×

We use cookies to help make LingQ better. By visiting the site, you agree to our cookie policy.


image

Pohádky bratří Grimmů, Blumenstein

Blumenstein

Když na hradě Blumensteinu u Rotenburgu v Hessensku ještě žil hradní pán, vsadilo se jedno odvážné děvče ze vsi Hönebach, která leží v sousedství, že se na ten strašidelný hrad vydá o půlnoci za svitu měsíce a jako důkaz přinese kousek cihly. A opravdu se odvážila, popadla slíbené znamení a brala se právě na zpáteční cestu, když jí v ústrety zazněl ze tmy zvuk koňských kopyt. Rychle se vrhla pod padací most a sotva se tam ukryla, tu přijížděl hradní pán a měl s sebou krásnou pannu, kterou někde unesl, a její šaty měl svázané v ranci za sebou. Když přejížděl po mostě, ranec spadnul dolů a ta selská dívka ho zvedla a spěchala pryč. Byla sotva v polovině Spisse, což je hora na půl cesty mezi Hönebachem a Blumensteinem, když uslyšela, jak rytíř opět jede po mostě a hledá ztracený ranec. Dívka seběhla z cesty a ukryla se do hustého podrostu lesa, kde vyčkala, dokud rytíř neprojel kolem. Tak svoji kořist zachránila a přinesla ji šťastně domů.

Na jiných místech lidé tuto pověst vyprávějí s pokračováním:

Ta dívka prý viděla, jak ten rytíř tu pannu zabil. A ona před svou smrtí, aniž by to rytíř zpozoroval, shodila ranec z koně a ta dívka ho pak zvedla. Když doma ranec otevřela, našla tam drahocenný oděv a šperky, ale svůj nález zatajila, raději řekla, že měla velký strach a na hradě vůbec nebyla. Časem z toho rance dívka kus po kuse vytahovala, jakoby si ty šaty sama opatřovala, až konečně při jedné tancovačce měla na sobě ty krásné šaty celé. Tu tam přibyl nějaký cizinec, který na ni upřeně hleděl, tancoval s ní a večer ji pak doprovázel domů.

Cestou najednou vytáhnul nůž a chtěl to děvče podříznout, ale ona volala o pomoc a násilník byl dopaden. Byl to onen vrah.


Blumenstein

Když na hradě Blumensteinu u Rotenburgu v Hessensku ještě žil hradní pán, vsadilo se jedno odvážné děvče ze vsi Hönebach, která leží v sousedství, že se na ten strašidelný hrad vydá o půlnoci za svitu měsíce a jako důkaz přinese kousek cihly. A opravdu se odvážila, popadla slíbené znamení a brala se právě na zpáteční cestu, když jí v ústrety zazněl ze tmy zvuk koňských kopyt. Rychle se vrhla pod padací most a sotva se tam ukryla, tu přijížděl hradní pán a měl s sebou krásnou pannu, kterou někde unesl, a její šaty měl svázané v ranci za sebou. Když přejížděl po mostě, ranec spadnul dolů a ta selská dívka ho zvedla a spěchala pryč. Byla sotva v polovině Spisse, což je hora na půl cesty mezi Hönebachem a Blumensteinem, když uslyšela, jak rytíř opět jede po mostě a hledá ztracený ranec. Dívka seběhla z cesty a ukryla se do hustého podrostu lesa, kde vyčkala, dokud rytíř neprojel kolem. Tak svoji kořist zachránila a přinesla ji šťastně domů.

Na jiných místech lidé tuto pověst vyprávějí s pokračováním:

Ta dívka prý viděla, jak ten rytíř tu pannu zabil. A ona před svou smrtí, aniž by to rytíř zpozoroval, shodila ranec z koně a ta dívka ho pak zvedla. Když doma ranec otevřela, našla tam drahocenný oděv a šperky, ale svůj nález zatajila, raději řekla, že měla velký strach a na hradě vůbec nebyla. Časem z toho rance dívka kus po kuse vytahovala, jakoby si ty šaty sama opatřovala, až konečně při jedné tancovačce měla na sobě ty krásné šaty celé. Tu tam přibyl nějaký cizinec, který na ni upřeně hleděl, tancoval s ní a večer ji pak doprovázel domů.

Cestou najednou vytáhnul nůž a chtěl to děvče podříznout, ale ona volala o pomoc a násilník byl dopaden. Byl to onen vrah.