II. KAPITOLA DRUHÁ,TŘI LISTINY

II.. KAPITOLA DRUHÁ

TŘI LISTINY.

Na oněch kouscích papíru, zpola rozmočených vodou, bylo vidět jenom několik slov: Byly to nerozluštitelné zbytky téměř již zcela smazaných řádek. Lord Glenarvan papíry několik minut pozorně prohlížel, na všechny strany obracel, přidržoval proti světlu, zkoumal i sebenepatrnější stopy písma, jež moře ušetřilo, a potom pohlédl na své přátele, kteří ho úzkostlivě pozorovali.

"Jsou to," pravil, "tři různé listiny, pravděpodobně tři opisy téhož dokumentu, přeloženého do tří jazyků: do angličtiny, do francouzštiny a do němčiny. Několik málo slov, která se dochovala, nepřipouští v tomto směru žádných pochyb." "Ale dávají ta slova aspoň nějaký smysl?" otázala se lady Glenarvanová.

"Těžko říci, Heleno.. Slova na těch listinách jsou velice neúplná." "Možná že se budou vzájemně doplňovat," poznamenal major. "Ano," odpověděl John Mangles, "je vyloučeno, aby mořská voda rozleptala všechny řádky přesně na týchž místech, a když připojíme ty útržky jednotlivých vět k sobě, najdeme v nich nakonec smysl." "To také učiníme," řekl lord Glenarvan. "Postupujme však systematicky. Vezměme nejprve listinu anglickou." Tato listina obsahovala řádky a slova v tomto uspořádání:

62 Bri gou sink straaland skipp Grthat monit of long and ssistance lost

"To nám mnoho neříká," prohodil major zklamaně. "Rozhodně," odpověděl kapitán, "je to poctivá angličtina." "O tom není pochyb," řekl lord Glenarvan, "slova sink, aland, that, and, lost jsou neporušená, skipp dává jasně slovo skipper*) a jde o nějakého pana Gr.., který byl pravděpodobně kapitánem ztroskotané lodi. " ') Sink, aland, that, and, lost znamenají v angličtině potopiti se, k souši, tento, a, ztracen. Skipper je kapitán obchodní lodi.

"Připojme ještě," dodal John Mangles, "slova monit assistance, jejichž výklad je přece docela jasný. Monition znamená listina, assistance pomoc." "Vida! Tohle už přece jen něco je," odvětila lady Helena. "Bohužel," namítl major, "chybějí nám celé řádky. Jak zjistíme jméno ztroskotané lodi a místo neštěstí?" "Zjistíme je," řekl lord Edvard. "Zajisté," odtušil major, který vždy s každým souhlasil, "ale jak?" "Tak, že doplníme jednu listinu druhou. " "Zkusme to!" zvolala lady Helena.

Na druhém kousku papíru, který byl ještě víc poškozen než prvý, bylo jen několik osamělých a takto rozmístěných slov:

'15, 7 Juni Glas

zwei atrosen

graus

bringt ihnen

"To je napsáno německy," řekl John Mangles, sotvaže se na ten lístek podíval. "A umíte německy Johne. otázal se Glenarvan.

"Dokonale, mylorde. "Povězte nám tedy co znamená těch několik slov." Kapitán si pozorně prohlédl listinu a řekl:

"Především teď máme přesné datum neštěstí. 7. Juni znamená sedmého června, a připojíme-li toto datum k číslicím 62 z anglické listiny, dostaneme úplné datum:

7\\\\. června 1862." "Výborně!" zvolala lady Helena.

