KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ v níž sbor nespokojenců roste a sílí Podle naléhavé výzvy měli se lidé připravit na nebezpečnou situaci, nějak ji zvládnout nebo alespoň před ní utéci na střední čáry, kde se nebezpečí prakticky vlastně neprojeví. Obyvatelstvo se dělilo na dva tábory: na ty, jimž hrozí zadušení, a na ty, kteří jsou v nebezpečí, že utonou.
Zpráva byla sice nejrůzněji komentována, ale vedla vždy k velice ostrým protestům.
Zadušení hrozí Američanům ve Spojených státech a z Evropanů Francouzům, Angličanům, Španělům atd. A ani vyhlídky, že si připojí území, která se dosud skrývají v hlubinách oceánu, je nijak nesmiřovaly s očekávanými změnami. Tak Paříž, která bude vzdálena od nového pólu skoro stejně jako od starého, přemístěním osy nic nezíská. Bude sice mít věčně jaro, ale přijde o značnou vrstvu vzduchu. A to se přece nebude líbit Pařížanům, kteří když už nemají ozón, spotřebují nesmírné množství kyslíku... a ještě je jim to málo!
Záplavy zase ohrožují obyvatelstvo Jižní Ameriky, pak Australany, Kanaďany, Indy a Novozélanďany. A Velká Británie přece nesnese, aby ji firma Barbicane a spol. připravila o její nejbohatší kolonie, kde anglosaský živel pomalu, ale jistě vytlačuje domorodce. Mexický záliv se zřejmě vyprázdní a tím vznikne širé království antilské, na které si podle Monroeovy doktríny budou moci činit nárok Mexičané i obyvatelé USA. Také v oblasti Sundských ostrovů, Filipín a Celebeských ostrovů, která bude rovněž zbavena moře, vyvstanou značná území, o něž se budou moci ucházet Angličané a Španělé. Jenže tato náhrada se nevyrovná ztraceným zaplaveným krajům!
Kdyby měli ve vlnách nových moří zmizet jen Samojedi nebo sibiřští Laponci, obyvatelé Ohňové země, Patagonci, nebo i Tataři, Číňané, Japonci či pár Argentinců, pak by se asi civilizované státy s touto obětí smířily. Jenže tuhle katastrofu pocítí příliš mnoho mocností, a proto tak protestují.
Střed Evropy zůstane skoro nedotčen, ale povrch se zvýší na západě a sníží na východě, čili na jedné straně se budou obyvatelé napůl dusit, na druhé zase málem utonou. A to přece nepřichází v úvahu! Kromě toho se vyprázdní skoro celé Středozemní moře, což ovšem nepřenesou přes srdce ani Francouzi, ani Italové, Španělé, Rekové, Turci a Egypťané, kteří si jako obyvatelé přímořských zemí činí nepopíratelné nároky na toto moře. A pak - k čemu bude Suezský průplav, ačkoliv bude ušetřen, protože leží na nulové čáře? K čemu bude sloužit výsledek nesmírné práce Ferdinanda Lessepse, když na jednom konci už nebude Středozemní moře a na druhém zbude jen trochu Rudého moře? To aby se tedy kanál prodloužilo několik set mil?...
A konečně Anglie nikdy za žádnou cenu nepřipustí, aby se Gibraltar, Malta a Kypr před jejíma očima proměnily ve vrcholky hor ztrácející se v mracích, kde už nebudou moci přistávat válečné lodi! Kdepak by ji uspokojila nově získaná území v prostoru bývalého Atlantiku! Třebaže major Donellan již pomýšlel na to, jak se vrátí do Evropy a bude uplatňovat nároky své vlasti na tyto nové oblasti v případě, že se podnik firmy Barbicane a spol. podaří.
Z toho všeho plyne, že protesty přicházely ze všech stran, i ze států, které leží na čárách, kde se změna úrovně nadmořské hladiny nijak neprojeví, neboť i ty budou více či mé'ně ohroženy. Odpor ještě zesílil, když po telegramu ze Zanzibaru, oznamujícím místo výstřelu, bylo možno uveřejnit výše uvedenou, bohužel málo uklidňující výzvu.
Zkrátka a dobře lidstvo uvrhlo předsedu Barbicana, kapitána Nicholla a J. T. Mastona do klatby.
