Hádej, Mourku, hádej, Rečku, co nám běhá po dvorečku!
Hádej, Mourku, hádej, Rečku, co nám běhá po dvorečku!
Nejraději na práci
přikrčená líhá,
v očích se jí rozsvěcí,
když na myšku číhá.
Po obloze pluje,
na louce si skáče,
trká, vyhazuje,
má vlněný fráček.
Umí stříhat ušima
a má tvrdou palici.
Jeho jméno slušívá
nejzadnější lavici.
Malý, velký, bílý, černý,
svému pánu vždycky věrný,
ocáskem vrtí z radosti,
pochutnává si na kosti.
I když nemá žvýkačku,
ustavičně žvýká,
maminku má rohačku
a tatínka býka.
Kdo má ruce ušpiněné,
ať si říká jeho jménem.
Uň, uň, uní, uní,
tlustý je a funí.
Jdou, jdou, jdou
jedna za druhou,
kolem našich dveří,
mají bílé peří.
Jdou, jdou, jdou,
v řadě za sebou.
Vznešeně si vykračuje,
vějířem se ovívá,
nad jiné se povyšuje a je pyšný, protiva.
Víte, kdo tak nahlas štěká,
kdo zloděje v noci leká,
kdo uhlídá dům i ves?
Ano, správně ……!
Stromy kvetou, kytky voní,
hříbátko se s mámou …….
Předhoní ji za chvilku,
tu svou mámu …………..
Mají je některá zvířata,
krávy i kozy a prasata.
Koňská kovář obuje,
podkovy jim přikuje.
Má hřebínek, co nečeše,
má ostruhy a nerajtuje.
Někdy se točí na střeše,
jindy si ve zdi pobrukuje.
Když udělá ko-ko-ko,
načechrá si peří.
Bude vejce naměkko
pro mě na večeři.
Obilí i zrnko máku
hned si vezme do zobáku.
Za to snáší vajíčka.
Kdopak je to? ……………
Je to zvíře chrochtavé,
neustále špinavé.
Navíc není králem v kráse!
Poznali jste? Je to ………….
Stojí bosa na dvorku,
má jen jednu nohu.
Nenávidí motorku,
kejhá na oblohu.
Vesele si štěbetá,
na rybníčku vlní se.
Jejím bílým peřím
přikrývka tvá plní se.
Trávu mění na mlíčko,
k tomu bučí maličko.
Poznali jste! Sláva!
Je to totiž …………..
Na louce travičku přežvykuje,
přátelsky ocasem pohupuje.
Až budeš mít chuť na mlíčko,
vzpomeň si na ni maličko.
Jeho tělo vlna zdobí,
ovečkám svým šéfuje.
Tvrdohlavý je a zlobí,
do stáda se houfuje.
Bílý kožich chundelatý,
na krku zvonec zlatý.
Z nebe nebo z kopečka
přiběhla k nám ………….