×

We use cookies to help make LingQ better. By visiting the site, you agree to our cookie policy.


image

Karel Čapek - Zahradníkův rok, KAPITOLA BOTANICKÁ

KAPITOLA BOTANICKÁ Jak známo, rozlišuje se flora glaciální a stepní, arktická, pontická, středomořská, subtropická, bahenní a všelijaká jiná, a to jednak podle původu, jednak podle místa, kde se vyskytuje a bují. Nuže, zajímáte-li se poněkud o rostlinstvo, shledáte, že jiná vegetace bují v kavárnách a jiná dejme tomu u uzenářů; že určitým druhům a rodům se daří zvláště na nádražích a jiným u hlídačů trati; snad by se podrobným srovnávacím studiem mohlo dokázati, že za okny katolíků prospívá jiná flora než za okny nevěrců a pokrokářů, kdežto ve výkladních skříních s galanterním zbožím bují skutečně jen květiny umělé, a tak dále. Avšak jelikož botanická topografie je dosud, jak se říká, v plenkách, podržme se několika ostře vymezených a význačných botanických skupin.

1. Flora nádražní má dvě podtřídy: vegetaci na nástupišti a zahradu pana přednosty. Na nástupišti, obyčejně zavěšeny v košících, ale někdy i na římsách nebo v oknech nádraží, se daří zvláště lichořeřišnice, dále lobelky, pelargonie, petunie a begonie, na nádražích vyšší kategorie někdy i dracény. Nádražní flora se vyznačuje neobyčejně hojným a barevným květem. Zahrada pana přednosty je botanicky méně výrazná; vyskytují se v ní i růže, pomněnky, macešky, lobelie, zimolez a jiné sociologicky málo rozlišné druhy.

2. Flora železniční roste v zahrádkách hlídačů trati. Náleží do ní zejména proskurník, kterému se říká sléz, a slunečnice, dále tropaeolum, popínavé růže, jiřiny a někdy též astry; jak zřejmo, jsou. to většinou rostliny vyčuhující přes plot, snad proto, aby potěšily mimojedoucího strojvůdce. - Divoká flora železniční roste na železničních náspech ; skládá se zvláště z devaterníku, hledíku, divizny, rmenu, hadince, mateřídoušky a některých jiných železničních druhů.

3. Flora řeznická roste ve výkladních skříních řezníků, mezi naříznutými hřbety, kýtami, jehňaty a salámy. Čítá nevelký počet druhů, zvláště pak aucubu, asparagus Sprengeri, z kaktusových cereus a echinopsis; u uzenářů se vyskytují v květináčích také araucaria a někdy i prvosenka.

4. Flora hostinská čítá dva oleandry před vraty a v oknech aspidistru; hostince, pěstující tak zvané domácí obědy, mívají v oknech také cinerarie, v restauracích vyrůstá dokonce i dracaena, philodendron, velkolistá begonie, pestré coleusy, latanie, ficus a vůbec ono rostlinstvo, které báloví referenti druhdy učívali výstižnými slovy, že „estráda tonula v bujné zeleni tropické vegetace". V kavárnách se daří jen aspidistře; zato na kavárenských terasách hojně vyrůstají lobelie, petunie, tradescantie, ba i vavřín a břečtan.

Pokud vím, žádné rostlinstvo se nedaří u pekařů, puškařů, v obchodech s automobily a hospodáňskými stroji, u železářů, kožišníků, papírníků, kloboučníků a mnohých jiných živností. 'Úřední okna nemají buď docela nic nebo červené a bílé pelargonie; vůbec úřední rostlinstvo je závislé na vůli a ochotě buď úředního sluhy nebo přednosty úřadu. Krom toho tu rozhoduje jakási tradice; zatím co v oboru železnic bují pestrá vegetace, neroste na poštách a telegrafech zhola nic; samosprávné úřady jsou po vegetativní stránce plodnější než úřady státní, mezi kterými zejména berní úřady jsou hotovou pouští.

Botanickou třídou pro sebe je ovšem flora hřbitovní a potom samozřejmě flora slavnostní, jež obklopuje sádrové poprsí oslavence; k této náleží oleandr, vavřín, palma a v nejhorším případě aspidistra.

Pokud se týče flory okenní, je dvojí; chudá a bohatá. Ta u chudších lidí je obyčejně lepší; krom toho těm bohatším zpravidla zajde, zatím co jsou na letním bytě.

Tím ovšem není ani zdaleka vyčerpána botanická hojnost různých rostlinných nalezišti; rád bych někdy zjistil, který druh lidí pěstuje fuksie a který mučenku, jakého povolání jsou kaktusáři a tak dále; je možné, že je, nebo že se ujme zvláštní flora komunistická nebo flora strany lidové. Velké je bohatství světa; každá živnost, ba co dím, každá politická strana by mohla mít svou vlastní floru.


