×

We use cookies to help make LingQ better. By visiting the site, you agree to our cookie policy.


image

Karel Čapek - Krakonošova zahrada, VEČEŘE

VEČEŘE Jak krásně ona jí, dravě a s živou rozkoší, záříc plnou spokojeností živočišného blaha! Blýská očima, zdvíhajíc je od talíře a odkládá vidličku, aby se hlasitě smála; a opět se vrhá na zdravá sousta masa, a pod hladkou kožkou jejích lící sotva znatelně vlní se masetery, ony silné žvýkače, jež svědčí tak dobře tváři mužově, kreslíce v jeho obličeji kresbu násilnosti a hněvné energie.

Avšak ona jí krásně a s divou chutí trhá zdravými zuby živné maso před chvílí ještě krvavé a živé, zcela dokonale v této chvíli podobna superiornímu zvířeti.

Dejte pozor! Rozkousáno vašimi bílými zuby a tangováno slinami, jež vystoupily ze svého podjazyčného úkrytu, právě nyní toto sousto sestupuje dolů. A nyní počíná bojovná scéna; jako tichá šelma číhající v temné záloze se vymrští na šíji hloupě krotkého zvířete, zcela tak útočné ostré šťávy, ležící v záloze žaludečních žláz, přepadnou líné sousto a zahryznou se v ně svýmipepsinovýmizuby. A potom hustá žluč, hořká a hustá jako melancholie, jež se z ní rodí, leptavá jako ironie choleriků, jež z ní vzchází, rozleptá v něm tuk, tichou a mírumilovnou hmotu lenosti; a konečně sžíránotrypsinema pomalým hlodáním trpkého amylopsinu, stanouc se mízou sousto masa zajde a zanikne.

A zatím co se bude díti krásný mechanismus této němé guerilly, vy budete spočívati v lenivosti siesty, naladěna veskrze dobromyslně a smířlivě, oddána mocné slasti zdravého nasycení; vaše zuby budou matně svítiti u mdlém úsměvu dlouhé spokojenosti; vaše víčka klesnou téměř ospale; a budete tiše šťastna.

A zatím silné šťávy sousta budou prolínati vaším celým odpočívajícím tělem. Budou probíhati pravidelnými údery tepen a prostupovati kapilárami a stanou se krví; krev stane se teplem a teplo stane se životem a život stane se zase ženou.

Pak vaše pohyby stanou se opět vlnivějšími a plnými rytmu; vaše údy se zaoblí k okrouhle lísavým gestům. Zrodí se ve vás dračí mléko a prudká živost; a vaše pokožka bude teplá. Vaše oči opět zaplanou zesíleně; vaše tváře naleznou svá červenější chutná rdění, když my budeme mluviti zcela vesele.

Tu my, inspirováni vaším rytmem, vaší živostí, vaším sáláním a vašima očima, nalezneme krásnější tempo pro své myšlenky, světlejší veselí slov a bohatou sdílnost zlatých nápadů. Najdeme chvíli, kdy muž, dotčen oživující krásou, chtěl by se státi mluvícím básníkem.

A tak hmota je velmi svatá, neboť dovede zroditi básnickou myšlenku. Každá hmota je velmi svatá, pokud dovede zroditi básnickou myšlenku.

Avšak je mnoho lidí, kteří jsou méně svatí než hmota, neboť je mnoho žen, jež nikdy nedají vzniknouti ani jediné myšlence.


VEČEŘE

Jak krásně ona jí, dravě a s živou rozkoší, záříc plnou spokojeností živočišného blaha! Blýská očima, zdvíhajíc je od talíře a odkládá vidličku, aby se hlasitě smála; a opět se vrhá na zdravá sousta masa, a pod hladkou kožkou jejích lící sotva znatelně vlní se masetery, ony silné žvýkače, jež svědčí tak dobře tváři mužově, kreslíce v jeho obličeji kresbu násilnosti a hněvné energie.

Avšak ona jí krásně a s divou chutí trhá zdravými zuby živné maso před chvílí ještě krvavé a živé, zcela dokonale v této chvíli podobna superiornímu zvířeti.

Dejte pozor! Rozkousáno vašimi bílými zuby a tangováno slinami, jež vystoupily ze svého podjazyčného úkrytu, právě nyní toto sousto sestupuje dolů. A nyní počíná bojovná scéna; jako tichá šelma číhající v temné záloze se vymrští na šíji hloupě krotkého zvířete, zcela tak útočné ostré šťávy, ležící v záloze žaludečních žláz, přepadnou líné sousto a zahryznou se v ně svýmipepsinovýmizuby. A potom hustá žluč, hořká a hustá jako melancholie, jež se z ní rodí, leptavá jako ironie choleriků, jež z ní vzchází, rozleptá v něm tuk, tichou a mírumilovnou hmotu lenosti; a konečně sžíránotrypsinema pomalým hlodáním trpkého amylopsinu, stanouc se mízou sousto masa zajde a zanikne.

A zatím co se bude díti krásný mechanismus této němé guerilly, vy budete spočívati v lenivosti siesty, naladěna veskrze dobromyslně a smířlivě, oddána mocné slasti zdravého nasycení; vaše zuby budou matně svítiti u mdlém úsměvu dlouhé spokojenosti; vaše víčka klesnou téměř ospale; a budete tiše šťastna.

A zatím silné šťávy sousta budou prolínati vaším celým odpočívajícím tělem. Budou probíhati pravidelnými údery tepen a prostupovati kapilárami a stanou se krví; krev stane se teplem a teplo stane se životem a život stane se zase ženou.

Pak vaše pohyby stanou se opět vlnivějšími a plnými rytmu; vaše údy se zaoblí k okrouhle lísavým gestům. Zrodí se ve vás dračí mléko a prudká živost; a vaše pokožka bude teplá. Vaše oči opět zaplanou zesíleně; vaše tváře naleznou svá červenější chutná rdění, když my budeme mluviti zcela vesele.

Tu my, inspirováni vaším rytmem, vaší živostí, vaším sáláním a vašima očima, nalezneme krásnější tempo pro své myšlenky, světlejší veselí slov a bohatou sdílnost zlatých nápadů. Najdeme chvíli, kdy muž, dotčen oživující krásou, chtěl by se státi mluvícím básníkem.

A tak hmota je velmi svatá, neboť dovede zroditi básnickou myšlenku. Každá hmota je velmi svatá, pokud dovede zroditi básnickou myšlenku.

Avšak je mnoho lidí, kteří jsou méně svatí než hmota, neboť je mnoho žen, jež nikdy nedají vzniknouti ani jediné myšlence.