"Pokračujte, Johne!" "Na téže řádce," pokračoval mladý kapitán, "vidím slovo Glas, které ve spojení se slovem gow z prvé listiny dává Glasgow. Jde zřejmě o loď z Glasgowa." "Totéž si myslím i já," poznamenal major. "Druhá řádka chybí na listině úplně," pokračoval John Mangles. "Ale na třetí vidím dvě důležitá slova: zwei, což značí dva, a atrosen, či vlastně Matrosen, což je německy námořníci." "Šlo tedy," řekla lady Helena, "o kapitána a dva námořníky." "Pravděpodobně, odpověděl lord Glenarvan. "Přiznávám se, mylorde," dodal kapitán, "že další slovo graus mi činí potíže. Nevím, jak je přeložit. Snad nám je objasní třetí listina. Poslední dvě slova jsou však lehko srozumitelná. Bringt ihnen znamená přispějte jim, a spojíme-li je s anglickým slovem na sedmé řádce, to jest se slovem assistance, pak věta přispějte jim na pomoc vyplývá sama sebou." "Ano! Přispějte jim na pomoc!" řekl Glenarvan. "Ovšem kde jsou ti nešťastníci? Nic zatím nenaznačuje místo, a tak je dějiště neštěstí naprosto neznámé." "Doufejme, že nám francouzská listina řekne víc," pobízela lady Helena. "Prohlédněme si ji tedy," odpověděl Glenarvan. "Protože všichni tento jazyk ovládáme, bude naše pátrání snazší." Zde je přesný otisk třetí listiny:

trois ats tannia

gonie austral

abor

contin pr cruel indi

jeté ongit

et 37oll' lat '16, "Jsou tam čísla," zvolala lady Helena. "Podívejte, pánové, podívejte!.. " "Postupujme po pořádku," řekl lord Glenarvan, "začněme prvním řádkem. Dovolte, abych bral ta roztroušená a neúplná slova jedno po druhém. Především vidím, že jde o slovo trois-máts -, trojstěžník, jehož jméno se nám díky anglické a francouzské listině zachovalo úplně: Britannia. Z obou následujících      slov gonie a austral má jenom slovo druhé význam nám všem srozumitelný; znamená jižní." "To už je důležitá podrobnost," prohodil John Mangles. "K neštěstí došlo na jižní polokouli." "To je hodně neurčité," řekl major. "Pokračuji," ujal se slova Glenarvan. "Aha, slovo abor, to je kořen slovesa '17, aborder -, připlout. Ti nešťastníci tedy připluli k nějakému břehu. Ale k jakému?

Contin! Tedy na nějakém kontinentě? Cruel -, krutý. .." "Krutý!" zvolal John Mangles. "Ale to přece vysvětluje německé slovo graus.. . grausam. ..

krutý!" "Pokračujme! Pokračujme!" řekl Glenarvan, jehož zájem vzrůstal, čím více se mu vybavoval smysl neúplných slov. "Indi. .. ti mořeplavci tedy byli vyvrženi u Indie? Co znamená slovo ongit? Aha, longitude -, šířka! A zde je šířka třicet sedm stupňů, jedenáct minut. Konečně nějaký přesný údaj!" "Délka však chybí," řekl Mac Nabbs. "Člověk nemůže chtít všechno, milý majore," odvětil Glenarvan, "a přesný stupeň šířky už je přece něco. Francouzská listina je nesporně nejúplnější. Je jasné, že text všech tří je totožný, protože jsme na nich zjistili stejný počet řádek a slova se zčásti doplňují. Nyní musíme listiny spojit, přeložit do jediného jazyka a najít jejich nejpravděpodobnější, nejlogičtější a nejúplnější smysl." "Hodláte listiny přeložit do francouzštiny, do angličtiny nebo do němčiny?" otázal se major.

"Do francouzštiny," odpověděl Glenarvan, "protože většina důležitých slov se zachovala v této řeči." "To je správné, mylorde," řekl John Mangles, "nehledě k tomu, že všichni tento jazyk dobře ovládáme." "Jsme tedy zajedno. Přepíši tyto listiny na jedinou, spojím zbytky slov a útržky vět, ponechám vzdálenosti mezi nimi, jak jsou, doplním ta slova, jejichž smysl je nesporný, a pak vše porovnáme a posoudíme." Glenarvan uchopil pero a po chvilce předložil svým přátelům list papíru, na němž byly tyto řádky:

7\\. června 1862 trojstěžník Britannia Glasgow

ztroskotal gonie jižnl (austral)

k souši dva námořníci

kapitán Gr připl (abor)

peun (conti) za (prJ krut indi

vrhli tuto listinu

a 37 o11' šířky ztraceni

délky

Přispějte jim na pomoc!" V té chvíli přišel jeden námořník oznámit kapitánovi, že Duncan vplouvá do

Clydské zátoky, a žádal jej o rozkazy.

