×

We use cookies to help make LingQ better. By visiting the site, you agree to our cookie policy.


image

Pohádky bratří Grimmů, Boží pokrm

Boží pokrm

To byly jednou dvě sestry, ta jedna neměla děti, ale byla bohatá, ta druhá měla dětí pět, byla vdova a k tomu tak chudá, že nikdy neměla dosti chleba, aby sebe i děti nasytila.

A tak se jednoho dne vydala ke své sestře a řekla: „Moje děti a já trpíme velkým hladem, ty jsi bohatá, dej mi kousek chleba.“ Ale ta přebohatá sestra byla žena necitelná a řekla: „Sama nemám v domě ani kůrku!“ a zlými slovy vyhnala chudou vdovu pryč. Za chvíli přišel domů muž té bohaté sestry a chtěl si uříznout kousek chleba. Ale sotva do bochníku poprvé zakrojil, začala z něj téci krev. Když to jeho žena viděla, velmi se vyděsila a vyprávěla mu, co se stalo.

Když to muž slyšel, nemeškal a pospíchal, aby ženině sestře pomohl. Našel vdovu, jak sedí ve světnici, horoucně se modlí a v náruči drží dvě nejmladší děti. Ty tři starší děti byly už mrtvé. Nabídl jí jídlo, ale ona mu odvětila: „Pozemských pokrmů si už nežádáme. Vidíš, ty tři již sytí náš milý Pán a snad brzy vyslyší i naše prosby.“

Sotva to ubohá žena dořekla, ty poslední dvě děti vydechly a jí samotné puklo srdce a sesunula se mrtvá k zemi.


Boží pokrm

To byly jednou dvě sestry, ta jedna neměla děti, ale byla bohatá, ta druhá měla dětí pět, byla vdova a k tomu tak chudá, že nikdy neměla dosti chleba, aby sebe i děti nasytila.

A tak se jednoho dne vydala ke své sestře a řekla: „Moje děti a já trpíme velkým hladem, ty jsi bohatá, dej mi kousek chleba.“ Ale ta přebohatá sestra byla žena necitelná a řekla: „Sama nemám v domě ani kůrku!“ a zlými slovy vyhnala chudou vdovu pryč. Za chvíli přišel domů muž té bohaté sestry a chtěl si uříznout kousek chleba. Ale sotva do bochníku poprvé zakrojil, začala z něj téci krev. Když to jeho žena viděla, velmi se vyděsila a vyprávěla mu, co se stalo.

Když to muž slyšel, nemeškal a pospíchal, aby ženině sestře pomohl. Našel vdovu, jak sedí ve světnici, horoucně se modlí a v náruči drží dvě nejmladší děti. Ty tři starší děti byly už mrtvé. Nabídl jí jídlo, ale ona mu odvětila: „Pozemských pokrmů si už nežádáme. Vidíš, ty tři již sytí náš milý Pán a snad brzy vyslyší i naše prosby.“

Sotva to ubohá žena dořekla, ty poslední dvě děti vydechly a jí samotné puklo srdce a sesunula se mrtvá k zemi.