Ale zato jakou konjunkturu měly noviny nejrůznějších směrů! Co bylo sháňky po každém čísle! A ty nevídané náklady! Snad poprvé v dějinách se spojily k společnému protestu listy obvykle zaujímající zcela protichůdné stanovisko ke každé otázce: Novosti, Novoje vremja, Kronštadt, Moskovskaja gazeta, Russkoje dělo, Graždanin, Karlskrona Dagbladet, Handelsblad, Vaterland, Fremdenblatt, Neue Badisehe Landeszeitung, Magdeburger Naehriehten, Neue Freie Presse, Berliner Tagblatt, Extrablatt, Post, Volksblatt, Borsenkurier, Sibirskije novosti, Gazette de la Croix, Vossisehe Zeitung, Reichsanzeiger, Germania, Epoea, Correo, lmpareial, Correspondencía, Iberia, Temps, Figaro, lntransigeant, Gaulois, Univers, Justiee, République Francoise, Autorifé, Presse, Matin, Liberté, Illustration, Monde illustré, Revue des Deux Mondes, Cosmos, Revue Bleue, Nature, Tribuna, Osservatore romano, Esercito romano, Fanlulla, Capitan Fraeassa, Rilorma, Pester Lloyd, Elymeris, Akropolis, Palingenesia, Courier de Cuba, Pioneer, Allahabad, Srbska nezavislost, Indépendlince roumaine, Nord, Indépendance belge, Sydney Morning Herald, Edinburgh Review, Manchester Guardian, Scotsman, Standard, Times, Truth, Sun, Central News, Prensa Argentina, Romanul de Bucuresti, Courrier ol San Francisco, Commercial Gazette, San Diego of California, Manitoba, Echo du Pacifique, American Science, United States News, New York Herald, New York's World, Daily Chronicle, Buenos Aires Herald, Réveil du Maroc, Chu-pao, Cching-pao, Courrier de Hai-phong, Moniteur z republiky Cunani. Ba i Mac Lane Express, anglický časopis zabývající se otázkami národního hospodářství, poukazoval na hladomor, který zavládne ve zpustošených oblastech. Teď už nešlo jen o porušení rovnováhy v Evropě, ale na celém světě! Dovedete si snad představit, jak tyhle zprávy působily mezi rozlícenou veřejností, kterou přehnaná nervozita, typická pro konec devatenáctého století, už předem doháněla k nejrůznějšímu šílenství! Jako když střelí do sudu s prachem!
Jistě si domyslíte, že nadešla poslední hodina i J. T. Mastonovi.
Večer 17. září rozzuřené davy skutečně vnikly do vězení s úmyslem, že Mastona zlynčují - a dodejme hned, že jim v tom strážníci nijak nebránili... Ale cela byla prázdná. Paní Evangelině Scorbittové se podařilo slavného dělostřelce vyvážit zlatem a tak mu dopomoci k útěku. Žalářník se nechal svést tím lákavým bohatstvím, kterého si bude pěkně s klidem až do smrti užívat.
Vždyť přece Baltimore, stejně jako Washington nebo New York a jiná velká města na americkém pobřeží, patří k místům, kde sice klesne úroveň hladiny moře, ale ještě zbude dostatečné množství vzduchu pro všechny obyvatele.
J. T. Maston se zřejmě dostal do nějakého tajemného úkrytu a unikl tak zuřivosti rozhořčených davů. Oddaná, milující žena zachránila tohoto zlého ducha Starého i Nového světa. Ostatně už zbývají jen čtyři dny, pouhé čtyři dny, než se záměr firmy Barbicane a spol. stane skutkem!
Jak je vidět, naléhavá výzva se už nemohla více rozšířit. Zpočátku ještě někdo pochyboval, že by došlo k předvídaným katastrofám, ale teď tomu věřili všichni. Vlády honem upozornily občany, kteří se octnou ve vyvýšeném pásmu, kde bude nedostatek vzduchu - těch bylo naštěstí poměrně málo -, a pak ty, jejichž domovy budou zaplaveny - těch bylo již mnohem více.
Naléhavá výzva se telegraficky rozšířila do všech pěti světadílů a po jejím uveřejnění nastalo stěhování, jaké svět dosud nezažil, snad ani v dobách, kdy táhly árijské národy od východu na západ. Dokonalý exodus, pravý hromadný odchod, na němž se zčásti podíleli i příslušníci nejrůznějších plemen - černého, rudého, žlutého, hnědého, bílého, hotentotského i melanéského... Naneštěstí nezbývalo moc času. Hodiny byly sečteny. Kdyby se to dalo odložit o několik měsíců, byli by se mohli Číňané odstěhovat z Číny, Australané z Austrálie, Patagonci z Patagonie, Sibiřané z různých sibiřských gubernií atd. atd.
Teď, když už byla známa místa, která nebudou nijak ohrožena, zděšení trochu opadlo - nebezpečí bylo přesně vymezeno. Některé kraje, ba dokonce i státy se začaly uklidňovat. Zkrátka kromě oblastí přímo ohrožených všude jinde měli lidé jen snadno pochopitelný pocit, jako když čekáte strašlivou ránu.
A Alcide Pierdeux si zatím neustále opakoval a vyťukával si přitom jako telegraf za starých časů.
Jak jen ten zatracený Barbicane dokáže vyrobit dělo miliónkrát větší, než je sedmadvacítka? Ten zpropadený Maston! Chtěl bych se s ním setkat už jenom proto, abych se ho na tohle vyptal! Jsem z toho jelen, nedává mi to vůbec smysl – s tím kanónem je toho trochu moc!
Rozhodně však určitým částem zeměkoule zbývala jen jediná naděje: že se operace nezdaří a obyvatelstvo unikne světové katastrofě.
