Rychta Nižší stupeň radnice. Stávala na rohu ulice Na Můstku a Rytířské (čp.404) a patřila k ní věž (čp. 403). V této věži bylo vězení a byly v zadní části této věže nalezeny pozůstatky Havelské brány. V rychtě se od roku 1232 odehrávala některá zasedání tehdejší městské rady (scházela se i v domech jednotlivých radních) a byly zde uloženy městské listiny a pečeti. Rychta po vytvoření radnice ztratila svůj účel a její prostory byly pronajímány kupcům, šenkýřům (hospodský), komediantům apod. V 16. století v ní bylo skladiště a v 17.století měla monopol na skladování pláten dovážených do Prahy, z nichž se vyměřovalo clo. Panoval tedy zde čilý obchodní ruch, takže tu vznikla prosperující hospoda se sály, v nichž se konaly šermířské turnaje, vystoupení různých cirkusáků a majitelů kočovných zvěřinců, hrálo se zde loutkové i klasické divadlo apod. V roce 1848 bývala v těchto prostorech účtárna, místnosti tu míval známý pěvecký spolek Hlahol, sídlila tu zprostředkovatelna práce pro ženy, berní úřad apod.
Staroměstská radnice Roku 1338 dostali obyvatelé Starého Města povolení od Jana Lucemburského postavit Staroměstskou radnici o kterou se více než půl století pokoušeli, ale jelikož byla radnice znakem oslabení pozice krále ve prospěch měšťanů, byla tato cesta trnitá. Spousta lidí si představuje radnici jako honosnou budovu, jenže tato vznikala kupováním domů nalevo od Staroměstské věže, které v současnosti stále patří pod radnici. Díky tomu si radnice vytvořila svůj osobitý ráz a jakoby “patří do města”. První byl dům Volfina od Kamene (vlastnící i přilehlé kotce) a k němu se připojovalo dalších domů. Vzniklo tak jižní křídlo zakončené z řady vystupujícím domem U Minuty. Domy byly přestavovány, svého času padl návrh, aby byly zbořeny a nahrazeny zcela novou budovou, ale naštěstí k tomu nedošlo, takže si dodnes zachovávají svůj osobitý ráz.
Podobné štěstí nemělo křídlo zvané východní, otočené průčelím k Týnskému chrámu. Také je sice tvořily postupně přikupované a přestavované domy, ty však byly počátkem 19.století strženy a nahrazeny novou stavbou, která byla ale 8.května 1945 zapálena a musela být zbořena, měla tedy menší historickou hodnotu, než jižní křídlo. Objevilo se několik návrhů na její dostavbu, z nichž některé jde opravdu považovat za nehoráznost a šílenství architektů. Jiné ale byly s ohledem na okolí citlivé.
Po roce 1784 se po spojení pražských měst se z této radnice řídil chod celé metropole. První občanský sňatek byl v jejích prostorách uzavřen 5.března roku 1871, snoubence F.X. Löstera a F. Littenovou oddal starosta F. Dittrich. Poté co přestala kapacitně stačit, byla v letech 1909-1911 postavena na Mariánském náměstí budova tzv. Nové radnice.
Věž Staroměstské radnice K radnici neodmyslitelně patří 70 metrů vysoká věž, postavená proto, aby z ní bylo vidět celé tehdejší město a jeho okolí z důvodu, že v ní bydlel hlásný, který dával pozor, zda někde nevypukl oheň a ve válečných dobách sledoval, jestli se k městu blíží nepřítel. Až do roku 1886 volával pravidelně ono známé: “Chval každý duch Hospodina i Ježíše jeho syna, odbila…”. Pak si dal hlásný na 100let pauzu a v dnešní době v ní “žije” znovu, ale již jen troubí každou hodinu a mává turistům, milá vzpomínka starých časů. Už v roce 1400 dostala přístavek pro orloj. O orloji je všude psáno hodně a hodně, tak se pojďme raději podívat na jinou zajímavou historii. Od roku 1402 měla hodiny, v roce 1409 přibyl zvon. V 19.století dostala ochoz a nové hodiny. Když se na ní při přestavbě objevily značné trhliny, hrozilo, že bude zbořena, nakonec ale zvítězili zastánci méně radikálního řešení, takže byla “pouze” opravena a nyní stojí pevně jako skála. V prvním patře byla zřízena kaple, zvenčí ji zdobil arkýř, dodnes zachovaná věžička na východní části věže. Než se začalo jednání rady, musela se zde rada pomodlit.
Webové stránky o Staroměstské radnici Pokud se chcete dozvědět mnohem více informací o Staroměstské radnici, doporučuji navštívit osobní webové stránky pana Bc. Antonína Balouna. Najdete na nich i množství historických vyobrazení Staroměstské radnice a Staroměstského náměstí.
Odkaz - http://www.staromestskaradnice.cz/ Malostranská radnice Stála postupně na třech místech Malostranského náměstí a první zprávy o ní pocházejí z roku 1407. Hradčanská radnice fungovala v Loretánské ulici (čp. 173) od roku 1598, kdy se Hradčany staly královským městem. Kromě městského vězení tu bývala zřejmě i mučírna. Po spojení čtyř pražských měst v roce 1784 byla radniční budova prodána a stal se z ní obytný dům. Víte, že si na tomto místě můžete i v dnešních dnech změřit tzv. český loket?
Novoměstská radnice Málo kdo ví, že před radnicí, kterou známe dnes na Karlově náměstí, mělo Nové Město ještě dřívější radnici, která stála v Řeznické ulici na místě domů čp. 661 a 662. Druhá známější byla postavena v druhé polovině 14. a počátkem 15.století přímo na Karlově náměstí a měla svou impozantností ohromovat členy korunovačních průvodů směřujících z Vyšehradu na Pražský hrad. Její dvě křídla byla spojena až v letech 1452-6 nárožní věží, v jejímž prvním patře byla stejně jako ve Staroměstské zřízena kaple. Stejně také dostala hodiny, zvon a zabydlel se v ní hlásný. Vězení této radnice hostilo mnoho známých osobností tehdejší doby, v 17.století to byli Chodové vzdorující Lomikarovi, na popravu z něj byl odvezen Jan Sladký Kozina, roku 1835 zde byl vyšetřován známý lupič Václav Babinský, po roce 1848 tu byli uzavřeni účastníci revoluce a roku 1893 se zde věznily příslušníci tzv. Omladiny. Dvě místnosti vězení se nazývají ”Polévka” a “Jelito” po svých prvních obyvatelích. V 18. století byla upravena na soudní budovu a podle původní podoby znovu upravena v roce 1905.
Mimořádný význam má tato radnice z důvodu, protože v ní začalo aktivní husitské hnutí, protože Novoměstští byli chudší, než obyvatelé ostatních pražských měst a tedy více nakloněni revolučním myšlenkám.
Cenný je rozsáhlý síňový prostor se síťovou klenbou z doby kolem roku 1400. Štíty pocházejí z novogotické přestavby.