"Jaké máte úmysly, mylorde?" obrátil se John Mangles na lorda Glenarvana.

"Chci být co nejrychleji v Dumbartonu, Johne. Odtamtud se lady Helena vrátí na Malcolm. Já pojedu do Londýna a předložím tyto listiny na admiralitě." John udělil příslušné rozkazy a námořník je odešel vyřídit jeho zástupci.

"A nyní, přátelé, pokračujme v pátrání. Jsme na stopě velikého neštěstí. Život

'18, několika lidí závisí na našem ostrovtipu. Vynaložme tedy všechen svůj důvtip, abychom listiny rozluštili." "Jsme připraveni, Edvarde," odvětila lady Helena. "Především," pokračoval Glenarvan, "musíme v listinách rozlišovat trojí různá fakta: za prvé to, co víme, za druhé to, co si můžeme domyslit, a konečně za třetí to, co nevíme. Co víme? Víme, že sedmého června 1862 ztroskotal trojstěžník Britannia z Glasgowa, že dva námořníci a kapitán hodili tyto listiny do moře na 37stup 11' zeměpisné šířky a že žádají o pomoc." "Zcela správně," přitakal major. "Co si můžeme domyslit," pokračoval Glenarvan. "Především to, že k neštěstí došlo v jižních vodách, a tu bych byl rád, abyste si povšimli slova gonie. Nenaznačuje samo sebou jméno země, jíž patří?" "Patagonie!" zvolala lady Helena.

"Nepochybně." "Prochází však Patagonií třicátá sedmá rovnoběžka?" otázal se major.

"To si lze snadno ověřit," odpověděl John Mangles a rozložil mapu Jižní Ameriky. "Je tomu tak. Třicátá sedmá rovnoběžka probíhá Patagonií. Protíná Araukánii, v pampách probíhá severní Patagonií a běží dále přes Atlantik." "Dobrá. Pokračujme ve svých dohadech. Oba námořníci a kapitán připluli... připluli k čemu? K pevnině... k pevnině; chápete, k pevnině, a nikoliv k ostrovu. Co se s nimi stalo? Ti nešťastníci skutečně upadli do zajetí, stali se zajatci. A koho?

Krutých Indiánů. Souhlasíte? Neobjevují se nám na prázdnýCh místech vhodná slova sama? Není vám tato listina nyní jasná? Nesvítá vám již?" Glenarvan mluvil nadšeně. Z očí mu vyzařovala naprostá sebedůvěra. A jeho zápal se přenášel i na posluchače. Také oni volali: "To je jasné! To je jasné!" Za okamžik lord Edvard pokračoval:.

"Všechny tyto domněnky se mi, přátelé, zdají neobyčejně pravděpodobné. Podle mého názoru došlo k neštěstí na patagonském pobřeží. Ostatně v Glasgowě se dotáži, kam Britannia plula, a pak budeme vědět, zdali se mohla dostat do oněch končin." "To nemusíme chodit tak daleko," odpověděl John Mangles. "Mám zde všechny ročníky Obchodních a lodních zpráv, které nám poskytnou přesné údaje." Ukažte tedy!" zvolala lady Glenarvanová..