KAPITOLA BOTANICKÁ

Jak známo, rozlišuje se flora glaciální a stepní, arktická, pontická, středomořská, subtropická, bahenní a všelijaká jiná, a to jednak podle původu, jednak podle místa, kde se vyskytuje a bují.

Nuže, zajímáte-li se poněkud o rostlinstvo, shledáte, že jiná vegetace bují v kavárnách a jiná dejme tomu u uzenářů; že určitým druhům a rodům se daří zvláště na nádražích a jiným u hlídačů trati; snad by se podrobným srovnávacím studiem mohlo dokázati, že za okny katolíků prospívá jiná flora než za okny nevěrců a pokrokářů, kdežto ve výkladních skříních s galanterním zbožím bují skutečně jen květiny umělé, a tak dále. Avšak jelikož botanická topografie je dosud, jak se říká, v plenkách, podržme se několika ostře vymezených a význačných botanických skupin.

1. Flora nádražní má dvě podtřídy: vegetaci na nástupišti a zahradu pana přednosty. Na nástupišti, obyčejně zavěšeny v košících, ale někdy i na římsách nebo v oknech nádraží, se daří zvláště lichořeřišnice, dále lobelky, pelargonie, petunie a begonie, na nádražích vyšší kategorie někdy i dracény. Nádražní flora se vyznačuje neobyčejně hojným a barevným květem. Zahrada pana přednosty je botanicky méně výrazná; vyskytují se v ní i růže, pomněnky, macešky, lobelie, zimolez a jiné sociologicky málo rozlišné druhy.

2. Flora železniční roste v zahrádkách hlídačů trati. Náleží do ní zejména proskurník, kterému se říká sléz, a slunečnice, dále tropaeolum, popínavé růže, jiřiny a někdy též astry; jak zřejmo, jsou. to většinou rostliny vyčuhující přes plot, snad proto, aby potěšily mimojedoucího strojvůdce. - Divoká flora železniční roste na železničních náspech ; skládá se zvláště z devaterníku, hledíku, divizny, rmenu, hadince, mateřídoušky a některých jiných železničních druhů.

3. Flora řeznická roste ve výkladních skříních řezníků, mezi naříznutými hřbety, kýtami, jehňaty a salámy. Čítá nevelký počet druhů, zvláště pak aucubu, asparagus Sprengeri, z kaktusových cereus a echinopsis; u uzenářů se vyskytují v květináčích také araucaria a někdy i prvosenka.

4. Flora hostinská čítá dva oleandry před vraty a v oknech aspidistru; hostince, pěstující tak zvané domácí obědy, mívají v oknech také cinerarie, v restauracích vyrůstá dokonce i dracaena, philodendron, velkolistá begonie, pestré coleusy, latanie, ficus a vůbec ono rostlinstvo, které báloví referenti druhdy učívali výstižnými slovy, že „estráda tonula v bujné zeleni tropické vegetace". V kavárnách se daří jen aspidistře; zato na kavárenských terasách hojně vyrůstají lobelie, petunie, tradescantie, ba i vavřín a břečtan.

Pokud vím, žádné rostlinstvo se nedaří u pekařů, puškařů, v obchodech s automobily a hospodáňskými stroji, u železářů, kožišníků, papírníků, kloboučníků a mnohých jiných živností. 'Úřední okna nemají buď docela nic nebo červené a bílé pelargonie; vůbec úřední rostlinstvo je závislé na vůli a ochotě buď úředního sluhy nebo přednosty úřadu. Krom toho tu rozhoduje jakási tradice; zatím co v oboru železnic bují pestrá vegetace, neroste na poštách a telegrafech zhola nic; samosprávné úřady jsou po vegetativní stránce plodnější než úřady státní, mezi kterými zejména berní úřady jsou hotovou pouští.

Botanickou třídou pro sebe je ovšem flora hřbitovní a potom samozřejmě flora slavnostní, jež obklopuje sádrové poprsí oslavence; k této náleží oleandr, vavřín, palma a v nejhorším případě aspidistra.

Pokud se týče flory okenní, je dvojí; chudá a bohatá. Ta u chudších lidí je obyčejně lepší; krom toho těm bohatším zpravidla zajde, zatím co jsou na letním bytě.

Tím ovšem není ani zdaleka vyčerpána botanická hojnost různých rostlinných nalezišti; rád bych někdy zjistil, který druh lidí pěstuje fuksie a který mučenku, jakého povolání jsou kaktusáři a tak dále; je možné, že je, nebo že se ujme zvláštní flora komunistická nebo flora strany lidové. Velké je bohatství světa; každá živnost, ba co dím, každá politická strana by mohla mít svou vlastní floru.