snad své jméno prozradí“

„Moc se divím, houby mluví“

kroutil sebou koblížek

„Jsem snad jen já tolik chytrý,

že znám téměř celý les?

Jsem koblížek usmažený

Ctěné paní houbičky

Ochutnejte, jsem moc dobrý

Přesladký, od babičky!“

Houbičky se omluvily

drží štíhlou linii

pijí deštík čerstvě spadlý

jí, co jim dá podhoubí

Koblížek se zas kutálí

s každým se do řeči dal

potkal vlka, mládě liščí

se zajícem rozmlouval

Tma se v lese zabydlela

Koblížek už nemá sil

Tolik známých dneska potkal

Nikdo ho neokusil

Pomalu se rozkutálí

Cestou známou k babičce

Špinavý je a studený

Pššt! Usíná v ošatce