OUD HOLLAND

OUD HOLLAND Vedle pravého Holandska je ještě tak řečené Staré Holandsko; ale prosím, abyste to dvoje nezaměňovali: pravé Holandsko je totiž z velké části staré; ale Staré Holandsko z velké části není pravé. Jsou, dejme tomu, rybářské vesnice, které se neživí rybami, nýbrž turisty a malíři (zejména kýčaři); v takové staré vesnici se pěstují staré domy, staré lodi, staré kroje a staří rybáci s věnečkem vousů a mohutnými plundrami. Na ostrově Vollendam se pěstují nejrozsáhlejší kalhoty, na hlavách beranice a na ženských pruhované sukně a křídlaté čepce; na ostrově Marken se lid živí krátkými širokými kaťaty, pestrými živůtky a rozpuštěnými vlasy; za to dostávají sustentaci od státu a prodávají dřeváky, pohlednice, krajky a jiné památky turistům, kteří projíždějí v nacvoknutých lodích, fotografují stařeny a děti ve starých krojích (půl guldenu za jednu osobu), vlézají lidem do chalup (vstup volný, prodej pohlednic), zkrátka je to strašně romantické; lid tu mluví zejména anglicky, německy a francouzsky.

Nechci se vám vydávat za duši útlocitnou, ale měl jsem drobet pocit zahanbení; jaksi mne pokořovalo, že se ti lidé prodávají turistickým voyeurům. Odplížil jsem se stranou, abych si udělal snímek rybářských bárek (pro ten případ, že bych si někdy chtěl sroubit lodici snů); z jedné bárky se vynořil kostýmovaný rybář, planoucí hněvem, a hnal se na mne s koštětem: Mne nesmí nikdo fotografovat, mne ne, mne ne! – Ulevilo se mi: tento muž byl aspoň pravý.

Slyšte, krajané, i nás čeká tento problém; i my bychom rádi aspoň někde udrželi kus lidového svérázu v kroji a bydlení; i u nás se vyslovila myšlenka subvencionovat folklór jako jakýsi národní park. Budu litovat každé dřevěné chalupy, která zmizí, každého vyšívaného rukávce, který se přestane nosit; ale nerad bych viděl Markeny a Volldendamy na našem Slovensku. Není to dost důstojné – pro ten folklór; ani pro ty lidi.

Ale ještě je staré Holandsko, které nevypadá jako vycpané nebo kostýmované; ještě tu běhají služtičky v zeelandských čepcích; ještě se nosí v polích dřeváky, ale ne proto, že je to folklór, nýbrž proto, že dřevák je vlastně malinký člun na šlapání do vody. Ještě jsou beguináže a chudobince a stařince, jak je maloval Israels; nikde nevidíte tolik starých lidí jako v Holandsku, jsou jich plné lavičky, hřejí se na milosrdném slunku, nevysazeni zlé samotě starců. Ta křesťanská vlídnost k starým je také pravé staré Holandsko.

Co se týče národní hudby, sestává hlavně z harmoniky. Je to velmi zdravý hudební nástroj, neboť náramně podporuje vzrůst ramen do šířky.