×

우리는 LingQ를 개선하기 위해서 쿠키를 사용합니다. 사이트를 방문함으로써 당신은 동의합니다 쿠키 정책.


image

Karel Čapek - Obrázky z Holandska, NOVÉ HOLANDSKO

NOVÉ HOLANDSKO

NOVÉ HOLANDSKO Ale kdybyste se mne zeptali, co se mi v Holandsku líbilo nejvíce, tedy vyhrknu bez dlouhého rozmýšlení, že lidské příbytky. A krávy. A přístavy. A Vermeer van Delft. A květiny. A grachty. A obloha. Ale jelikož jsem nejdříve řekl příbytky, tož příbytky.

Nevím, jaké mají v Holandsku ženy postavení, ale myslím, že (odborně řečeno) preponderantní; neboť v celém Holandsku panuje čistota přímo ženská. Nechci říci, že tu vládne spodnička; ale nesporně tu vládne utěrka. V Anglii jsem se divil, jak tam lidé opevňují svůj dům – svůj hrad proti ulici: mříží, zahrádkou a ještě oponou břečťanovou. V Holandsku jsem se divil ještě víc, jak tu lidé spojují dům a ulici: před okny zahrádka ničím neohrazená, a ta široká, vyleštěná okna nezastřená, aby každý mimojdoucí mohl vidět blahobyt a vzorný život rodiny pod domácí lampou. Holandská ulice je vlastně interiér; je to jen společná chodba sousedů; proto je tak čistá a spořádaná.

V Holandsku se nebudují domy, nýbrž ulice; domy jsou už cosi jako vnitřní zařízení. Jsou to skříně a skříňky pro lidské bydlení; také se na nich utírá prach jako na ctihodném rodinném nábytku. A když do nich vlezete, všude samé okno, samé široké zasouvací dveře, aby se ten sporý prostor rozšířil. A na stěnách samé krajinky, jako by to byla okénka ven, do boschů a polderů, na mlýny a kanály. Hrome, vždyť tohle je starý Cuyp a tohle je starý van de Velde; toto je starý porculán z Delftu a toto je empírový cín; holenku, to nejsou jen staré věci, to jsou staré rodiny.

A pak ty zbrusu nové ulice a čtvrti. Co se jinde nadělá řečí s novou architekturou, s urbanismem, s dělnickými domy a jinými vymoženostmi; tady toho nastavěli na kilometry, a některé ty dělnické ulice a čtvrti jsou tak asi to, jak by si člověk představoval, že by se mělo bydlet za sto let: strašně široké ulice s trávníky pro děti, slunné a zrovna zářivé domy ověšené balkóny, samé sklo, samý vzduch – a všude samá cedulka: te huur nebo te koop; ty krásné nové čtvrti jsou totiž z poloviny prázdné.

Svým způsobem dává Holandsko moderním architektům příklad: stavět účelně, ano; stavět pro moderní život, s využitím všech bytových vymožeností, ano; ale přitom s jakousi samozřejmostí a zralostí zůstat věren duchu země, tradici, národnímu charakteru nebo jmenujte to, jak chcete. Holandská moderní architektura je velmi moderní; ale je také velmi holandská.

I tady si řekněme s trochou závisti: v ničem, v žádné lidské práci se nedají přeskočit staletí. Dejte nám pár set let, a budete koukat, co pořídíme.


NOVÉ HOLANDSKO

NOVÉ HOLANDSKO Ale kdybyste se mne zeptali, co se mi v Holandsku líbilo nejvíce, tedy vyhrknu bez dlouhého rozmýšlení, že lidské příbytky. A krávy. A přístavy. A Vermeer van Delft. A květiny. A grachty. A obloha. Ale jelikož jsem nejdříve řekl příbytky, tož příbytky.

Nevím, jaké mají v Holandsku ženy postavení, ale myslím, že (odborně řečeno) preponderantní; neboť v celém Holandsku panuje čistota přímo ženská. Nechci říci, že tu vládne spodnička; ale nesporně tu vládne utěrka. V Anglii jsem se divil, jak tam lidé opevňují svůj dům – svůj hrad proti ulici: mříží, zahrádkou a ještě oponou břečťanovou. V Holandsku jsem se divil ještě víc, jak tu lidé spojují dům a ulici: před okny zahrádka ničím neohrazená, a ta široká, vyleštěná okna nezastřená, aby každý mimojdoucí mohl vidět blahobyt a vzorný život rodiny pod domácí lampou. Holandská ulice je vlastně interiér; je to jen společná chodba sousedů; proto je tak čistá a spořádaná.

V Holandsku se nebudují domy, nýbrž ulice; domy jsou už cosi jako vnitřní zařízení. Jsou to skříně a skříňky pro lidské bydlení; také se na nich utírá prach jako na ctihodném rodinném nábytku. A když do nich vlezete, všude samé okno, samé široké zasouvací dveře, aby se ten sporý prostor rozšířil. A na stěnách samé krajinky, jako by to byla okénka ven, do boschů a polderů, na mlýny a kanály. Hrome, vždyť tohle je starý Cuyp a tohle je starý van de Velde; toto je starý porculán z Delftu a toto je empírový cín; holenku, to nejsou jen staré věci, to jsou staré rodiny.

A pak ty zbrusu nové ulice a čtvrti. Co se jinde nadělá řečí s novou architekturou, s urbanismem, s dělnickými domy a jinými vymoženostmi; tady toho nastavěli na kilometry, a některé ty dělnické ulice a čtvrti jsou tak asi to, jak by si člověk představoval, že by se mělo bydlet za sto let: strašně široké ulice s trávníky pro děti, slunné a zrovna zářivé domy ověšené balkóny, samé sklo, samý vzduch – a všude samá cedulka: te huur nebo te koop; ty krásné nové čtvrti jsou totiž z poloviny prázdné.

Svým způsobem dává Holandsko moderním architektům příklad: stavět účelně, ano; stavět pro moderní život, s využitím všech bytových vymožeností, ano; ale přitom s jakousi samozřejmostí a zralostí zůstat věren duchu země, tradici, národnímu charakteru nebo jmenujte to, jak chcete. Holandská moderní architektura je velmi moderní; ale je také velmi holandská.

I tady si řekněme s trochou závisti: v ničem, v žádné lidské práci se nedají přeskočit staletí. Dejte nám pár set let, a budete koukat, co pořídíme.