John Mangles přinesl svazek těchto novin z roku 1862 a začal v nich rychle listovat. Zanedlouho našel, co hledal, a pak řekl spokojeně:

"Třicátého května 1862. Peru, Callao, s nákladem pro Glasgow, Britannia, kapitán Grant." "Grant,"  zvolal lord Glenarvan. "Ten statečný Skot který chtěl v Tichomoří založit Nové Skotsko!" "Ano," odpověděl John Mangles, "vyplul roku 1861 z Glasgowa na palubě Britannie a od té doby o něm není zpráv." "Již nemužeme pochybovat, nemůžeme;" řekl Glenarvan. "Je to samozřejmě on. '19, Britannia opustila Callao 30. května a 7. června, týden po odplutí, ztroskotala na patagonském pobřeží. V těchto zlomcích slov, která se zdála nerozluštitelná, je celý její osud. Vidíte, přátelé, že se nám podařilo domyslit si velkou část údajů. Neznáme jen jedno, a to je chybějící stupeň délky." "Nepotřebujeme jej," odpověděl John Mangles, "protože známe zemi. A mohl bych jet přímo k místu neštěstí, i když znám jenom šířku." Víme tedy všechno?" otázala se lady Glenarvanová.

"Všechno, má drahá Heleno, a ta bílá místa, jež mezi slovy listiny zanechalo moře, ta bez nesnází doplním, jako kdyby je diktoval sám kapitán Grant." A lord Glenarvan znovu vzal pero a bez rozmýšlení sestavil tuto zprávu:

Dne 7. června 1862 trojstěžník Britannia z Glasgowa ztroskotal na patagonském pobřeží na jižní polokouli. Směřujíce k souši, dva námořníci a kapitán Grant se pokusí připlavat k pevnině, kde padnou do zajetí krutých Indiánů. Vrhli tuto listinu na. .. stupni zeměpisné délky a na 37stupni 11' šířky. Přispějte jim na pomoc, jinak jsou ztraceni.

"Výborně, výborně, drahý Edvarde," řekla lady Helena, "a jestliže ti nešťastníci opět spatří svou vlast, mohou za to vděčit jenom vám." "A oni ji spatří," odpověděl Glenarvan. "Tato listina je příliš jednoznačná, příliš jasná, příliš zřetelná. Anglie nemůže váhat a musí přispěchat na pomoc třem svým synům, kteří jsou opuštěni na pustém pobřeží. Co udělala

'20, pro cestovatele Franklina*) a pro tolik jiných, učiní dnes i pro trosečníky Britannie." "Ale tito nešťastníci," připomněla lady Helena, "mají jistě rodiny, které je oplakávají. Možná že nebohý kapitán Grant má ženu, děti. .." "Máte pravdu, má drahá, a já se postarám o to, aby se dozvěděli, že všechna naděje ještě není ztracena. A teď se, přátelé, vraťme na palubu, protože se už jistě blížíme k přístavu." A skutečně, Duncan přidal páru a míjel v tomto okamžiku pobřeží ostrova Bute; po pravici nechal Rothesay s krásným městečkem, rozloženým v úrodném údolí.

Pak zabočil do těsných úžin zátoky, proplul kolem Greenocku a v šest hodin večer zakotvil při úpatí dumbartonské čedičové skály, na jejímž vrcholku se zdvihá slavný zámek skotského hrdiny Wallace**).

Tam už lady Helenu očekával spěšně zapřažený kočár a ten ji s majorem Mac Nabbsem zavezl na zámek Malcolm. Lord Glenarvan se polibkem rozloučil se svou mladou chotí a pospíšil na rychlík do Glasgowa.

Před odjezdem však ještě odeslal spěšnou depeši do deníků Times a Morning-Chronicle, a tak v obou redakcích za několik minut poté vyťukával elektrický telegraf zprávu tohoto znění:

"Kdo by se zajímal o podrobnosti osudu trojstěžníku Britannia z Glasgowa a jeho kapitána Granta, nechť se obrátí na lorda Glenarvana, Malcolm, Luss, dumbartonské hrabství, Skotsko." * ') John Franklin byl slavný anglický mořeplavec. Zahynul r.1847 při výpravě k severnímu pólu.

"') William Wallace bojoval za svobodu Skotů. Byl Angličany popraven r.1305.